dopitak

"Vypil bych po tobě všechnu vodu z vany."___ "Byl jsem jedním na seznamu hráčů hrajících na jejím hřišti."___ "Já tě tady píchám zezadu jak nejlíp můžu, a zjišťuju, že si mi to takhle i líbí."___ Zajímavě zpracovaná narace, ale bohužel dosti o ničem. Tedy o sexu, ale ani o něm moc ne.

Takhle si představuju kostel ve Stínadlech, kde zasedala Vontská rada.___ Ovládání myslí bylo podobným způsobem použito o několik let později v Postově Do nitra Planety opic.___ Námět sám o sobě je pořád dost dobrý (ač v podstatě okopírovaný z původního) a nesnadné je i kritizovat zpracování, protože Children of the damned jsou dobře natočeným filmem. Ovšem, to co fungovalo v malé vesničce, už nemusí nutně fungovat uprostřed Londýna (a taky že nefunguje). Atmosféra je zcela nesrovnatelná se starším filmem. Prokleté děti dlouho nemluví (Paul promluvil až po 56 minutách a 36 sekundách!), což pocitu z filmu škodí. Také multinárodnost dětí ničemu nepomáhá, jen evokuje jakési mezinárodní napětí, je to zcela zbytečně zpolitizovaný motiv. Zarazilo mě i laciné využití šlehajících plamenů ve scéně v kuchyni (Rashid).___V hodnocení se nutně odráží existence tohoto filmu coby "dvojky" k původní předloze. Nebýt prvního filmu, jistě by se tento snímek dočkal lepšího hodnocení. Nicméně, musím dodat: Kéž by takovouhle kvalitu mělo každé pokračování...

Co se z tohohle filmu dalo vytěžit! A co se vytěžilo... Tomu říkám dobrá práce! S touhle teroristkou musíte soucítit. Dechberoucí zápletka, skvělá kamera, krásné scenérie, téměř ikonické zobrazení předehry k pohlavnímu styku, jemná hudba, drsně romantický příběh, dobrá detektivka, sympatická (do ostříhání!) Cate Blanchett a stejně tak sympatický Giovanni Ribisi. Snad jsem na nic nezapomněl.

Můžu si jen povzdechnout: Takhle kdyby někdo točil v dnešní době... "I must think of a brick wall."___Kdo dokáže rozumět, doporučuju v originále, bez češtiny, anglické titulky se dají na netu najít .-)___ Tenhle film nemá slabinu. Skvělá kamera, především v začátku se hodně používá zoomování. Výborná hudba (odpovídající době vzniku filmu), jakou už dnes ve filmu neuslyšíte. Žádné zbytečné okliky, Wolf Rilla jde přímo na věc. Ve filmu nenajdeme jediné hluché místo, každá vyřčená věta do příběhu perfektně zapadá, ale nepřebývá. Nesouhlasím s názorem willise, právě ona zdánlivá "osekanost" bezchybně navozuje skvělou atmosféru (kvůli které si tenhle film přidávám do topky), divák nemá čas ani chvilku polevit ze střehu, do kterého se už od úvodní "omdlívací" scény dostává. Začátek filmu je brilantní (používám hodně superlativů na metr čtvereční, ale tenhle film si je zaslouží), moment s padajícím letadlem byl velmi působivý, až mrazící.___ It will not happen to us... Because we have to survive, no matter what the cost.____ Po pětačtyřiceti minutách se konečně dostáváme k nějakému řešení, až dosud vše jen plynulo, ale na konferenci v Londýně dochází ke střetu o budoucnost dětí."Just give me one year!"___ Gordon Zellaby (George Sanders) si brzy uvědomí nejenom neobyčejnou fyzickou i duševní vyspělost dětí (děti totiž rostou rychleji, dokonce i v prenatálním stádiu jsou akcelerované, POMO nemá pravdu, když píše o devítiměsíčním těhotenství), ale také jejich schopnost jakéhosi společného vědomí, kdy znalost (čehokoliv) jednoho z dětí automaticky indikuje znalost všech. Gordon Zellaby se snaží přijít této záhadě na kloub a tak děti začíná zkoumat. Chce s jejich pomocí zjistit, zda existuje život i mimo Zemi. Situace se ale vymyká kontrole a tak midwichští berou spravedlnost do svých rukou a posilněni v místní hospodě vyráží konat....____ Zajímavosti, které se objevily ve filmu: Podobných míst, kdy se v jeden den narodilo více dětí s velmi podivnýma očima, bylo na světě víc. Skoro všechny tyto děti ale ihned zahynuly (Austrálie, v eskymácké kolonii, na hranici Mongolska), ty poslední byly zabity v Sovětském svaze atomovou zbraní.___ Děti umí číst myšlenky, takže je prakticky nemožné jim ublížit.___ Těhotná Anthea Zellaby (Barbara Shelley) měla chuť na sýr, kyselé okurky a půl tuctu ančoviček._______ Pustil jsem se do tohoto tématu pořádně, takže po tomhle filmu mě čeká ještě Children of the Damned-1963 a Městečko prokletých-1995. Srovnání samozřejmě přinesu. A tu knížku si půjčím!___Edit 6.8. Po přečtení knižní podoby Městečka musím konstatovat, že to sice opravdu není arcigeniální dílo, ale rozhodně ho řadím spíše k nadprůměru. Wyndham se totiž moc dobře čte. Je pravdou, že se mu občas zbytečně rozbíhalo pero a že menší škrty by románu prospěly, občas je to spíš hodně ukecané než cokoliv jiného, ale jak říkám, bezvadně se to četlo a to je (alespoň pro mě) na knížce to asi nejdůležitější. Spousta v románu zmíněných postav a situací vůbec nebyla ve filmu (což je samozřejmě běžné), ale nikoliv na úkor logiky a přehlednosti. Wolf Rilla opravdu odvedl skvělou práci.

Libor Terš: dvě role! :-( ____Nemám rád filmy velkohubé, s rádoby šlechetným motivem, kde se jenom plácá slovy jako klacky ve stodole.___ Hilary Swank mi tady nesedla, její nesmyslná snaha o spasení všech kolem a příšerně užvaněné (a veletrapné) scény ve třídě (hlavně ty nejrůznější zvolání "To nepřežiju!" "To snad ne" atd. atd. všech žáků).___ Snad to nebyl pokus o jakýsi remake (téma je velmi podobné, jen prostředí se dost změnilo) Panu učiteli s láskou, protože to by pak bylo ještě strašnější.___ Abych nebyl moc nespravedlivý, v originále to možná bude o deset % lepší. Vypnul jsem to už v půlce s jasným úmyslem zaodpadovat, ale nakonec jsem to ve snaze být co nejobjektivnější dokoukal. Nic se ale nezměnilo, jen konec to ještě dorazil.___ "Tak, komu dáme dobrou známku?"___No tomuhle "dramatu" to nebude...

Zvláštní film. Má výbornou atmosféru, ale některé části scénáře mi přišly poněkud nedotáhnuté. Například postava Christiane je jen načrtnuta, její problémy jsou naznačeny, ale zůstávají až do konce filmu nevysvětleny.___Nejlepší byl Bruce (Phil Brock) v galerii a jeho citování filmů (a tančení):-))___Hank Azaria hrál skvěle a asi si budu muset najít něco s ním, ale jedničkou byl pro mě jasně Woody, toho prostě můžu ve všem.

Nenene. Disneyovku si představuju drobet jinak. U filmů pro děti je poučení nezbytnou částí, které se prostě nelze vyhnout. Nastartovat ale cestu k poučení napíchnutím mědvědice na kopí, to mi nepřipadá ani trochu vhodné (a stravitelné). Viděl jsem lepší pohádky. Dovolím si ještě poznámku: Lábusův los neměl chybu a v tomhle případě dabing na jedničku (u dětských filmů se bez dabingu neobejdeme), ale přezpívat úžasné písničky Phila Collinse je prasečina nejvyššího kalibru (navíc tímhle způsobem, jakým bylo učiněno). Ach jo.

"Kdo je to na tom obrazu na zdi?"_ "To je Ježíš."_ "Ježíše znám, já myslím toho druhýho chlapa?"_ "To je jeho matka."___ "Dej mi to tam, zlato."__ "Kdykoliv, kdekoliv, jakkoli."____ "Co vy kreténi, nemáte cigáro?"_ "Ne, nemáme cigáro"____

Film, ve kterém se parta zlodějů NEprozradí tím, že jejich nešikovný komplic shodí ze střechy vysílačku.___ Té skupině pitomců pokoušejících se vyloupit banku na Baker Street prostě budete fandit, za to vám ručím.___ Tahle loupež neměla až tak dokonale promyšlený plán, ono to prostě tak nějak vyplynulo...___ Hodně komplikovaný děj se spoustou postav, velice náročný na pozornost (chvílemi se člověk prostě ztrácí), s obtížnou angličtinou plnou slangových výrazů Británie 70´s.___Jason Statham je stejně akční jako v Kurýrovi, jen v tomhle nepracuje sám. Poznámky k filmu: Jako retro se mi to moc nezdálo, film na mě prostě působil moc moderním dojmem a ani vlastně nevím proč.___ Jen mě naštvalo, když začali uprostřed loupeže otevírat láhve archívního šampáňa (ne že bych jim ho tolik záviděl, ale takhle se prostě profík při práci nechová).___ Naprostou novinkou je vykopnout ze zdi cihlu a použít ji - to tu asi ještě nebylo.___ Mučení taky originální.___ "You're in from Liverpool, looking for work."__ "I don't have a Liverpool accent."__ "Then don't talk to anyone, Eddie."__

Za prvé, Gens coby zachránce židovských obyvatel vilniuského ghetta byl nápadně fyziognomicky podobný Oskaru Schindlerovi. Za druhé, také v Ghettu sledujeme snahu jednotlivce zachránit celou skupinu, i za cenu vlastních ústupků a ponižování se. Za třetí, je to koprodukce a na výrobě filmu se více než málo podílela Litva, proto bych nemluvil o čajíčkovém odvaru Schindlerova seznamu, ale o solidním pokusu o vlastní verzi (velmi) podobného námětu. Zpracování mi nepřipadá "téměř televizní - laciné", ale to může být věc názoru. Každopádně ostře nesouhlasím s curunirovým hodnocením hereckého obsazení, ve své roli mi neseděl jen Sebastian Hülk alias velitel ghetta Kittel, a to jen protože mi příliš připomínal Kryštofa Hádka v Tmavomodrém světě. Svou postavu ale zahrál skvěle (velitel ghetta, který rozhoduje o životě Židů ukázáním palce - jako císaři v antickém Římě), stejně jako všichni ostatní (diváky asi nejvíce upoutá právě hluchoněmá mimka, kterou její kolega - břichomluvec používá coby živou loutku). Ghetto pro nás může představovat dosud nepoznaný a tedy neokoukaný pohled na válku z jiné strany, než bývá obvyklé. Můj dojem z filmu se postupně proměnil, především impozantní (a smutný viděný i vytušený) závěr tomu hodně pomohl. Chtěl jsem dát stejně jako u Schindler´s list, ale ovlivněn koncem to dopadlo takhle. Poznámky k filmu: Selekce třetího dítěte.___ Drsná lichva o počet ušetřených životů Židů, při které Gens doslova nabídl opilému Kittelovi prsa Hayyah (Erika Marozsán má opravdu moc krásná ňadra).___ Dobré divadelní představení, při kterém stačí Němcům jen náznak odporu - tu vyskočí, zbraně namíří, ein zwei...___ "Tak to byla píseň za deset gramů fazolí!"___ "Připal mu." A bum...