Pierre

Víte....byla tam včela Máme tady další  otázku lidstva:  Je ten námět debilní nebo úplně geniální? Natočit seriál o odhanění včely?:D Co to je nápad? Na druhou stranu.... ´úplně každý, někdy odháněl hmyz. Hlavně teď na začátku léta je to aktuální. Až mě zase bude otravovat hmyz, už se asi nestane, že bych si na Včelu na mušce nevzpomněl. Jinak je to taková milá jednohubka...jenže s pořád velkým komikem v hlavní roli. Rowan Atkinson  pořád neztratil nic ze svého komediálního úmění, jeho obličej je stále neskutečný a jenom na něm může postavit řadu situací. Možná se to jinak mohlo ještě víc rozbalit, nevím, jak moc do výsledku zasahoval Netflix.  Ale  rád jsem něco takového zase viděl.  Taková skečovka, no. Osvěžující.  Místy evokující i našeho Pata a Mata. Ale nejlepší momenty asi příjdou v konfrontaci s okolím, hlavně policistou. Trevor není provokatér jako Mr Bean, ani egoista jako English. Je to jen nešikovný dobrák, který je někdy až dojemný,. Doufám, že se s panem Atkinsonem ještě neloučíme. Já teda určitě nechci. A taky proto, že mě by na zdelomování toho baráku stačila jedna epizoda.

Jednou třeba ukradneš i měsíc. Ach, alespoň ta nostalgie funguje. No, vážně. Když jsem před devíti lety na začátku letních prázdnin byl v kině na Já padouch 2, Gruovo patrání po  El Vachovi a hledání ženy bylo vtipné, špiónské, roztomilé, dojemné i romantické zároveň.  Gru a Lucy byla prostě skvělá a pro sebe stvořená dvojka (Happýýý.:D) A před tím jsem doma neustále sjížděl první díl.  Když  Gru v jedničce megalomansky prozradí, že ukradnou měsíc, dodnes mi z toho mrazí (:D.) No, prostě první dva díly jsou moje dětství, velmi originální a vtipné animáky, nedám na to dopustit.:o Jenže pak se ta neotřelost a funkčnost prvních dvou dílů rozměnila v neustálé dojení značky mimonů, jejch samostatný nezdárný film, padošsskou trojku....a teď po pěti letech od trojky a DVANÁCTI letech (!) od padoucha  jedničky přichází dvojka Mimonů (!) No, už se mi to prostě zdá rozmělněné víc než dost. Já bych byl určitě nejradši, kdyby to celé skončilo druhým dílem padoucha. I když recenze se tentokrát nezdály tak špatné a skutečně první dvacetiminutovka působila docela pěkně. Jako by si tvůrci uvědomovali, že na tohle už se kromě dnešních malých dětí, můžou dívat i ti, co s prvními díly vyrostli a naplnili tak film řadou odkazů a připomenutí (dozvíme se jak Gru potkal doktora Nefária, dojde na připomenutí znamé mrazící scény, na ikonický song ,,Oh, Despicable me´....a dokonce i na Vektora. Oujé!:D) K tomu mě pobavily titulky ve stylu Bonda (jo, super nápad...dobrý.:D). Snad jsem nikdy neviděl, aby v současném kino dabingu byly hned v úvodních titulcích napsány i čeští dabéři a Jiří Lábus si své první místo na plátně v titulkách určitě zasloužil, protože s tímhle borcem jsem v Době ledové a Padouchovi zažil mnoho srandy a snad to vypadalo, že zažiju i dnes. Jenomže, jak byl Gru odnusut na druhou kolej a do vedení se zase dostali Mimoni, nabralo to znovu spíše obrat k jejich prvním filmům. Ano, oni VÝBORNĚ fungovali jako roztomilé vedlejší postavy (což zde na začátku jenom potvrdí),  ale jako hlavní prostě ne. To se to pak přeměnilo jen v pouhou  sérku trochu nesmyslných  barevných skéčů. Ne, už to prostě  není ono.  Ale alespoň jsem byl potěšen pár vtípky (opět hlavně v úvodu), jeptiškou a těmi odkazy a nostalgíí. Tak si tedy opět radši připomenu, jaká byla před devíti lety dvojka. Tehdy to prostě šlo. Že jsem vyrůstl Gru i já? Ale žil jsem z toho pak celé prázdniny (:D). Nevím, jestli tohle bude pro aktuální hlavní cílovku pořád taková darda.  I tak jsem byl potěšen, když jsem mezi těmi dětmi a naší skupinou viděl v kině mladý páreček, co evidentně spokojeně dorazil na Mimoně. A když se za mnou, smála kompletní rodinka s dětmi skoro jsem jim  to až  záviděl. Tady mě zase pobavil komentář uživatele Franta 285 (:D). Mimochodem, věděli jste, že existuje cosi jako Mimoň popcorn (:D)? Kdybych nedorazil, tak to taky netuším (:D.). Takže taky klidně na ty Mimoně doražte a uvidíte, jaký budete mít názor. Animáky si  stejně musíme užívat, bez ohledu na věk.  Já se jdu mezitím pokusit dobýt Vektorovu pevnost. A hezké prázdniny přeji! Ať už s  Lucy nebo Jilian.

Je to taková nemilá věc. Tohle divadélko se mi ale zdá jako velmi milá věc! O  Barboře Hrzanové  bylo v tomto případě napsáno víc než dost..tak i já se neoriginálně přidám. No, je prostě úplně úžasná. Skvělý komediální výkon, vynikajcí intonace, perfektní převtělení  do dítěte (je opravdu věrohodná.) Taky se připojuji k těm, co by se ke konci určitě postavili. Ale ani ti  dva přičmrdávači nebyli vůbec špatní, hlavně jakási Jarmila Vlčková mi svou ztřestěností dost sedla. Ona je roztomilá a v tomto případě vhodná i ta komorní scéna. Je to prostě takové příjemné hezké malé velké představeníčko, které se už ale dle všeho stihlo stát legendou a to právem....To že při sledování na obrazovce občas člověk narazí na slabší místo je v pořádku. Je to tak ukecané a docela dlouhé, že se tomu možná ani nejde vyhnout a ve 2.polovině to příjde, ale na a živo bych si to nejspíš ani neuvědomil a  pozice naprosté geniality ve slovním humoru je už v rámci české kultury stejně obsazena Cimrmany a mými milovanými povídkami od Šimka a Grossmana. Na druhou stranu  takový  pocit, z ryzího národního českého ve humoru  ve skvělé formě, který jsem měl u objevování těchto povídek, na mě určitě zavál i  u Hrdého Budžese. Tohle je radost i balzam na duši. Hlavně pro mou komediálno-divadelní duši. Pro mě určitě i krásná vzpomínka na doby, kdy jsem se živil smíchem a taky chodil na dramatický kroužek. Vlastně jsem to měl vidět už dřív. V současné době ale  zase  nemám na podobné podněty takové štěstí a tohle mě dost potěšilo. Secký a Robert rulez! Jaký málem, Roberte?

Nejen  na debutanta vážně moc pěkné! Tady by se mi líbilo zařazení do komediálního dramatu.  Podle ukázek se mohlo zdát, že půjde o absurdní jízdu, možná ve stylu Havelkových filmových počinů. Výsledek je určitě jiný, ale kdybych měl ještě zůstat u Havelky.... Tak bych řekl, že od  nepřekonatelných  Vlastníků jde   o nejlepší český kino film, co jsem viděl. Pomalé tempo  autenticky a zároveň vtipně  zachycující   atmosféru  ospalé díry, ani ten cit pro pověstné Formanovské trapno (inspirace pana režiséra) tady nechybí. A pokud jste si přečetli v recenzích, že konečně vznikla komedie, která se šiřitelům dezinformací nevysmívá, ale naopak k nim přistupuje s citem a pochopením...a berete to jen jako nějákou těžko uchopitelnou  recenzentskou frázi (jak přišlo před návštěvou kina mně:D)  tak si vážně na ten  příběh Standy a Broňy z Velikonoc zajděte, jinak vám nemůžu dát rozhřešení.  Mezi skvělým Instenikem, opět skvěle mimoňským Krobotem (hergot, tomu to sedlo!!) panovala tak vynikajcí chemie a  jejich postavy byly tak  dobře  plastické, že mi bylo jejich v jádru dobrosrdečných hasičů i líto a jejich největší rozkol po dobu filmu byl pro mě možná nejsilnější moment, i   když jsem  na druhou stranu viděl , co způsobili  a celý příběh je konfrontován s náboženstvím, Kristovým umučením a  dějovou linkou faráře, což je další zajímavý prvek. Ono by se to nemuselo zdát, ale ten scénař je fakt skvěle a komplexně promýšlený. Vzhledem k vietnamské večeřce se svitícím nápisem ,,Open´´, (:D), k pomyslné dokonalosti už nic nechybí. Film navíc skvěle otevírá a uzavírá znělka rozhlasu. Tak všichni povinně kouknout. K dispozici bude pivo, limo, klobásy i cukrovinky pro nejmenší. Já osobně si fakt myslím, že jde o skvost. A jenom mě mrzí, v jaké jsem menšině.

Předloha je sice dokonce zařazena na seznam povinné četby k maturitě, ale i tak jsem ji zatím nečetl (ale asi nejsem  mezi laiky   sám - na databázi knih taky nemá zrovna velký počet hodnocení, byť jde o klasické dílo.) Ale není důvod nemyslet si, že asi takhle to ten Tennessee  Wiliams napsal. Tvůrci tak tedy z velké části nejspíš  vzali už hotový text (jak nepravděpodobné, u filmu podle divadelní hry, že?) Ten divadelní původ je znát, je to trošku teatrální (hlavně ve 2.polovině), ale dá se říct, že stejně jako hra může být film reprezentativní klasikou ze své doby.  Je zde vážně autentická dobová atmosféra a k tomu americké ikony Taylor a Newman jako ústřední dvojice, kde o Taylor šlo o moji první větší zkušenost s touto dámou.....a do toho plno těch dialogů. A opět jsem si potvrdil, že pro tyhle dobře napsaná komorní dramata z malého prostoru, kde se postupně odkrývají skryté pravdy a pravé charaktery opravdu můžu. Bavilo mě všechny ty dialogy poslouchat. Těch silných  momentů by zde asi mohla  být celá řada. Mně asi nejvíce zasáhl moment, kdy Velký táta přizná své naivní ustarané, ale dobrosrdečné manželce, jak ji pohrdá a ona mezitím drží slavnostně nazdobený dort...velmi dobrý kontrast, velmi smutné.  A co se týče té argumentace, proč hlavní hrdina Brick pije? Kdo by si někdy sám nepřál, aby to udělalo cvak?

Černohumorné, ale i tak  britská jednohubka k čaji. Tomu odpoví i tempo, které není zrovna překotné. Ale od roztomilé Maggie Smith bych si ten čaj dal určitě rád.  Teda pokud by mě nechtěla uklidit. Ale když se pomodlím upřímně, jak v casinu, snad mi to nehrozí, i když nepůjdu s hodnocením  výš. Ale  samozřejmě se mi moc líbila i postava pana reveranda, který se naučil žít s humorem v podání Rowana Atkinsona...tentokrát ty jeho obličeje jsou podány velmi citlivě v citlivé postavě a mají úplně jiný rozměr.

Už Když Jiří Havelka před třemi lety pustil do českých kin Vlastníci, byla to vážně mimořádná událost a stvořil novodobý progresivní hit a mimochodem moji velkou lásku mezi (ne)jen českými komediemi obecně. Miluju to.  Tohle už je jen událost (:D). Ale asi bych se měl od srovnávání oprostit, protože i když i Mimořádná událost staví několik různých charakterů do uzavřeného prostoru a sází na jejich vzájemné dialogy, je překvapivé, jak je prostě jiná. Tohle  už je spíše prostě jen absurdní komedie. Je tady třeba velká sháňka po mobilu a až se nechce věřit, že by nikdo z cestujících neměl u sebe v dnešní době fungující mobil (hlavně ti mladící z kapely.) Ale pořád jsem se fakt skvěle bavil.  Jenovéfa Boková a Robert Mikluš  mě  teda baví snad v každém filmu, kde je vidím a zde jsem si to jenom potvrdil. Snad budou mít v budoucnu štěstí na role. Překvapivě to je jenom ze začátku  tentokrát více divadelně tužší (což je překvapivé, když Mimořádná událost tentokrát nemá žádnou divadelní verzi.), ale na konec se to rozjede i do docela epických momentů (:D)  a uteče to, jak nic. Nejlepší momenty příjdou, když se začne  ve druhé půlce  propojovat vlaková, politická a mediální linka. Vybírání volebního sloganu by byla teda skvělá skeč  i samostatně.:D  Dojde i na legendární Bábu pod kořenem (jako vyznavač televizního bizáru cením), červený svetr a zběsilé covidové  tiskovky (:D), takže bezva.   Ale já se stejně rozloučím po Vlastnicku, sorry. Snad to bude podle stanov.:D  Nashledanou.:D  P.S:  Vlastně: . ♪Mohamedán mlatí křestana, stejně si pak dají frťána. 

Kaisera a Lábuse opravdu můžu. Byť jejich spolupráce   je spojena hlavně  s televizními a rozhlasovými scénami, zde svůj přirozený komediální talent dokázali dobře využít i k vystižení této klasické hry. Hlavně Lábus předvádí skvělou ukázku patolízalství, mňam, mňam. Ale i Stašová je zde teda skvělá.  A stará povinná četba dokáže tím pádem i v dost chudém televizním formátu stále žít. Potěšilo mě to skoro jako kdyby přišly gumičky.

To ráno jsme šli na procházku  Pak jsme šli zpátky do bytu, jen tak si hověli.   A já pustil desku s Armstrongem, muzikou která mě čím dál víc dostávala. A bylo mi moc dobře. Asi šlo o propojení toho všeho, jak  hrála muzika, povíval vítr a Dorie mi připadala nádherná. A na jeden letmý motiv jako by vše do sebe perfektně zapadlo. A já se cítil šťastný.  Zvláštní, jak mě ta prostá chvilka  na chvíli velmi zásadním způsobem posunula někam úplně  jinam. Tahle mikro vzpomínka z Woodyho filmu ve Woodyho filmu prostě stála za citování. U Woodyho a Zločinů a poklesků jsem si jakožto klaun a  věčné dítě najednou přišel jako intelektuál, co chce s Woodym diskutovat o filozofických otázkách. Ok, teď si zase příjdu jako naprostý cinefil.:D Woody se tady toho pořádně obul. Kombinuje realitu, sny, filmy a minulost dohromady. Myslím, že se i mnoha dalšími komentářemi táhnou výtky na zmatenost, která z toho plyne. Ano, na první dobrou to možná dělá problém všechno pobrat.  Také jsem našel teorii, že když uvidí hlavní hrdina mrtvého kralíka, pohled na smrt ho přivede k sérii myšlenek a od té doby se celý film odehrává v jeho mysli. Ani tenhle komentář mi nejde napsat moc souvisle a bude to snad ještě větší tok právě probíhajíích myšlenek než obvykle (:D) No, každopádně snový film tohle je určitě a nejen když si to člověk představí jako sen, tak je to ve správné náladě svým způsobem fascinující a tentokrát řekl bych, že i dost úmělečtější než jiné Woodyho filmy. Ale  i tentokrát jsem se pohyboval na vlně, že i když by mi ne třeba vším  úplně sedl a jsem tam i naštval, nakonec se vždycky objevil nějaký úžasně skvělý prvek, který mě dostal do letargie (ostré subjektivní pohledy na davy fanoušků  a žadatelů - skvělý nápad! Rozhovor s mimozenšťany - vida, tak mě konečně někde bavil sci-fi prvek...:D atd., )  Velmi časté jsou sklony si Woodyho  filmy spojovat s ním samým, ale on se dušuje, že si svých fanoušků  naprosto váží a tento film vůbec nemá být o něm. Šlo mu jenom o to zobrazit úspěšného člověka, který i přes to  nemusí být   šťastný. No, povedlo se.  Však mě z úplně celého úplně nejvíc mě zasáhl ten moment citovaný v úvodu.  Člověk může mít všechnu možnou slávu, ale i tak nejradši vzpomíná na  malý nenápadný  radostný  okamžiku života z jednoho  pěkného dne, kdy měl najednou naprostý klid  a všechno mu najednou přišlo skvělé. Jako  by právě v takových chvílich   byl ten  ten pravý smysl života. Co se týče té otázky, o jak velkou jde skutečnost/fikci/mystifakci, tak je je opět zajímavá a dává filmu další rozměr.  Snad jen v těch ženských hrdinách, které tentokrát nehrály žádné Woodyho dvorní dámy jsem se trochu ztrácel. Někteří zde píší, že Vzpomínky na hvězdný prach docenili až později. Doteď si vzpomínám, že takový pocit jsem měl loni u Anne Hallové a byť u Vzpomínek necítím až tak obrovské pochopení jako u jednoduše geniálních Zločinů a poklesků, tak bych si je neměl problém zopakovat velmi brzy a ne až se dostanu do věku hlavního hrdiny a osobní krize (:D). Ta atmosféra byla vážně skvělá, k tomu tradiční skvělý humor a myšlenky. Co se týče úvodní slavné scény s vlaky, není co dodat. Pro mě určitě druhý vrchol. Pokud   byly Zločiny a poklesky jeden z nejlepších filmů, co jsem viděl, tak tahle pasáž je zase možná jedna z nejlepších scén, co  jsem kdy viděl...Aneb někdy se nejde dostat do vytouženého vlaku lidí. Brilantní podobenství. Ale  do vlaku se  pětihvězd se Woody u mě bez problémů už popaté dostane.:-)

Knižní   předloha je teda poznat a asi bude vtipnější. Ostatně, film by mohl více přitlačit na pilu a není obsahově nějak nabitý,   ale dá se to pohodově společně sledovat (je to v podstatě rodinná komedie), má to tempo, dobře to vypadá a Mádlovi tahle komediální poloha sluší a zvládá ji suverénně se skvělou mimkou. Ještě  teda začínám mít slabost  pro skvěle se doplňující manželské duo  Tomicova-Malý. Jedna recenze měla titulek: Konečně slušný český mainstream. A to můžu v podstatě  podepsat.  Hlavní duo jinak mělo i zajímavý byt.:D ♪Plakalo bejby, plakalo vám.