dopitak

Je pravda, že některé pasáže působí hodně parodicky, třeba chvaty Zory Jandové při zatkání Rudolfa Jelínka. Tvůrci se nedokázali vyvarovat některých zbytečných chyb- například záběry zatknutých feťáků, které vesměs všechny vylíčili jako pankáče, si měli raději odpustit. Nejsem odborník na drogovou problematiku osmdesátých let, ale nepřipadá mi, že by film tak příliš přestřelil. Zajímavé je, že některé kolegy tady na csfd tolik podráždily houkající policejní auta- Lady. Vždyť se jedná o film z roku 1985, to u nás ještě opravdu Venda s Bohoušem nejezdili v Octavii či Passatu. Dané téma šlo jistě zpracovat kvalitněji a hlavně citlivěji, líp vymyslet pointu a nenechat Vinkláře být tak čestným a morálním. Ale.... neubráním se srovnání s některými dnešními rádoby akčními trháky- namátkou mě napadlo třeba Zastav a nepřežiješ. Proti takové přisprostlé slátanině jsou totiž Mravenci filmem na úrovni. U mě fakt dobrý.

Tak tady jsem se dopustil trochu chyby a film si stáhl a promítl na základě očekávání z celkem slušného hodnocení lidí zde na serveru. Naprosto nechápu hodnocení uživatelů a tím méně Obsah od Monologa, kde píše např. : "Jeff s Hayley rozehraje zničující hru na kočku a na myš plnou nečekaných zvratů." Ve skutečnosti je to naopak, trumfy drží v rukách malá holka. A nenazýval bych to zničující hrou, ale nudným blábolem a nesmyslným plácáním ničeho. Film naprosto o ničem, navíc s dost nechutnou epizodou s kastrací. U mě naprostá nula.

Nevím, ale je to jeden z mála filmů, které jsem ani nedokoukal. Co mě "zaujalo"- nezajímaví herci, absence jakéhokoliv scénáře, co by měl hlavu a patu, a bohužel také dost otřesná práce kameramana. Tenhle film nemůžu doporučit ani cílové skupině "teenagerů", protože jim to v hlavě způsobí maximálně velký zmatek.

Musím se přiznat, že jsem od tohohle filmu čekal mnohem míň, než se v něm nakonec objevilo. Celkem milé překvapení, čekal jsem, že na případnou otázku, "o čem se v tom filmu hovořilo", odpovím jako pan Louka v Koljovi, že "celkem o hovnu, soudruhu Bláho". Velmi mile se ukázalo také angažování některých pro mě do té doby spíše neznámých (a musím dodat, že veřejně zatím "neprofláknutých" herců) jako Trnavského atd.

Přiznávám, že knihu jsem nikdy nečetl. Jen před nedávnem jsem si anglického krále stáhnul jako rozhlasovou hru. Ani jsem ji nezvládl doposlouchat celou. Ve filmu se projevilo to, co jsem vycítil i při poslechu hry. První polovina příběhu/filmu na 100%, druhá už mě tolik nevzala. Prostě mi tam to bratříčkování s Němci nesedělo. Jinak souhlas, že Menzel asi sotva mohl odvést lepší práci. Kamera dokonalá, hudba jakbysmet. Kaiser sympaťák i na stará kolena. Rozhodně doporučuju vidět.

Jen mohu všem vřele doporučit původní a první verzi z roku 1939, která by stejnými měřítky vzato rovněž tedy měla mít své místo v topce... Kolegu Rob Roye potom prosím, aby svůj zjevně nevyspělý komentář (patrně jeho začátky zde) uvážil, případně upravil. Hovořit v případě zfilmování literární klasiky 20. století o překvapivém konci je hovadina (není sám, kdo tak činí).

Viděl jsem kdysi (několikrát) na filmovém kanálu Hallmark. The Audrey Hepburn Story je film, ve kterém to Jennifer Love Hewitt nehorázně sluší a bez okolků přiznávám, že právě v něm jsem se do ní (platonicky, jak to u hereček bývá) zamiloval.___Po shlédnutí originální verze bych ocenil zejména citlivý výběr herců, kteří (snad až na Swede Swenssona coby Gregory Pecka) se do svých postav dobře hodili (Audrein filmový otec Keir Dullea je trochu podobný Christopheru Reeveovi). Pokud si přečtete životopis Audrey (třeba tady na csfd), zjistíte, že tento film o jejím životě se dokázal vyvarovat všech výstřelků a může tak být dobrou cestou k poznání této slavné herecké ikony.___ A všem pochybovačům o výkonu a hlavně podobě Jennifer Love Hewitt k Audrey Hepburne bych rád položil otázku: Komu byste roli Audrey dali vy?

Žádný jiný film jsem v porevoluční éře tak "zoufale" nesháněl, jako právě tuhle skvělou akční podívanou, u které jsme za komunistů s dědou a babičkou pomalu ohlodávali napětím televizi (a to dávali Concorde každou chvíli, protože dost často ho zařazovali do tří filmů na přání- nepamatuju se, že by někdy hlasování nevyhrál). Ze svých dětských let už jsem si děj příliš nepamatoval, ale teď když jsem film konečně sehnal, musím říct, že je to fakt lahůdka. Nečekejte dokonalou akční podívanou typu Bournův mýtus, tohle jsou přeci jen sedmdesátá léta. I tak ale špička v krimi-katastrofických filmech a tentokrát není třeba nad hodnocením dlouho váhat.

Hodně drsnej film, s krásnou přírodou. Chvílemi velmi napínavý, ale vadily mi "drobné" nedostatky ve scénáři - jednak velmi snadné proklouznutí Clemense z lágru a především pak vytrvalost, s jakou se velitel lágru za uprchlým vězněm hnal. Pronásledoval ho tři roky po celém obrovském Sovětském svazu a ke konci přesně "trefil", kde by se asi mohl pohybovat. Scéna na mostě byla nejtragičtější částí filmu, takhle to ve skutečnosti nidky být nemohlo. A docela náhodička mít na Íránském velvyslanectví vlastního strýce, co říkáte? Konec hodně dojemný, měl jsem co dělat, abych to nesmáčel slzami. Rozhodně každému doporučuju.

V tomhle filmu jsem si i zahrál :-) Natáčel se totiž v převážné části u nás v Kutné Hoře. Děj silný, ale Jiřina Jirásková na mě přes všechny své kvality nepůsobila sympaticky.