Baron Prášil

Moc pěkné. Zatímco ale Cesta do pravěku se vyznačovala také perfektně rytmizovaným vyprávěním, Baron Prášil je především neutuchající a dějově občas nuceně epizodickou přehlídkou Zemanovy úžasné vizuální fantazie, jejíž provedení už možná s rostoucím stářím lehce uvadá, ale ryze kinematografická radost spojená s kreativním rozpohybováním mizanscény neuvadne nikdy. A frajer Kopecký samozřejmě kraluje. 75% (10.04.2020)

Herecká noblesa, nejen ta Kopeckého. Suchý humor. Zemanovy oživlé knižní ilustrace. Liškova hudba. Theremin. Jedinečná, neodolatelná směsice okouzlení poezií, technikou, vypravěčstvím, zkrátka lidskou fantazií, tak jako krásný a odzbrojujícím způsobem naivní závěrečný Högerův monolog, který si tu místo dalšího plkání dovolím ocitovat celý: Můj pozdrav, přátelé! To starý Cyrano vás vítá. Sem, ke mně! Přišli jste právě v čas, kdy okamžik si kabát převléká. Patřila Luna dosud jenom nám – básníkům, snílkům, smělým fantastům, i dobrodruhům v bílých parukách. Fantastům v redingotech i těm v divných přílbách ze stránek nových románů. A odjakživa ovšem milencům, těm Luna vždycky náležela nejvíc. Nyní však širák odhazuji v dál; ať letí hvězdám v ústrety! Ať naším jménem vítá všechny vás odvážné, kdo jste už na cestě do velké náruče, která se zove Vesmír. No není to nádhera? (20.01.2012)

+4* Po repríze a vidění remasterované verze mírně snižuji své původní plné hodnocení tohoto Zemanova slavného dílka, i když si ho stále cením. Výprava i herecké obsazení jsou skvostné a úplně hřeje u srdce, když je vidět tak krásně zužitkovaná práce kolem. Příběhově to už není tak slavné a najdou se tam nudnější natahovaná místa, ale přesto ta roztomilá fantazie z něho čpí neustále. Nevím jestli je to ještě pro dnešního mladého diváka lákavé, když už je rozmazlovaný jiným stylem, ale já si ho užil a z nostalgie se k němu třeba na stará kolena vrátím. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 3 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (03.08.2021)

"Ten muž bude souzen a odsouzen. Je to nebezpečný fantasta." Měsíčňan Toník? Ten přeci nepřesedá za letu mezi dělovými koulemi, nejezdí na koni po dně moře, nenechává se odnést ptákem a ani netráví volný čas v břichu velryby. Ten ne. To Baron Prášil. Ovšem co je na tom tak fantastického? Já třeba každý večer jezdím na kole ke slunci, zhasnu ho na noc a rozsvítím ho až ráno. Jsem snad kvůli tomu fantasta? Možná jsem, ale mě to připadá přirozené a všechny dobrodružství pana barona rovněž. Navíc jsou zábavná, graficky nadčasová a nabízejí sličnou princeznu Bianca di Castelo Negro. Mně to ke spokojenosti stačí. (16.12.2018)

Ač si Karla Zemana hodně vážím, u sledování jeho filmů mám vždy dva problémy. Prvním je téma. Všechny filmy, které jsem zatím viděl, jsou adaptací knih, u kterých mi nesedne moc děj. Druhým je mé zdání, že jeho tvorbu táhne výtvarná stránka a nic jiného. První opět platilo, to druhé naštěstí ne - hláškující Miloš Kopecký je prostě úžasný. Ale pořád platí, že Zeman bez triků není pravý filmový zážitek. Chválabohu mi zde triková úroveň přišla ještě lepší než v předchozích snímcích a sem tam jsem si opravdu myslel, že se dívám na nějaký zahraniční snímek. To se v českém prostředí málokdy vidí, pokud to mé oči někdy zaznamenaly. Myslím, že to je jeden z argumentů pro vysoké hodnocení. Druhým jsou ty již zmíněná filmová kouzla, za která vždy dávám jednu celou hvězdu jako vyjádření úcty ke Karlu Zemanovi. Jelikož se mi film líbil ještě více než "Na kometě" (i když ten měl lepší příběh), dávám stejně jako onomu filmu taktéž pět hvězd. I když zajímalo by mě, jestli bych takhle hodnotil, kdyby nebylo toho fantazírování. Nicméně v tomto případě jsem spokojen, že nějaké "kdyby" neplatí. (07.04.2009)