Han22

Tak tohle byl opravdu krásný film. Ač jsem se ve filmu párkrát od srdce zasmál (zapadlé auto nebo věšící se hrdina nemají chybu), nebyla to komedie, ani nějaké strhující drama. Spíše takové nostalgické dětské dobrodružství, ve kterém se malý kluk na počátku století vydává na cestu čmajznutým auťákem se dvěma dospělými (věkem ne chováním) kamarády. Dostává se do bordelu s jednou hodnou šlapkou, poznává zlé i hodné lidi, rasismus, náznakově sex a také jednoho praštěného koně co zbožňuje sardinky, se kterým musí vyhrát závod. A nakonec se on (i ostatní) musí naučit přijmout odpovědnost za své činy. Výborní herci včetně naprosto přirozeného dětského herce, fantastického Crosse a nečekaně komediálního McQueena, krásná hudba Johna Williamse, krásná atmosféra a celkově moc hezké pohlazení.

Tak především tenhle film není komedie, je to spíše takové lehké nezávislé drama, kde jsem se asi 3* pousmál. A je to drama zvláštní - začátek se skupinovou terapií, sdělováním si pocitů a otevřeností byl divný, ale postupem času jsem tomu přišel na chuť. Dvě dvojice přátel spolu tráví čas, snaží se o maximální otevřenost, do toho nějaké drogy, chlast a také volná láska a nevěra. Až se to ve finále blíží k prohození partnerek (s čímž paradoxně přijdou holky). Je to svěží, moderně natočené, ale morálně s podobnými věcmi jako volná láska a zahýbání mám celkem problém, a navíc režisér ve finále nic extra neukáže a od toho finále nakonec taky uhne, takže nakonec dávám jen za 3*. Ovšem Natalia Wood měla luxusní postavičku :)

Typicky britský humor je škrobená nuda no a britský nezávislý humor je bezdějová kravina s tunou dementních scén u kterých jsem se po většinu času nudil, či znechuceně odvracel zrak. Zejména večeře v restauraci či závěrečná nádrž jsou fakt chuťovky, Víceméně jsem to tušil, protože režii má na svědomí McGrath, jeden z tvůrci Casino Royale a Sellersův humor mě nikdy nepřirostl k srdci. 2* za pár relativně vtipných scének (policajt, galerie), chytlavou písničku Come and Get It od Badfinger a několik překvapivých cameí (Christopher Lee jako upír).

Jestli něco angličani uměli, tak tyhle historické konverzačky. Sice to není žánr, který by mě dokázal strhnout na maximum, ovšem v rámci toho žánru prakticky bezchybné a na tu délku jsem se skoro nenudil. Výborně zřežírováno, perfektně natočeno, naprosto skvostně zahráno (a velký plus za starý dabing). O Richardu Burtonovi jsem nepochyboval a byl samozřejmě perfektní, ale pro mě neznámá Genevieve Bujoldová si zasloužila Oskara, protože ta její andělská tvářička skrývala naprosto úžasný herecký výkon. Navíc Tisíc dnů s Annou má tři části - nadbíhání Anně, snaha zlegitimizovat sňatek a snaha se jí zbavit; přičemž ta druhá část slouží v podstatě jako úžasný sidequel k o tři roky staršímu Člověku pro každé počasí, kdy tytéž události vypráví trošku z jiného pohledu a kdy Thomas Moore je zde sice vedlejší, ale poměrně důležitou postavou. Dostalo mě, když mezi těmi všemi intrikami a chtíčem probleskly i chvíle skutečných citů. Velice silné 4* a historický film roku 1969.

Katastrofický film, který by se spíše líbil mému bráchovi, než mě a předzvěst podobných filmů v sedmdesátkách. Tenhle je ozvláštněný tím, že se jedná o mix s historicko-dobrodružným filmem z námořní lodi, jinak je ale všechno podle klasických šablon. Přemrštěná stopáž ve které je minimálně hodina zabitá seznamováním s ne příliš zajímavými postavami, drobné problémy (vzpoura vězňů, neovladatelný balon, batyskaf kterému dochází kyslík) a katastrofa udeří naplno až ve finále. Dílčí scény jsou fajn (bombardování žhavými kusy lávy, finální vlna řítící se na pevninu), jenže přitom u toho pochybujete o zdravém rozumu postav - když hrdinové kličkují minimální rychlostí mezi skalami bombardováni lávou, nebo když lidi na ostrově během tsunami vesele pobíhají venku. 3*, viděl jsem lepší i horší podobné filmy

Velkolepé americké historické sandálovky skončily a tak když člověk chtěl na konci šedesátek historický film, musel se spokojit s Anglií. Což znamenalo mnohem skromnější výpravu, méně známé herce a taky více či méně nudnější zpracování. Vše platí i o příběhu prvního anglického krále Alfréda Velikého, ale pod tím vším jde o docela poctivý historický film. Titulní hrdina se sice chová místy jako naprostý kretén, ale člověk ho dokáže pochopit - chtěl být knězem a okolnosti ho donutily být králem. Chápat lze i jeho ženu hledající trošku citu a nakonec i dánského vojevůdce. Navíc je to dobře zahráno; kromě hlavních postav mě v menší roli vůdce zbojníků překvapil mladičký Ian McKellen; nechybí solidní atmosféra podobná Statečnému srdci (přírodní lokace a boj za svobodu proti silnějšímu nepříteli). A výborná finální bitva utnula mé váhání mezi 3-4* na výsledné 4. Stálo to za to.

Na první pohled šíleně laciný, skoro až televizní historický film s nevěrohodnými lokacemi (poušť v Jižní Americe), pár statisty, který se víc jak půlku filmu odehrává v jedné místnosti. Vyprávění o Pizarrovi, který vězní Incského krále je řekl bych dost zidealizované a zromantizované, nechybí tu podivné psychedelické scény a kopec poměrně nudných náboženských keců. Na straně druhé je to fantasticky zahráno. Plummer je výborný jako podivínský, ale rozhodně ne hloupý inský král a Shaw jako Pizzarov je naprosto famózní a dává zapomenout na všechno výše zmíněné. Pizzaro v jeho podání je cynický voják, který se vysmívá naivním ideálům, církvi a dokonce i vlasti a přesto objevuje lásku a víru právě ve svém vězni, kterému slíbil svobodu i když je nutná jeho smrt. Umím si představit různá hodnocení, pro mě 3* za zajímavý kus historie. PS: Z těch kněží tekla křesťanská láska doslova proudem (ironie).

Hello Dolly je přestřeleně melodramatický, sentimentální, načinčaný kýč. To v podstatě platí pro většinu slavnějších muzikálů té doby, ale Hello Dolly navíc nemá ani nějak extra zajímavý příběh či sympatické postavy. V podstatě jde jen o to, zda se několik párů dá dohromady, to vše opět natažené na dvě a půl hodiny. Navíc Matthau vypadá otráveně a hraje příšerného bručouna a cukrblikující, afektovaná a přehrávající Streisandová hrající příšerně všetečnou a vlezlou ženskou si mé sympatie taky nezískala. Jejich láska v podstatě neexistuje a není divu, když se ti dva nemohli v reálu vystát. Abych jen nekritizoval, výprava je místy opravdu úchvatná a některé taneční čísla dechberoucí - ať už vystoupení v Central Parku nebo famózní vystoupení číšníků. Titulní písnička je slavná, i když Louis Armstrong se tady jen mihne a zpívají ji jiní. A nakonec ta dvojice příručích a jejich lásky mě byla celkem sympatická, mnohem víc než hlavní pár. Nicméně jsem rád, že v sedmdesátkách tyhle kýčovité muzikály skončily a na jejich místo přišly civilnější věci typu Pomáda nebo Horečka sobotní noci.

Britové při rekonstrukce slavné bitvy o Británii nenechali nic náhodě, režisérské křeslo obsadil bondovský režisér, ve filmu si zahrála množství slavných britských herců a naprosto neskutečný počet techniky.  Výsledek je technicky asi nejlepší letecký snímek ze staré školy. Famózně pojaté letecké bitvy s desítkami strojů, perfektně nasnímané, plné rozpadlých letadel, parašutistů i hořících lidí. Člověku vyráží dech jako to dokázali v té době natočit bez jakýchkoliv vložených doku záběrů, navíc tu nechybí i výborné bombardovací scény letišť (se záběry na hořící Londýn to už je slabší). Bohužel je to pojaté dost suše a dokumentárně, většina herců v podstatě nemá moc co hrát k postavám není šance si vytvořit jakýkoliv vztah a emocionální dopad byl nulový. Čemuž odpovídá i to, že jsem kdysi film viděl, ale nic si z něj nepamatoval. A čistě subjektivně mě víc baví pěchota/tanky než letadla, takže v souboji těžkých vah roku 1969 by zvítězil Most u Remagenu. Jako hraný "dokument" ovšem naprosto vynikající a silné 4*.

Wow, tak tohle byl zatím jeden z nejvelkolepějších starých válečných filmů a Guillermin od Modrého Maxe udělal neskutečný pokrok. Dvě hodiny doslova nabité akcí, velkolepými záběry a tunou vojenské techniky. Nechybí tu nic - velkolepě nasnímaný útok letadel na most, přestřelky tanků s děly, tanky ničící celé domy i naprosto zoufalé finální souboje zdecimovaných jednotek na mostě. Mezi tím vším jsou zajímavé detaily, vedlejší postavy (zfanatizovaný hitlerjugen, zoufalý pár hoteliérů, zlodějský seržant). A také dvojice velitelů na obou stranách, kteří jsou si podobnější než se zdá - oba se smyslem pro povinnost, čelící nesmyslným a měnícícím se rozkazům a v průběhu války čímdál šílenější. Oceňuji, že obyčejní Němci jsou znázornění neutrálně, ne jako nějaké zrůdy, naopak německý velitel čelí dezercím, nedostatku zásob i lidí a fanatismu některých nadřízených. A samozřejmě přidaná hodnota českých lokací (lesy, předměstí) a herců (nepoznal jsem bohužel žádného. Naprosto stoprocentní klasika a jeden z nej válečných filmů klasického Hollywoodu. Válečný film roku 1969.