Han22

Hello Dolly je přestřeleně melodramatický, sentimentální, načinčaný kýč. To v podstatě platí pro většinu slavnějších muzikálů té doby, ale Hello Dolly navíc nemá ani nějak extra zajímavý příběh či sympatické postavy. V podstatě jde jen o to, zda se několik párů dá dohromady, to vše opět natažené na dvě a půl hodiny. Navíc Matthau vypadá otráveně a hraje příšerného bručouna a cukrblikující, afektovaná a přehrávající Streisandová hrající příšerně všetečnou a vlezlou ženskou si mé sympatie taky nezískala. Jejich láska v podstatě neexistuje a není divu, když se ti dva nemohli v reálu vystát. Abych jen nekritizoval, výprava je místy opravdu úchvatná a některé taneční čísla dechberoucí - ať už vystoupení v Central Parku nebo famózní vystoupení číšníků. Titulní písnička je slavná, i když Louis Armstrong se tady jen mihne a zpívají ji jiní. A nakonec ta dvojice příručích a jejich lásky mě byla celkem sympatická, mnohem víc než hlavní pár. Nicméně jsem rád, že v sedmdesátkách tyhle kýčovité muzikály skončily a na jejich místo přišly civilnější věci typu Pomáda nebo Horečka sobotní noci.

Britové při rekonstrukce slavné bitvy o Británii nenechali nic náhodě, režisérské křeslo obsadil bondovský režisér, ve filmu si zahrála množství slavných britských herců a naprosto neskutečný počet techniky.  Výsledek je technicky asi nejlepší letecký snímek ze staré školy. Famózně pojaté letecké bitvy s desítkami strojů, perfektně nasnímané, plné rozpadlých letadel, parašutistů i hořících lidí. Člověku vyráží dech jako to dokázali v té době natočit bez jakýchkoliv vložených doku záběrů, navíc tu nechybí i výborné bombardovací scény letišť (se záběry na hořící Londýn to už je slabší). Bohužel je to pojaté dost suše a dokumentárně, většina herců v podstatě nemá moc co hrát k postavám není šance si vytvořit jakýkoliv vztah a emocionální dopad byl nulový. Čemuž odpovídá i to, že jsem kdysi film viděl, ale nic si z něj nepamatoval. A čistě subjektivně mě víc baví pěchota/tanky než letadla, takže v souboji těžkých vah roku 1969 by zvítězil Most u Remagenu. Jako hraný "dokument" ovšem naprosto vynikající a silné 4*.

Wow, tak tohle byl zatím jeden z nejvelkolepějších starých válečných filmů a Guillermin od Modrého Maxe udělal neskutečný pokrok. Dvě hodiny doslova nabité akcí, velkolepými záběry a tunou vojenské techniky. Nechybí tu nic - velkolepě nasnímaný útok letadel na most, přestřelky tanků s děly, tanky ničící celé domy i naprosto zoufalé finální souboje zdecimovaných jednotek na mostě. Mezi tím vším jsou zajímavé detaily, vedlejší postavy (zfanatizovaný hitlerjugen, zoufalý pár hoteliérů, zlodějský seržant). A také dvojice velitelů na obou stranách, kteří jsou si podobnější než se zdá - oba se smyslem pro povinnost, čelící nesmyslným a měnícícím se rozkazům a v průběhu války čímdál šílenější. Oceňuji, že obyčejní Němci jsou znázornění neutrálně, ne jako nějaké zrůdy, naopak německý velitel čelí dezercím, nedostatku zásob i lidí a fanatismu některých nadřízených. A samozřejmě přidaná hodnota českých lokací (lesy, předměstí) a herců (nepoznal jsem bohužel žádného. Naprosto stoprocentní klasika a jeden z nej válečných filmů klasického Hollywoodu. Válečný film roku 1969.

Ano, cesta pouští za zničením skladů s palivem je opravdu špinavá a děsivě cynická, ale mě to prostě moc nebavilo. Není  tu komu fandit, bandě cynických všehoschopných žoldáků rozhodně ne a kladný Caine je tu spíše za pitomce. Subjektivně nemám podobné filmy plné šmejdů rád, objektivně to nekonečně putování pouští je docela nezáživné a roli v tom hraje i to, že podobných putování v Africe už jsem pár viděl, naposledy nedávno Tobruk. Dílčí scény (tahání aut, pokus o znásilnění) jsou super ale SPOILER za ten konec kdy zařvou úplně všichni bych dal ještě nejradši o hvězdičku méně.

Sydney Pollack si natočil tak trochu artový válečný film. Je zima 1944 a skupina vojáků dostává za úkol bránit středověký hrad, který je jedinou cestou pro plánovaný německý protiútok. Je tu něco absurdních, až mimoňských dialogů, absurdních scén (nepotopitelné auto a voják skákající z věže), místy až poetická a mrazivá atmosféra. Vojáky zajímá všechno jen ne válka - velitel pomáhá hradnímu pánovi s hraběnkou :) jeho zástupce je nadšený z umění, jeden z vojáků povoláním pekař si v městečku "adoptuje" pekárnu i s rodinou. Zkrátka spíše nezávislý film na 3*, ovšem Pollack se ve finále utrhl ze řetězu a natočil napřed parádní bitvu (s nezničitelnými tanky) ve městě a poté brutální, krvavou a zoufalou obranu hradu, plnou krve, destrukce a umírání a donutil mě jít o hvězdičku výše. Kdo umí ten umí.

Američani natočili téměř stoprocentní italskou komedii. Malé italské městečko se za války pokouší schovat obrovské zásoby vína před přicházejícími Němci a u toho se hodně tančí, zpívá, křičí a nadává. Je to další z těch filmů co američani točili na konci šedesátek, které ukazovali že válka byla vlastně docela legrace a Italové v podstatě hodní. Nicméně závěr je hodně dusný a herci parádní. Anna Magnani je skvělá jako rázná, sprostá ženská, která dávno ztratila veškeré city k manželovi. A naprosto dokonalý Anthony Quinn, který si svého Itala dává na max - at už chlastá, dovolává se citů své ženy, švejkuje či se snaží být starostou nebo když ve finále čelí nacistické krutosti. Nakonec dávám za 3* i přes jednotlivé scény a klady, protože celkový dojem je tak trochu o ničem film. PS: Naprosto mě rozsekala scénka, když se doví, že jeho kamarád mu svádí dceru - slíbí mu trest na který do konce života nezapomene - střih na druhý den, kdy se koná svatba :D

No to bylo teda dílo. Televizní ořez, televizní look, laciná výprava skládající se z jedné místnosti, doku a bazénu s modýlkama a střílečka s paragánama utopená v temnotě. K tomu naprosto nulové postavy a herci včetně nezajímavého Caana s traumatem o kterém se nic nedovíme a víceméně nuda. Válečný film o ponorkách prostě nemůže točit televizní režisér za nulový rozpočet, pak to vypadá takto. Jediné co mě jakžtakž bavilo pár podmořských scén (odstraňování miny), jinak katastrofa.

Pro tyhle verneovské dobrodružňáky jemně šmrncnuté sci-fi mám slabost, kór když jsem tuhle verzi (asi) viděl jako dítě když začínala Nova. Na druhou stranu, no name herci, režisér, hodnocení a malý počet hodnotitelů nedávaly naději na nějakou klasiku. Nuže je to průměr. Do zlata laděné kulisy podmořského města jsou na hraně špatných a roztomile starých triků, příšera není pořádně vidět, ponorky jsou slabé. Postavy jsou celkem obyčejné, dějově taky žádný velký vzrůšo až na pár okamžiků (souboj s monstrem, finální únik). Na druhou stranu jsem se příliš nenudil, nic mě extra neštvalo. Zkrátka průměr někde mezi výborným Tajuplným ostrovem (1961) a mizerným Pánem světa (1961). Mírně nostalgicky nadhodnocené 3* a dobrodružný film roku 1969.

Butch Cassidy a Sundance Kid je klasika, kterou jsem i já, nefanoušek westernů kdysi viděl a moc se mi líbila. Pamatoval jsem si po cca 20 letech jen finále a ježdění na kole, ale bylo mi jasné ze 14 westernů roku 1969 byl tenhle nejlepší. George Roy Hill natočil příběh dvou slavných bankovních lupičů s neuvěřitelnou lehkostí a nacpal jej spoustou nápadů. Intro ve formě starých němých kovbojek, cesta do Bolívie ve stylu zažloutlých fotek doprovázaných starou hudbou, osudový konec useknutý v nejlepším. Je to rozdělený na tři části, přičemž první je víceméně komedie plná stíracích dialogů a výborných scének - třeba když šerif shání dobrovolníky na lov, zatímco Butch a Sundance to pobaveně pozorují z balkonu a shromáždění využije potulný prodavač byciklů. Druhá třetina zas nemilosrdná štvanice, kde hrdinové marně zkouší jakýkoliv trik, aby se zbavili pronásledovatelů, které celou tu dobu nevidíme. A třetí část přežívání v Bolivii je zase vtipná, nápaditá, hrdinové dokonce marně zkouší žít poctivě. Není to moc akční, ale finální přestřelka to bohatě vynahrazuje. A k tomu superhvězdné duo Newman Redford, kdy Newman hraje pomalu stárnoucího frajírka a vtipálka, zatímco Redford je ten chladný bručoun. A jako bonus oskarová hitovka Raindrops Keep Falling On My Head, hrající v krásné cyklo scéně... tady se akademici opravdu trefili, ta písnička o rok později bourala hitparády. Prostě jedna z největších westernových klasik, která i přes špatný konec vyloudí úsměv na tváři a samozřejmě western roku 1969.

Dopadlo to víceméně tak jak jsem čekal, mě ten Peckinpah prostě nebaví. Všichni tu střílí čtyřma a pěti hvězdičkami a já nechápu proč. Jistě jsou tu špinaví, zarostlí banditi v hlavních rolích, hodně se tu nadává, chlastá a přestřelky jsou plné krve, to všechno beru. Ale není to nic, co by nebylo k vidění i v jiných westernech a třeba takový Leone byl 10* drsnější. Borgnine a Holden jsou spíše za sympaťáky než za otrlé lumpy, navíc za záporáky je tu opět mexická armáda, opět se to odehrává v nepravděpodobném roce 1914 (vážně to takhle v té době někde vypadalo?), příběh je prostý a při dvouapůl hodinové stopáži se to místy vleče. Ty přestřelky jsou opravdu brutání (i když zbytečně přestříhané), ta poslední "komandovská" mě málem donutila zvednout na 4*... než mi došlo, že byla úplně zbytečná a pokud si to hrálo na reálný western, tak absolutně nesmyslná (a skončila samozřejmě špatně). Zkrátka slušné 3* a kult kolem Sama Peckinpaha nechápu.