Radiq

Obsazení jak z českého seriálu Osada (aha, stejnej režisér). A to je plus, i když tady tak vtipní nebyli. Hned od začátku jsem měl pocit, že mi něco uniká - jak kdyby tomu filmu už něco předcházelo. Pak jsem zjistil, že to má něco společného s filmem Teorie tygra, který jsem neviděl a nevím, jestli jsem měl, abych Kurz manželské touhy lépe pobral. Protože ten děj byl v podstatě strašná slátanina a kdybych se na to nedíval s někým, koho mám rád, vůbec by mě nebavil. Takhle jsem si to docela užil, i když vnitřně cítím, že se to vymyká jakémukoliv mému obvyklému hodnocení. Z obsazení musím vyzdvihnout Ivanu Uhlířovou, která byla fakt skvělá. A naopak strašně dementní byla ta očividná paruka Jany Plodkové, která moje hodnocení snížila minimálně o jednu hvězdičku.

Kate Winslet je prostě atraktivní a ani nemusí být zmalovaná jak štětka... i když věk popošel, ale to už tak holt je... prej se tomu říká čas. Taky proto ji vždy rád vidím a tady to byl vyloženě seriál pro ni, protože ho táhla ve všech ohledech. Teda ne že ostatní by netáhli, ale ona táhla nejvíc. Taky se mi líbilo, jak sympaticky bafala z elektronické cigarety, což jsem ještě u moc postav zatím neviděl. A celkově i všechny ostatní postavy byly obsazeny a zahrány více než obstojně, namátkově třeba Jean Smart (která mě i několikrát skvěle rozesmála), Guy Pearce (u kterého nikdy nevíte, jestli bude klaďas nebo záporák, ale obojí k němu sedí), Evan Peters (kterej solidně vyrostl od dob, co jsem ho naposledy viděl v American Horror Story), Julianne Nicholson (krásné pihy). A dějově je to prostě dobrá detektivka - postupně se odhalují další a další fakta a utajené pravdy a vy pořád nevíte, kdo z nich to bude. Je to šíleně chytlavé a minimálně jeden díl denně je povinnost. Náramně jsem si to užil a to ani nenosím náramkové hodinky.

Tak tohle by se dalo nazvat nejlepší trojkou, co jsem doposud viděl - po slabším druhém dílu se toto nejen vyrovná jedničce, ale dokonce ji předčí. Milo je totiž jednoznačně největší kliďas celé série (i když těžce s pomocí heráku)... a s Radovanem i největší řezník (a máme tady dobrej návod, jak naložit s otravnejma Polákama a Albáncema). Za nenápadným kukučem tatínka a fetky snaživší se o nápravu, se skrývá ten pravej a nekompromisní balkánskej gangster... a řeznická scénka je docela brutus a Refnovi patří respekt, že se nezalekl toho ukázat tolik. A Zlatko Burić zahrál Mila dokonale - tak přirozené hraní jsem dlouho neviděl. Zápletka se do třetice motá kolem posraného kšeftu s drogama, kterej přivede hlavního hrdinu do zapeklité situace, ale ten si s tím dokáže zdárně poradit - tedy opět nevíme, jak to může pak pokračovat, takže se můžeme jen dohadovat, že to bylo zdárné. Ale je to minimálně tak zdárné, že si nakonec zaslouží jistě skvělé kafe z mikrovlnky!

Na to, že se to jmenuje Dealer se tady drogy zrovna moc nedealují a spíš se užívají. A to pořád a všude a skoro všichni a hodně. Všechny postavy jsou spodina společnosti a taky to tam mezi nima tak vypadá, ale Tonny je navíc mezi nima snad ten největší lůzr. Ale musím říct, že pozvat si na svatbu striptérku, tomu říkám invence. Opět to skončí takovým koncem, že si máme domyslet, co se asi tak bude dít dál. Ale kdo chce vidět Madse Mikkelsena nahýho, má šanci.

Fear X? Proč jako zrovna Strach X? Ze začátku pořád koukáme na rozmazané a kostičkované záběry z analogových kamer (ano, zde nefunguje ten magický zoom, který vám to i zostří). Ale táááhne se to jak slina po okně. Už jsem tam tak trochu očekával jednorukého muže jak z Uprchlíka, ale pak nastane zvrat, děj odhalí nové postavy a od té doby se dá leccos předvídat. Ale že to najednou chytí takovej jakejsi Lynchovskej až twin-peakovskej nádech, to jsem nečekal. Pořád to totiž trochu smrdí tajemnem a některé scény jsou vizuální diamanty, tím myslím ty v hotelu. Pak ale červenočerné psycho, nemocnice a je konec... a co si z toho má chudák divák vzít? Už už jsem v jednu chvíli chtěl napsat, že to nebylo zas tak špatné, ale teď se už nedivím, že to tak propadlo. Protože po hodině a půl nedostanete vůbec nic.

Bleeder, neboli ve slangu ničema, lump, příživník, chudák, lékařsky též ten, kdo krvácí, hemofilik. Obsazení jak z Dealera, natočené stejným pouličním stylem. Ty jejich malé krcálky, to bych tipoval spíš někde v Číně a ne v Dánsku. Mimo jiné mi to přijde jako Refnovo vyznání filmům, které ho inspirovaly nebo se mu líbí, k čemuž mu dobře posloužila videopůjčovna a postava, která o ničem jiném než o filmech nemluví (Mads Mikkelsen). Jako film to není zrovna průlomové a spěje to k jedné nebo dvěma zajímavým scénám, ale jinak nic moc.

Na to, že tohle byl Martin McDonagh, tady bylo trochu hodně dramatu a málo humoru (černého, on snad ani jinej neumí), bych řekl. Ale když se tam nějakej našel, tak dobrej. A co se tam ještě našlo, tak úplně originální děj, jehož zasazení na jakýsi zapadlý irský ostrov roku 1923 tu bizarnost situace ještě vyladilo. Herecké výkony naprosto vynikající a to mluvím o všech zúčastněných - Colin Farrell se snad dostal na úplně novou úroveň, Brendan Gleeson s věkem snad herecky zraje jak víno (když nepočítám to, co předvedl v Potterovi) a Barry Keoghan opět ukázal, jaký se v něm skrývá talent. A Kerry Condon je prostě číča a je na ni hezkej pohled. Do toho ta jejich irská angličtina, což je skoro úplně jinej jazyk než angličtina, hehe. Zakončeno hezky pesimisticky, i když možná částečně optimisticky, ale až mi z toho bylo trochu smutno. Film to nebyl vůbec špatnej a za pár let můžu dát repete - byl to prostě trochu jinej McDonagh, než na kterého jsme zvyklí, ale dobrej zase úplně jinak.

Německý válečný film, kterému kdysi vévodil Stalingrad, se může hrdě pochlubit dalším povedeným dílem, které se nebojí zobrazovat hrůzy války otevřeně a bez skrupulí. Naturalisticky znetvořená těla, utrhané končetiny, smrti všude dokola, rozsápaná země - a kamera se toho nebojí a masky/triky také ne. A hned úvodní vstup do válečné vřavy nám poskytne hned několik takových pohledů. A podtrženo je to hudbou. Uau! Hudbou, která je tak temná a minimalistická, že z toho až buší srdce. Hudba, která zaujme stejně jak obraz, což se mi snad ještě nestalo. Hudba, která je tak znepokojující, jak to, co vidíme na plátně. A pak třeba ta scéna zblízka umírajícího nepřátelského vojáka, a že mu to trvalo a že ani film schválně nespěchal, aby jsme si to taky pěkně traumaticky prožili, a že jsme si počkali, než jsme se dočkali. A jelikož to je podle té známé knihy, počítám, že právě z ní pak hodně jiných válečných filmů/knih čerpalo a nechalo se inspirovat... a právě proto se pak zdá, že jsou zde takové ty typické válečné situace, jako "kamarádi jdou do války a pak se nestačí divit", "je nám zima, máme hlad, máme strach", "osudy a smrti vojáků, kteří mezi sebou měli silné válečné pouto" a "zdalipak se někdo z nich vrátí domů a v jakém stavu a kdo ne". Film ale zaslouží hodně chvály a je to silný zážitek hlavně pro slabé povahy.

SPOILERY. Takže jak jsem to pochopil já: týpek měl nehodu a než umřel, tak protože měl tak bujnou fantazii, jak tam kdosi zmínil, vytvořil si z čumilů a zúčastněných úplně nové postavy ve svém světě, ve kterém věděl, že se blíží konec. Možná zemřel hned na místě nehody, možná až časem v nemocnici, ale to není zas tak podstatné. Jestli jsem to pochopil špatně, mám se z toho obviňovat? Ne! Je v tom ještě něco víc? Asi jo, ale dohadovat se mi o tom s nikým nechce - chci kdyžtak jasné vysvětlení tvůrců. Vůbec by mi nevadilo si po skončení filmu pročíst nějakou diskuzi nebo oficiální článek s vysvětlením, ale takové divácké "možná" a "jestli" a "to je přece jasné" není vůbec jasné. Trochu jsem si u toho připadal, jak kdybych sledoval operu - k tomu kdyby nebyl popis děje, tak taky z toho jejich kvílení nepoznáte, o čem to vlastně je. Bylo tam hromada detailů, které mohly, ale nemusely mít význam... a to je možná ten důvod, proč to někdo srovnává s Lynchem. Ta tajuplnost tady tedy je, ale zde mi ta nevědomost poněkud vadí. Líbily se mi ty vizuální hrátky, i když právě to byly první náznaky toho, že tady něco nehraje... nebo že tady hraje právě úplně všechno? Taky se povedl výběr hudby - Angel od Massive Attack se ke scénám ze Peep-O-Rama baru skvěle hodilo.

Knihu jsem zatím nečetl, ale podle toho, jak moc "über" byla Lisbeth Salander, připadá mi to, že Lagercrantz se trochu utrhl ze řetězu. Taky vytvoření programu na ovládnutí všech světových raket bylo už dost přehnané, stejně jako hackerské schopnosti její a jejího kámoše Plague - o závěrečném ostřelování podle naskenované budovy ani nemluvím. Ale jak říkám - nevím, co v knize bylo a co si vymysleli chytráci z filmové branže - každopádně já hodnotím film a v tom to bylo a taky to náležitě sníží počet hvězdiček. Konspirační sestra Kamila už byla taky trochu nastavovaná kaše z předchozích dílů, jak kdyby se pořád všechno muselo točit kolem její rodiny. Obsazení bylo vesměs chabé - i když Claire Foy nebyla vůbec špatná, Mikael Blomkvist (Sverrir Gudnason) byl těžce slabej. Ale ona ta role taky nebyla nic moc. Našlo se sice pár dobrých scén, ale jako celek to spíš jen jede na setrvačník těžící z popularity trilogie Millennium. PS: poslechl jsem si audioknihu a teď teprve vidím, jak to ve filmu zprasili. Z toho plyne, že kdo zná předlohu, asi bude hodnotit ještě o hvězdu až dvě méně (taky mám chuť to snížit, ale nesnížím se k tomu).