Han22

Můj vztah k adaptacím podobných těžnotonážních klasik vyjadřuje myslím jasně hodnocení filmů jako Anna Kareina, Jana Eyerová či Pýcha a předsudek. Vojna a mír má navíc naprosto vražedné tři a půl hodiny, takže po týdnu sledování a 4násobném usnutí si můžu odškrtnout další klasiku. Klady jsou jasné - krásná výprava, úchvatné kostýmy, některé kouzelné scény (balet) a herci. Mel Ferrer, Henry Fonda a především skvělá Audrey Hepburnová. Mínusem je smrtící nuda po celý film. První dvě hodiny jsou milostné tokání, melodramatické výlevy, tuny nezajímavých vedlejších postav a žvanění, žvanění, žvanění. Třetí hodinu odpálí v podstatě jediná delší válečná scéna, Napoleon vtrhne do Ruska a začne se konečně trochu něco dít. Vypálená Moskva, pochod smrti ledovou pustinou, stále zoufalejší Napoleon. I tak je to stále šílené melodrama, těch pár válečných scén je kratičkých a zoufale statických. A já budu klidně za barbara a sestřelím "klasiku", protože postavy mě nebavily, děj mě nebavil, dialogy mě nebavily, táhle se to a nudilo a nudilo. Herci, kostýmy a pár slušných scén to vytáhnou pro mě na 2*, ale více ani ťuk.

Někde v hloubi paměti mi vyvstala vzpomínka na novou verzi, která byla pokud si dobře pamatuji nádhernou romancí s netradičním obsazením (dramatická herečka Jodie Foster vs. akční hvězda Chow Yun Fat). O to překvapivěji na mě působila původní verze, která je komediálním muzikálem s rovněž netradičním obsazením. Deborah Kerrová je typický anglická dáma, jemná, něžná, ale i rázná a tvrdohlavá. A Yul Brynner se po ruském generálovi stal naprosto dokonalým thajským králem. Pyšný, panovačný, barbar, ale i člověk toužící po vzdělání a moderní vědě, což se bije se staletými tradicemi. Jejich komediální střety a debaty jsou fantastické, Brunner doslova září a po právu si odnesl Oskara. Ecetera, ecetera je nesmtelné, naprosto úžasné je asijské divadlo o otroctví. Bylo by to skoro na 5*, jenže samotné písničky jsou nijaké, není zde jediná chytlavá. SPOILER. A pak je tu konec - vedlejší příběh skončí špatně a král na konci z ničeho nic umírá. Proč proboha? Vždyť se to ke zbytku filmu vůbec nehodí. Nemluvě o tom, že s historií to nemá nic společného. Takže nakonec jen 4* ale i tak moc hezký film.

Člověk by neřekl jak složité může být najít poměrně známý film, ale zadařilo se a můžu si odškrtnout další klasiku. Anastasia vypráví příběh co by kdyby. Co kdyby princezna Anastázie přežila řádění bolševiků a po 10 letech útrap, amnézií a psychických problémů začala nacházet sama sebe? Výprava, hudba a především herecké výkony jsou fantastické. Plešatý Yul Brynner vtrhl v roce 56 na plátna s obrovskou razancí hned ve třech klasických filmech a je skvělý, ale do kapsy ho strká Ingrid Bergmanová. Obrovská hvězda 40. let, která na roky zmizela, aby se triumfálně vrátila. Další desetiletí k ní milosrdná nebyla, většinou v každé dekádě na ni čekala jedna, max dvě velké role, ale tady je úžasná. Zlomená, pochybující, ale i hrdá, plná citů a vášně. Oscar přišel zaslouženě. Bohužel samotný film tak skvělý není. Začátek připomíná My Fair Lady, později se to místo dramatu mění na romantickou pohádku o hledání rodiny a lásky. Jenže ta romance ( nevyřčená) je naprosto vycucaná z prstu a navíc na konci nedořešená. Stejně jako totožnost hrdinky. Ten utnutý konec rozhodl mezi 3 a 4 a já dávám slušné 3*.

Strašně těžko hodnotitelný film. Krásná kamera, známí herci, skvěle natočené, jenže co je to platné, když je to naprosto šílené melodrama jako z českých prvorepublikových filmů. Mitch a Kyle jsou bohatí kamarádi, pařmeni a zhýralci. Kyle si bere Lucy, kterou chce Mitch také, manželství je šťastné, ale Kyle nemůže mít děti a začíná pít a žárlit. A do toho Kylova sestra, která je coura a marně touží po Mitchovi. Námět jak na telenovelu, navíc všichni přehrávají, do toho dramaticky burácí hudba, každá scéna je i na 50. léta přestřelená tak o 100%. Přemýšlel jsem o 3*, ale prostě nemůžu, když jsem celej film sledoval s pobaveným úšklebkem s výjimkou asi dvou scén (bitka v baru a pád ze schodů) a jediná postava, která mě bavila byla paradoxně zhýralá sestra, která byla na film z 50. let tak vyzývavá jak to jen šlo.

Jedna z naprosto nejblbějších romantických komedií co jsem kdy viděl. Napůl retardovaný buran, vidlák a idiot si vyrazí do města najít holku a narazí na naivní pipinu, která se většinu filmu nechá vláčet za sebou i když ji v podstatě unese a chce ji donutit k sňatku. A co se stane na konci? Stačí pět minut relativně normální komunikace a ona se zamiluje a souhlasí se svatbou. Fyzická přitažlivost přebije všechno ostatní a ženská nevidí, neslyší... inu i ve skutečném životě znám takové. Marlin Monroe tady navíc byla dost nehezká a hrála občas v pořádných sračkách. V nulové konkurenci komedie roku 1956.

Po Paris a Helena jsem se moc těšil na další řecký "sandál" a výsledek mě naprosto zklamal. Alexandr Veliký selhává téměř ve všem. Richard Burton byl slavný herec, ale své největší role měl před sebou a tady byl průměrný. I tak je Alexandr jediná zajímavá postava - syn stojící ve stínu otce, který je hnán touhou se z ní vymanit a je čím dál více zaslepený honbou za slávou. Ostatní herci nemají co hrát včetně hororového guru Petera Cushinga, neboť postavy jsou o ničem a příběh plný nekonečných dialogů nijak netáhne. Nevadilo by, kdyby bylo na co koukat, jenže není. Lokace nejsou nijak velkolepé, davové scény taky ne a bitvy? Dvě kratičké bitky co skončí dřív než začaly a finální nijak objevně natočená tříminutová akce. Jako dokument o velkém dobyvateli slušné, jako film nuda.

Trojská válka je jednou z mých nejoblíbenějších řeckých bájí a tak si samozřejmě tenhle "sandál" aneb historický velkofilm nemohl nechat ujít. A musím říct, že to byl téměř 100% zážitek. Chyběli mi tu sice známí herci (kromě štěku Bardotové), ale zato otěže třímal zkušený Robert Wise, který si pohlídal veškeré detaily. Takže hudba hřímá, výprava je velkolepá, kostýmy vypadají jak vypadat mají, romantika je nadpozemská a bitevní scény parádní. Nejlepší scénou je první útok na Tróju plný parádních obléhacích strojů, fantastický je boj jeden na jednoho Achilea a Hektora i samotné finální plenění města. A příběh? Wise se postavil na stranu Trojanů, takže ho sledujeme jako romanci nadpozemsky krásných Parida a Heleny. Líbilo se mi i to, že Trojané včetně královské rodiny nejsou z Paridova únosu Heleny nijak nadšeni a že Řekové, ač odsouzeni do rolí záporáků si víceméně drží charaktery z bájí (pyšný Achiles, moudrý Odyseus, chamtivý Agamemnon, vzteky zaslepený Menelaos). Zamrzí demytologizace báje (Achiles není nezranitelný a umírá pádem hlavy na šutr, bohové jako sochy) a vyloženě mě naštval konec vycucaný z prstu SPOILER Paris hrdinně umírá při boji z Menelaem v náručí Heleny, která je zrcená odvážena zpět. Jinak super film.

Válečný film, ve kterém jak píše InJo zabere válka asi 6 minut (noční akce ve které není moc vidět) a zbytek je kýčovitá romanťárna v nejhorším duchu 50. let. Ona miluje Johna, ale ten odjíždí do války a tak si začne s Bradem, který je navíc ženatý. Brad také odjíždí do války, navíc je ženatý. Morálně se mi to podvádění velice nelíbilo, navíc je to nuda s nezajímavými herci a výslednému dojmu nepomohl ani příšerná kopie filmu s otřesným rychlodabingem. Dvakrát jsem u toho usnul, takže hodnocení by nejspíše nepomohla ani Blue Ray kvalita. 2*.

Černobílý válečný film a konečně téměř bezchybná záležitost. Někde v roce 1944 dostává jednotka rozkaz obsadit bezvýznamné městečko někde ve Francii. Ta se hemží skopčákama a z původně jednoduchého úkolu se stává brutální boj o život, ve kterém nakonec skoro všichni zařvou. Není pravda, že by tu bylo málo akce, naopak, zoufalý pokus dobýt jednu boudu, boj se sniperem nebo hrdinův pokus zničit tank jsou parádně natočené. A pod tím vším je to výborné drama - drsňácký poručík Costa (skvělý Palance), váhající Woodrfuff, cynický kariéristický plukovník Bartlett (mladý a černovlasý Marvin) a hlavně kapitán Cooney. Do morku kosti bezpáteřní, zbabělý, opilecký a litující se šmejd, kterému budete přát smrt od začátku filmu. Cooney je chvílemi až karikatura, která připomíná Franka Burnse z MASHe, ale i tak je skon byl ohromným zadostiučiněním. Válečné filmy o pěchotě mě baví vždycky nejvíce, takže jsem spokojený. Válečný film roku 1956.

Film o válce na palubě jedné výsadkářské lodi Belinda. Režisér chtěl natočit takový rok života na lodi, ale zůstal na půli cesty. Neznámí herci hrají až na výjimky nezajímavé postavy (a ani Lex Barker se herecky nepředře). Jednotlivé scénky jsou občas vtipné, nechybí tu ve flashbacku romanťárna, řeší se klasické problémy a čeká se na akci. Jenže když přijde akce, je tradičně pohřbena vkládáním dokumentárních záběrů. A tak i finální útok kamikadze je sice slušný, ale zabitý vsuvkami, z nichž jednu jsem na 100% viděl už v jiném filmu. Chvílama jsem se bavil, chvílama usínal a začínám mít pocit, že tyhle námořnické filmy prostě nikdy nebudou můj šálek čaje. SPOILER: Navíc ten špatný konec a smrt kapitána nasere.