Reklama

Reklama

Bláznova kronika

Československo, 1964, 82 min

Obsahy(1)

Píše se rok 1625, v zemi zuří třicetiletá válka a o Čechy mezi sebou bojují habsburský císař Ferdinand II. a dánský král Kristián IV. Pro mladého vesničana Petra to znamená, že ho dříve nebo později chytí verbíři z té nebo oné strany. A tak se i stane. Petr sice brzy uteče z královského vojska, ale pro změnu ho i s verbířem Matějem zajmou vojáci císařští. Oba zajatci se spřátelí. Jednou se jim podaří zabloudit a nalézt pokladnu plnou zlata a šperků. Petra bohatství nezajímá, ostatně na další cestě najde poklad ještě větší: krásnou opuštěnou dívku Lenku. Ani teď však nemá od vojenských náhončích pokoj a opět se dostává do zajetí. Protože si však místo vojenského mundúru oblékl noblesní šaty, čeká ho trest snad ještě horší než služba v armádě: sňatek s komtesou Veronikou… Rozverná veselohra ze smutných časů třicetileté války je dílem scenáristy a režiséra Karla Zemana. Ten filmu opět vtiskl svůj nezaměnitelný rukopis, známý např. z fantastických snímků Vynález zkázy, Baron Prášil nebo Ukradená vzducholoď. Na scénáři s ním tentokrát spolupracoval jeden z nejosobitějších tvůrců české nové vlny, Pavel Juráček. (Česká televize)

(více)

Recenze (123)

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Film, který se mi od Karla Zemana pravděpodobně líbí ze všech nejvíc, a to přitom působí nejméně zajímavě. Není to verneovka, vypadá poměrně realisticky... nenechte se zmást. Ačkoliv se jedná o "historický" film, ruka Karla Zemana je v něm znát a je více než poctivá. Příběh je samozřejmě nesmírně zajímavý, akce, vtip, spád, všechno tu je, navrch ještě výborná dobová atmosféra a obří výprava (a pozor, ne výtvarná!), ačkoliv na klasické efekty také dojde, ale rozhodně ne v takové míře, jako v jiných Zemanových filmech. Opravdový klenot jeho tvorby a je neskutečná škoda, že ze všech jeho celovečerních hraných filmů je známý pravděpodobně nejméně, protože si to ani trochu nezaslouží. 90%. ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

Vždyť to bylo skoro jak nějakej českej Fanfán tulipán, akorát obohaceno o vychytané výtvarné prvky. Akorát v tom ději jsem měl celkem zmatek, protože historie není moje silná stránka a nějakej Mansfeld vůbec nevím, kdo byl. Měl jsem z toho teda jenom to, že tam byl sedlák, kterej byl mezi dvěma znepřátelenejma stranama a to je tak všechno. A škoda toho useklýho konce. ()

Reklama

mortak 

všechny recenze uživatele

Ani se nedivím, že toto geniální podobenství o české národní disciplíně - převlékání kabatů a úzkostného sledování korouhviček - post-socialistická veřejnoprávní TV nechce dávat. Ten zámek totiž připomíná Československo, kde se kabáty a přesvědčení mění tak rychle jako vítr. A je jedno, zda jsou šedesátá léta či listopad 89 (učitelé nám na začátku listopadu vštěpovali socialismus a od konce listopadu nás začali učit demokracii). Je vidět, že film byl dělaný "na koleně", protože finance šly do velkolepých ideologických škvárů (ty dnes TV opakují do nekonečna), jenže to je nepodstatný detail. Je lahůdkou sledovat české herce, jak perfektně naplňují režisérův záměr - Kostka je se svou láskou k poli přesvědčivější než Crowe v Gladiátorovi (procházky zlatými lány), Menšík je přesně na hraně mezi komikou a tragikou (jak ho ta pozice socialistického baviče zničila), Effa není trapný, ale vtipný a Holub se v závěrečné scéně dotkl hvězd. ()

Psice 

všechny recenze uživatele

Rozhodla jsem se, že zhlédnu všechny filmy, ve kterých se podílel Pavel Juráček na scénáři a musím uznat, že je tento film skutečně hodně slabý (a to při vší úctě k Juráčkovi a Zemanovi). Marně jsem ve filmu hledala něco, co by se dalo nazvat humorem. Po výtvarné stránce je film celkem zajímavý, ale ten obsah – to je bída. Jednoduchý příběh zasazený do výtvarného hávu – to mi přijde celkem málo. A aby to celé náhodou nevyznělo příliš alegoricky, tak si postavy raději ještě jednou převléknou oblečení a vítr zafouká opačným směrem… Uvědomím – li si, jaké snímky byly v té době filmovány, Bláznova kronika vedle nich působí tak trochu jako výkřik do ztracena. Proto díky za novou vlnu, která vlila české kinematografii krev do žil! ()

ypres.bass 

všechny recenze uživatele

Že je to práce páně Zemana bych poznal i kdybych nechtěl. Ze začátku to šlo, ale pak se z toho stalo poněkud nudné vyprávění které bylo koukatelné především kvůli kráse Emílie Vašáryové a Valentiny Thielové. Jak zde bylo mnohokrát řečeno forma vítězí nad obsahem, ale to v tomto případě vůbec nevadí. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (23)

  • Emília Vášáryová (Lenka) spomína, že na natáčaní pracovalo veľa výtvarníkov a maliarov .Niektorí ju pri filmovacích prestávkach chceli maľovať. (Raccoon.city)
  • Petr Kostka (oráč Peter) bol počas natáčania na povinnej vojenskej základnej službe a jeho honorár brala československá armáda, mal len 19 korún a 60 halierov na deň, čo bola položka na stravu pre vojaka, ktorý sa stravoval mimo kasární. (Raccoon.city)
  • Emília Vášáryová (Lenka) bola v roku 1965 s filmom na festivale v kanadskom Quebecku. Ako sama spomína, vtedy veľa nechýbalo, aby tam ostala. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama