dopitak

Hodně sentimentální film. Spousta němčiny a především infinitivů. Sidney Poitier chovající se podle hesla "když tě uhodí, nastav i druhou tvář" nejenže perfektně hraje (jako ostatně vždy), on i moc pěkně zpívá. Nelsonův snímek v podstatě začíná a končí stejným obrazem - autem na silnici, liší se jen směr jízdy. Celkově ale hrozná nuda a pro mě zklamání, celou skupinu jeptišek (tvořící základ filmu) bych vyškrtnul, to jejich hrozné mluvení a příšernou lekci angličtiny ("všichni vstaneme, všichni si sedneme") už bych znovu nedal. A dabing studia Bear s Liborem Teršem (určitě bydlí v dabingovém studiu, jinak to není možné :-( to ještě víc pokazil.

Dokonalý norek Lee Marvin, nevinná a následně půvabně rychle zkažená Jane Fonda, trocha střílení a hlavně spousta skvělých hlášek. Chtěl jsem původně napsat, že Marvinův opilec vlající ze sedla koně je oskarová role, ale jak koukám, on ho fakt dostal :-) Neznal jsem dopředu obsah, takže když jsem si na začátku přečetl, že v tom hraje Lee Marvin, v kontextu děje začátku jsem se pak těšil, až se ten drsňák objeví. A ono ejhle.. Trochu mě mrzí zdejší hodnocení, protože už dlouho jsem se u žádného filmu tak od srdce nezasmál jako u téhle westernové parodie-muzikálu. Vřele doporučuju. Absolutně nejlepší bylo Shelleenovo "Happy birthday to you" nad rakví Frankieho :-))

Námět ostrej jako břitva, možná až moc. Perfektně psychologicky propracovaný film (chvílemi hodně ukřičený a pořádně zadýchaný), hlavně psychologie ústředních tří postav (Andy, Hank a jejich otec Charles) neměla chybu, navíc podpořená netuctovým hereckým výkonem oněch pánů. Scénář zajímavým způsobem pracuje s časovou osou příběhu, těch pár přelomových dní je nám promítáno z několika úhlů, které se časově a pochopitelně také dějově zčásti překrývají. Extra zdůraznit bych tentokrát chtěl především výborně natočené přepadení klenotnictví, při kterém byl lupič o poznání nervóznější než stará paní, kterou přepadl. Zvláštní způsob, kterým Charles Andyho v nemocnici poslal na onen svět. Určitě nejlíp hrál Philip Seymour Hoffman (Andy), i když chvilkama to možná až moc přehrával. Jakmile zčervenal, bylo zlo. A protože rád zdůrazňuji i ženskou krásu- tentokrát se zmiňuji o Andyho ženě Gine (Marisa Tomei)- zvláště když si uvědomíte, jaký je zmíněná dáma ročník.

Jak vycpat divoké bikini je jakési volné pokračování filmu Velké plážové bingo, které mělo premiéru jen o dva měsíce dříve. Ovšem, jak už to u druhých dílů často bývá, zdaleka nedosahuje kvalit jedničky. Scénář je ještě více zmatený, o nějakém smysluplném ději nemůže být ani řeč. Zatímco ve Velkém plážovém bingu je žánr grotesky využíván až ke konci, "Bikiny" se pokouší o totéž od začátku. Scénky jsou však trapné, dialogy nesmyslné a těch několik dobrých písniček nic nezachrání. Jak vycpat divoké bikini jsou příběhem dvojice mladých milenců Dee Dee a Frankieho (Annette Funicello a Frankie Avalon), které osud v podobě vojenské služby na dlouhou dobu rozdělil. Oba mladí toto odloučení chápou po svém, Frankie si sice užívá života v Tichomoří se vším všudy, ale zároveň se bojí, že ho jeho dívka Dee Dee podvádí. Učiní proto některá opatření patřící spíše do žánru pohádky. Dee Dee postupně zjišťuje, že nevěra není nemoc a stále více se vzdaluje svým původním hrdým předsevzetím. Příběh se stále zamotává, ovšem logika místy chybí. S tou věrností Dee Dee to režisér William Asher trochu přehnal, přeci jen sedět na pláži ve svetru, když ostatní mají plavky a evidentně jim zima není, je trochu mimo. Zadní projekce používaná hojně ve filmu je chvílemi hrozně odfláknutá, zjevně se tvůrcům nechtělo točit v obtížných světelných podmínkách a tak si trochu vypomohli. Například u scény, kdy Dee Dee prchá z japonského domu, je jasně vidět, jak pochoduje na místě... Reklamní agent J. Peachmon (Mickey Ronney) lehce připomíná Jiřího Šlitra... Nejlíp ze všech ve filmu zpívá šéf Rats Eric Von Zipper (Harvey Lembeck) Jako největší kočka na mě působila Khola Koku (Bobbi Shaw), asistentka u šamana. V kontextu prvního dílu nemůžu bodovat jinak. ///// Zipper: "Proč já, proč vždycky jenom já?"///// O nevěře: "Muži mohou a ženy ne?"

Nebýt toho stupidního vyřešení celé zápletky v kostele u Jeremyho svatby, se kterou si evidentně scénáristi nevěděli rady, musím konstatovat, že jsem se dobře bavil. Takhle ale mínus hvězda. Smůla. Klady: skvělý Christopher Walken a krásná Rachel McAdams.

"There's nothing's wrong with the blueberry pie." Taky bych chtěl někomu ukrást auto a za odměnu ho dostat přepsané na sebe.. Je to asi velká frajeřina, napálit to do zdi v autě přesně v místech, kde jsem se seznámil se svojí tehdy sedmnáctiletou ženou. A ještě větší ztřeštěnost je pak na tom místě nad smrtí nenáviděného chotě ronit krokodýlí slzy.. Jude Law a několik krásných žen. V Borůvkových nocích si ale Law zahrál jen takový štěk, na svoje poměry, a krásné ženy tak měly víc prostoru se předvést. Mně se ovšem nejvíc líbil policista Arnie resp. způsob, jakým si ho zahrál David Strathairn - "I am the king of the white chip." Natalia Portman je nechutná když je opilá, a je nechutná, když lže. Z čehož vyplývá, že je dobrá herečka. - "They said your dad's there. And they said he's dying"----- "Son of a bitch. That man... always dying" Ze všech žen byla ale jednoznačně nejhezčí Katya Blumenberg (příznivci Natalie- promiňte). Nemůžu vynechat ani Norah Jones, jejíž Elizabeth celý příběh spojuje, nebo přesněji, slepuje. Rachel Weisz alias Sue Lynne jsem si naférovku spletl s Natalií Portman, tak podobná mi přišla (až informace odtud mi pomohly tuto politováníhodnou ...., ke které dochází maximálně... a tak dál). Jako leitmotiv pomyslný závod koláčů, kdo bude dřív snězen= detail, a perfektní. Ale nic se nemá přehánět a už ta sklenice s nejrůznějšíma klíčema naznačovala, že scénárista (a režisér v jedné osobě) má dost bujnou fantazii a neví, jak dál. Aby si barman pamatoval tolik, tak dlouho a tak precizně? Snad ano, ale to by se pak jistě neživil jako barman.. Záběr na roztékající se zmrzlinu zalévající ovoce, to je naprostá zbytečnost, scéna jak z reklamy na jogurt s extra velkými kousky ovoce. A co měla proboha znamenat ta bezpečnostní kamera? Nejdřív s pomalou frekvencí snímků a po zázračné Jeremyho opravě (kouzelný to šroubovák, kterým tam zašťoural) záběry jak ze studia na Kavčích horách. Taky nemám rád, když se děje příliš mnoho náhod (synchronizované krvácení z nosu, zkousnutí rtů po polibku). Ani zpomalovací záběry mě nenadchly, s výjimkou okamžiku, kdy se Leslie po dobrodružství v autobazaru vydala svou cestou, tam se to moc hodilo. Celkové summary - něco jako Arnieho účet - každý den stejné - nuda, nuda a vaření z nepříliš osolené vody. Jo, a dobrá, uklidňující hudba.

Aneb jak Němci přišli o V2. V tomhle filmu střílí Nácky i prakem :-)) Ale teď k věci: Tohle mohl být buďto výborný válečný film se skvělým námětem, nebo dost dobrá akční parodie. Ale dohromady to jaksi nefunguje. Vážně se tvářící příběh strašlivě sráží obrovské blbosti ve scénáří a chvílemi dost debilní hlášky nepříliš inteligentní bandy dezertérů (mimochodem, dabing Řitka video to teda moc nevylepšuje), jako parodie je to zase příliš strohé a umírá moc kladných hrdinů. Hudba působí místy komicky, když se snaží napodobit styl například Where eagles dare. S Dirty dozen bych to rozhodně nesrovnával, tam to mělo svůj vnitřní řád. Nečekáte-li příliš propracovaný scénář, ale máte rádi střílečky, může být tenhle film podle vašeho gusta. Můj Gusta ale není váš Gusta a proto takové hodnocení.

Lekce o tom, jak říci krutou pravdu. Příběh o tom, kterak samozřejmé věci náhle přestanou být tak samozřejmé, jak se prve ještě zdály. Po oznámení té tragické události se záběr na okamžik zastavil a kdyby nezačala hrát hudba, vypadalo to jako, že závada JE na vaší obrazovce. Příběh je dobře vyprávěn, režisér nejprve ukáže "běžný" den rodiny Stanleyho Phillipse (Johna Cusacka) a až teprve pak se děj dále odvíjí s příchodem dvou věrozvěstů důstojníků US Army. Stanley se po tom všem snaží chovat co nejvíc přirozeně, ale starší Heidy mu to viditelně nevěří už od začátku. A pak přijde ten malér s paní Shimerhorn, která si ze školy odskočila porodit a Stanley o tom samozřejmě nic neví... Je pravda, že Cusackovi jsem toho vdovce baštil, hlavně teda zezačátku naplno. Trošku mi ale ztuhnul úsměv, když si začal diktovat ten vzkaz na svúj vlastní záznamník, naštěstí to ustál. Scéna s nastřelováním náušnic jen podtrhla symboliku porušování dosavadních pravidel, nicméně byla moc dobře citlivě natočená. Čtyři náušnice = 32,50 $. Bezstarostné skákání Dawn na posteli v hotelu mi něco připomnělo- taky jsme to jako děti na chatě dělávali, byla to tehdy největší zábava na světě :-) Líbila se mi i písnička ve filmu, "přiběhla" trochu nečekaně, ale seděla tam. Zpočátku trošku experimentální kamera. Je o něco níž, než je obvyklé (Stanleyho příchod do zaměstnání, záběry v domě). Řekl bych, že Cusack to zahrál skvěle, ale jeho filmové děti ho tentokrát dokázaly překonat, především Heidi (Shélan O´Keefe) předvedla oceněníhodný výkon, menší Dawn (Gracie Bednarczyk) je spíš dost přirozená sama od sebe. A známá hra Simpsonových na závěr: Are we there yet? No. Are we there yet? No! Asi nejlepší vážný film poslední doby, minimálně od Alone with her.

Hudba: Michael Small *Malou roli poslední oběti atentátu hraje Jim Davis (John Ross 'Jock' Ewing Sr). *Warren vypadá dobře ve všem, proč jenom nehrál ve více filmech? V Parallax view se prohání v ukradeném šerifském voze, když před tím šerifa pohladil kamenem po hlavě a utopil v řece. Ve rvačce dokáže skvěle zdemolovat hospodu a pak to s třesoucí se rukou zapije sklenicí mléka:-) *Výborné krimi s ještě lepší hudbou, která mi chvílemi stylově dost připomínala Planetu opic (ovšem verzi 1968). Některé záběry jsou lehce syrové, nejsou v nich propracovány detaily, především u rvačky Josepha Fradyho se šerifem pod přehradou vidíme jen náznak jeho útoku. Myslím, že je to tak autentičtější, více to vtahuje diváka dovnitř. To podobné platí i o téměř ikonickém záběru v závěru v okamžiku, kdy Joe běží do světla a ve dveřích se objeví postava se zbraní.... *Test v Parallaxu je dost dobrej masakr, působí to velmi obřadně, jak se Warren na konci zvedá ze židle. A Fidela kupodivu zařadili do kapitoly "Enemy", hned po bok Adolfa Hitlera.. *Jedná se o poměrně náročný film, který nutí diváka naplno přemýšlet, i tak jsem se ale chvílemi ztrácel a například nechápu, proč Joseph nejprve napíše mýdlem na zrcadlo záchodku "v tomhle letadle je bomba", pak to rychle smaže, podstrkává letušce popsaný ubrousek s touže zprávou, což se taky nepovede, ale přesto se letadlo vrátí a k výbuchu dojde až "bezpečně" na zemi. *Atmosféra jednoznačně vítězí nad narací. ///Ten rychlý nástup bez letenky už vysvětlil ripo. Nesouhlasím zcela s komentářem bouncera, u nás zabili Aloise Rašína, 5. ledna 1923.-) Podle zorra bylo zabito 18 svědků atentátu, já jsem však vyrozuměl, že jich bylo 6.

Zajímavý způsob, jak (ne)kupovat dům.----- Říkáte, že to jsou tak trochu jiné Nebezpečné hry? Ne ne, Carol (Debra Eisenstadt) je ještě mnohem větší mrcha než Kelly Van Ryan, a vošklivá k tomu!------ Zajímalo by mě, jak dlouho tohle točili (tipnul bych vzhledem k obsahu tak dvě hodiny maximálně), protože kromě pár záběrů odjinud se vše odehrává v kabinetu profesora Johna (William H. Macy).------ Prvních 35 minut filmu tvoří jeden dlouhý dialog mezi Carol a Johnem, nutno ovšem dodat, že je to hloupý dialog plný nedokončených vět a s nepřesvědčivou logikou. Hlavně Caroliin výstup působí značně zmateně. John současně během rozhovoru po telefonu se svojí ženou řeší problém koupi domu. Chvíli po té (ve filmu prakticky nepostřehnutelné, skutečnost, že je již jiný den, poznáme jen díky oblečení, co mají ti dva na sobě) dialog dále pokračuje, ovšem teď již s písemnou stížností na stole, stížností (či spíše žalobou) na profesorovo chování -sexuální obtěžování, které mezi tím Carol u jakési komise podala. Přitom původní motivace ke společnému dialogu byla, ze strany Carol- opravit si zápočet, ze strany profesora, velmi nejasná. Rozhovor se postupně přiostřuje, Carol se z role prosící studentky dostává do pozice rozkazující dominy, a profesor se nakonec osudu, který mu připravila, zákonitě vzepře. Násilný konec je tak jediným logickým vyústěním celého příběhu, měl však přijít asi o osmdesát minut dřív. ------ Silně nedoporučuji, je to bez nápadu a vůbec čehokoliv zajímavého, nepochopil jsem, co tímhle autoři sledovali. Pokud bylo základním motivem ukázat přeměnu Carol, když zjistila svou (nespravedlivě získanou) převahu, dalo se to udělat míň užvaněným způsobem ------ "Vy hlupáku, myslíte, že si mě získáte jedním úsměvem?"------ "Ty hnusná zlá děvko" "Tebe bych se nedotknul ani tříme.... Ty píčo malá".------ "Můj bože" "Ano, přesně tak".