eMeMko

Divný, ale opravdu divný snímek. Jednou větou by se dal shrnout jako sextape Keanu Reevese namíchaná s americkou rekonstrukcí domu (taková ta show, kdy nejdřív všechno rozmlátí a pak staví znovu). Příběh je extrémně naivní, herecké výkony mírně podprůměrné a stopáž naopak mírně delší, než je nutné. Styl Eliho Rotha mě prostě nezaujal (pokud je to vůbec jeho styl, nic jiného jsem od něj neviděl). Jednu hvězdu za pěkné prdelky (ačkoliv to byly body double) a druhou za poslední větu filmu: "Taťka měl párty", která mě naprosto rozsekala.

Jedním slovem nářez. To je Hotel Rwanda. Snímek, který jsem dlouhá léta přehlížel a ačkoliv jsem o něm věděl, nikdy se na něj nepodíval. Až teď, dlouhých 11 let od premiéry. Kvalita tohoto filmu tkví samozřejmě v tématu. Genocida ve Rwandě, milion mrtvých, to je prostě událost, které přímo vybízí ke kvalitnímu zpracování. A povedlo se. Prostředí je naprosto realistické (někdy až moc), situace extrémně vypjaté a musím říci, že chvílemi jsme měl dost i já. Nezapomenutelná je např. scéna, ve které hlavní hrdina prosí svou manželku, aby kdyby se něco stalo vzala děti a skočila s nimi ze střechy hotelu. Všechno lepší než být rozsekán mačetou. Herecké výkony jsou tedy perfektní. Don Cheadle v době, kdy byl ještě Dannyho parťákem a ne parťákem Tonyho Starka, předvádí skvělý koncert, který mu právem vynesl nominaci na Oscara. Podobně jsou na tom i jeho herečtí kolegové. Technicky je vše také zvládnuto na výbornou, takže není důvod tomuto dílu udělit méně než plný počet hvězd.

Zajímavý životopisný snímek, který mě, ačkoliv jsem na něj koukal trochu z donucení, celkem bavil a rozhodně nenudil. Herecké výkony byly dobré, pěkným překvapením bylo zase jednou někde vidět Malcolma "Alexe" McDowella a samozřejmě také československou stopu v tomto snímku - Barboru Bobuľovou. Děj filmu příjemně utíkal a ačkoliv hrál dosti na citovou stránku, rozhodně se nejednalo a žádné přehnané klišé. Finální hodnocení: Ideální snímek na večer ve dvou, u kterého si slabší jedinci i zapláčou.

Po perfektním Days of Future Past je tohle trochu zklamání. Děj je klasickou variací na totální zničení světa, které už každý viděl tisíckrát, takže zde se moc originality ani nečekalo. Přesto se na něj dá celkem bez problémů koukat a těch 143 minut mi v kině uteklo jako voda, a to navzdoru faktu, že jsem seděl mezi dvěma žrouty nachos, kteří kolem sebe dělali neskutečný bordel. Vážně lidi, když se neumíte trefovat jídlem do pusy, tak nic nežerte! Hlavní záporák mi extrémně nesedl, ale rozhodně za to nemůže Oscar Isaac - postava byla prostě divná. Zbytečným se dá nazvat také cameo Volverina, které vypadalo velmi nuceně. Herecké výkony byly opět dobré, stejně jako většina vizuálních efektů. Nejvtipnější scény byly samozřejmě ty s Quicksilverem, ale na to jsme si už zvykli v předchozím snímku. Finální hodnocení: Průměrný film, žádný zázrak.

Nedá se přímo říci, že bych byl fanouškem MJ, takže na toto dílo jsem se díval spíše ze zvědavosti. Hned na začátek musím říci, že to bylo rozhodně lepší než podobné snímky o Justinu Bieberovi. Michael Jackson zde dokazuje, jak skvělý tanečník a zpěvák byl, a co více, dle všech záběrů vypadá jako skromný pohodář, který si na nic nehraje, ale zároveň požaduje od ostatních stejnou profesionalitu a zápal, jaký má on sám. Menším překvapením pro mě bylo, že pro většinu písniček se natáčel před greenscreenem nějaký filmový úvod či závěr a to dokonce ve 3D. Docela by mě tedy zajímalo, jak by výsledný koncert vypadal, rozhodně ne jako obyčejný hudební zážitek, spíše jako extrémní vizuální show. Hodnotím tedy průměrem, ale pro fanoušky Michaela je tento snímek určite povinností.

Celkem zajímavý příběh s perfektními hereckými výkony a neotřelým vizuálním pojetím. Zhruba takto by se dal Great Gatsby shrnout do jedné věty. Leonardo DiCaprio opět dokazuje, že jeho herectví zraje jako víno a špatné filmy se mu vyhýbají velkým obloukem. Příjemným oživením byl také Tobey Maquire, kterého jsem dlouho nikde neviděl, což je škoda, jelikož má po herecké stránce rozhodně co nabídnout. Děj snímku byl zajímavý a to i přes fakt, že se ve výsledku jednalo o milostný trojúhelník, jen zabalený do naprosto ojedinělího vizuálu. Jediné, co bych vytkl je stopáž. Půlhodinka dolů by tomuto snímku neuškodila. Jinak se ale jedná o kvalitní dílo, které stojí za to zhlédnout.

Už podle trailerů bylo jasné, že se ve filmu objeví spousta nových postav a superhrdinů, a tak jsem do kina nešel příliš přesvědčen. Batman vs. Superman byl na tom totiž podobně a rozhodně se nejednalo o kvalitní film. U tohoto snímku to taková tragédie nebyla, děj byl celkem přehledný a noví superhrdinové rozhodně ostudu neudělali. Black Panther byl skvělý hlavně svým bojovým systémem a nový Spider-man svými perfektními hláškami. Jsem rád, že z Petera Parkera je konečně puberťák se vším všudy, který je prostě šílený, pořád musí něco komentovat a zároveň žije pod celkem tvrdou rukou svojí tety May. Zápletka snímku je docela povedená, vidět proti sobě bojovat jednotlivé členy Avengers není úplně špatný pohled, co mně však mírně mrzelo byl konec. Čekal jsem rozhodně něco odvážnějšího, ale jelikož jsou herci nasmlouvaní na 10 filmů dopředu, těžko doufat že některá z hlavních postav někdy zemře. Mírným zklamáním byl také Daniel Brühl alias hlavní záporák. Ale zde je možná, že už sama postava nebyla napsána nijak kvalitně. Finální hodnocení: opět povedená komiksovka a důkaz, že Marvel má nad DC (aspoň co se týče filmů) obrovský náskok.

Zaškatulkovat si herce jen jako komediálního šílence je prostě drzost. Podobně jako u snímku Věčný svit neposkvrněné mysli i zde Jim Carey potvrzuje, že dokáže zahrát i složitější postavu. Děj je celkem napínavý a ačkoliv posedlost číslem 23 cvílemi až přehnaná, i tak s jedná o povedený film, který rozhodně neurazí. Konec jsem popravdě nečekal a tak mírně překvapil. Dokonalost to samozřejmě není, nicméně jedná se o to kvalitnější z dílny Joela Schumachera.

Medvídka Pú si pamatuji hlavně díky knížce, takže když se mi do ruky dostal tenhle film, nebylo na co čekat. Výtvarné zpracování, hudba, celkem vtipný příběh - to už je u disneyovke klasika. Co mě však překvapilo u této byl naprosto dokonalý výběr postav. Každé zvířátko mělo naprosto odlišnou povahu a tak se každý divák musí v nějaké zvířecím protějšku poznat. Mým nejoblíbenějším bylo samozřejmě naprosto depresivní osel a pak permanentně vyděšené prasátko. Ideální film na odpočinkový večer.

Po dlouhé době opět perfektní český film. Námět a zápletka jednoduchá, přesto však celkem hluboká, podání vtipné, ale ne přehnaně, a herecké obsazení hvězdné. Jiří Bartoška se vrací v plné síle a roli podpantofláka, který toho má na stará kolena dost, zvládl naprosto dokonale. Podobně na tom bylo i ostatní herecké osazenstvo, nejvíce mě však překvapila Tatiana Vilhelmová, jako třetí generace manželek-generálů. Po technické stránce není filmu co vytknout, stopáž je naprosto ideální a musím objektivně říci, že jsem se v sále nenudil ani jednu minutu. Finální hodnocení: Víc takovýchto filmů.