MindTuber

Rozporuplný film, ve kterém mě nakonec zajímal více osud Gerdy, než samotného Einara, potažmo Lili. Ten se mi, ve své proměně, stával ke konci filmu čím dál tím více nesympatický ve smyslu projevů jeho ženské mentality. Eddie Redmayne se pro tuto roli hodí bezesporu dokonale, ale například oproti Teorie všeho jako by ani nemusel hrát. Především tedy díky své vizáži stačila trocha té rtěnky a dívčích gest a bylo hotovo. Přišlo mně, že na tak silné téma nejde film do hloubky, tam kde by to přinášelo diváku ty pravé otázky k zamyšlení. Z tolika pozitivních ohlasů jsem čekal o dost více. Naštěstí se děj trochu točí okolo umění v době vlivu secese a práce Gerdy stojí za shlédnutí a další studium a to je vlastně pro mě největší přínos tohoto filmu. 2 + 1

Kéž by byl do odpadu spláchnut tento film i s aligátorem. Jde o typický papundeklový horor ve smyslu chatrného scénáře, hereckých výkonů i efektů. Tohle je skvělý film, když ho chytnete uprostřed úklidu na nějaké televizní stanici a necháte ho jako pozadí, které stejně přehlušuje zvuk vysavače. Občas se mrknete a zasmějete, ale nemáte ve výsledku ten pocit, že jste poslali hodinu a půl svého života do kanálu.

Obrovské zklamání, protože trailer hrál na tu pravou čarodějnickou notu a já se dost namlsal. Možná mi jen tento horor, podle pozitivních komentářů jiných, nesedl. Je to opravdu zvláštní, protože když si to shrnu dostávám výbornou atmosféru odloučení a přítomnosti zla, dobře obsazené role (Ralph Ineson jako fanaticky věřící otec, Anya Taylor-Joy jako dospívající a drzá Tomassin), dobrou práci s kamerou i hudbou. Tak co tomu chybělo? Nejspíš jsem čekal, že se najednou něco stane, že se děj strhne v úzkostlivou beznaděj, při které se bojíte polknout, protože vás sledují ty divné kozlí oči. Nic z toho se však nestalo. Sice má konec stupňující tendenci a závěrečné scéně s Tomassin dávám palec nahoru, ale to je pořád málo na to, abych si u závěrečných titulků neříkal: ,,Cože, to je celý?". Lepší dvě.

Na původní Jurský park mám mnoho dobrých vzpomínek. Jedním z důvodů proč mi tak uvíznul v paměti je specifická doba, ve které vznikal. Doba, kdy jsem měl plnou knihovnu encyklopedií s dinosaury a hltal trikové efekty, které dokáží na plátně rozhýbat všechny ty pravěké obry. Doba se posunula o nějakých dvacet let dopředu (22) a mnohé se změnilo, včetně toho jak se na dinosaury divá dnešní věda. Co se změnilo ještě více, je přístup diváka k dnešním block busterům a tak jsem udržoval svá očekávání spíš v letargickém rozpoložení. Nakonec se mi dostalo dobré popkornové zábavy, u které bych se bavil ještě o chloupek víc, kdyby se mi dostalo víc dějových inovací. Všechno ale funguje, tak jak má. Pamětníky potěší mnoho odkazů na původní Spielbergovinu, jako i kupa různých detailů, které park skýtá. Herecké obsazení je také fajn, i když Chris Pratt byl na můj vkus v některých scénách až moc velký druhohorní zálesák. Hudba je skvělá a dobře podkresluje veškeré dění, od leteckých záběrů se scenériemi pobíhajících exponátů, tak i akční scény, ve kterých se toho také hodně naběhá. Jsem ze staré školy a tak by mě potěšil nějaký nečekaný zvrat, spíš než další a větší teropod. Možná to bylo i samotnou projekcí (IMAX), která trochu ubrala na celkovém dojmu, protože některé scény působily opravdu nepřirozeně. Tři hvězdy na hranici čtyř.

Celkem slušná mysteriózní duchařina, které leccos odpustíte, tedy pokud přivřete své kritické oči. Rozumná délka stačí tak akorát na postupné rozplétání záhadného klubka a děj se tak moc neloudá. Sice trochu čpí prvoplánovitostí, ale to je i vzhledem k hlavní pointě odpustitelné. Co už je odpustitelné méně, jsou chybějící vysvětlení pro některé momenty, které se ve filmu objeví. Také Brody hraje dost strnule a jeho vzklíčené já připomíná jeho jiné podobné role. Vzhledem k množství podobných filmů dávám průměrnou známku, jinak bych musel jít níže.

Z filmu mám celkem rozpačité pocity. Na jedné straně dokáže uvrhnout do pochyb takže o celkem vám jasném závěru, můžete začít v určitou chvíli pochybovat. Na straně druhé se děj na svých devadesát minut nepříjemně vleče a chování některých postav vám může lézt silně na nervy. Hluché místo tvoří prostředek filmu, takže hlavní překlenovací chvíle mezi začátkem, který ještě nic moc neprozrazuje a finálem, které by mělo vygradovat právě v návaznosti na nějaký ten zvrat v tomto prázdném místě. Je to takové nemastné neslané, ale stopy psycho-thrilleru se tam mihnou. Slabší průměr.

Smíchání mimozemské DNA s lidskou, spolupráce s H.R.Gigerem to musí být zaručený klíč na úspěch. Jenže ono to tak lehké ve světě filmu není. Takže tu máme scifi béčko, které slušně bojuje, ale prohrává se strnulostí nerozvíjící se myšlenky ustředního motivu. Takže tu máme vyvražďovačku pod taktovkou sexy Natashy, kterou si jednou odbudete a už se k ní s velkou pravděpodobností nikdy nevrátíte. Na obranu tohoto svůdného mutanta se musí říct, že rukopis Gigera je znát a příjemně potěší ty, kteří mají mistrovu tvorbu rádi. Méně potěší diváky kvalitních scifi hororů, jako i všechny náročnější diváky. Průměrná trojka.

V břichomluveckých loutkách se skrývá velký potenciál pro nabuzení strašidelné atmosféry, leč málokomu se jej prozatím podařilo přesunout i na filmové plátno. Je to škoda, protože Zlověstné ticho má dobrý materiál, se kterým by se dalo pracovat. Například zaujme slušnými kulisami (interiér divadla), alespoň v rámci možností. Opuštěné divadlo na jezírku tak přímo svádí k rozehrání opravdu děsivého jevištního představení, které se však nějak nekoná. Kupříkladu scéna s výkladní skříní zůstává tristně nevyužita. Do rukou se vám tak dostává klasická duchařina, občas zpestřená snahou o novotu. A to je málo. Pro mě je to málo a nic na tom nezmění ani pohozený "louskáček" ze Saw. Za tři.

Chlapečkovi se nedá upřít dodržování osvědčených schémat a postupů pro navozování tajuplné atmosféry. V tomto směru tento film nijak neurazí, ale ani nijak nenadchne. Dočkáte se tak klasických lekaček, šablonovitých postav s jejich nelogickým chováním, stejně tak jako tradičních klišé, které se hojně v tomto žánru objevují. Vzhledem k faktu, že se mi v poslední době sešlo více filmů, kde figuruje zlověstná panenka (Zlověstné ticho, Kouzlo ), mohu konstatovat, že jde o ryzí průměr. Rozuzlení může leckoho překvapit, to ano! Přesto tu hrozí mnohá příběhová klopýtnutí, která mohou váš dojem z tohoto horůrku roztříštit na tisíc kousků. A kdo by pak ten porcelánový nepořádek chtěl znovu slepovat?

Jak píše Maddy: ,,PODpriemerný film." Začátek sice trochu namlsá, protože se vlastně nic nedozvíte a tak vás na chvíli u sledování udrží vaše vlastní spekulace. To však nevydrží dlouho. Přistihnul jsem se, že vlastně jen čekám, až to skončí. To se mi u filmů se sedmdesátišesti minutovou délkou stává zřídkakdy. Kdyby to byl kraťas, třeba epizodka Krajních mezí, tak bych hodnotil o dva řády výše. Takhle jsem se nedočkal ani překvapujícího závěru.