A pátý jezdec je Strach

Strach... přirozená vlastnost nás všech, kterou je tento film prostoupen od samého začátku až do onoho tragického konce...Bez diskuze jeden z nejlepších filmů nové vlny naší kinematografie, který kromě zmíněného strachu demonstruje i ostatní- typické vlastnosti lidí (kupříkladu postava domovníka)..ovšem vždy ruku v ruce s oným strachem..Strhující výkon pana Macháčka, napětí a temnost protektorátní Prahy, hudba Antonia Vivaldiho a gradace děje do nevyhnutelného a tragického konce....5 hvězd (30.12.2008)

Depresivní film plný nepříjemných zvuků - hysterického křiku, dětského pláče či rozladěného klavíru, celkem dobře zachycená dusná protektorátní atmosféra, trochu divný scénář, skvělí Macháček s Adamírou, přehrávající Scheinpflugová. A samozřejmě opět skvělá práce Ester Krumbachové a kameramana Jana Kališe. nCelkový dojem - jsem rád, že to mám za sebou. Je to divný, nepříjemný (ale originální, ve své době jistě novátorský) film. (12.11.2009)

Dávali na CS Film v rámci filmů pro "náročného diváka". Předpokládám, že nenáročný divák se pozná tak, že se mu líbí úplně všechno; zatímco náročnému se jen tak něco nezavděčí. Ovšem tenhle snímek by se mu líbit měl, když byl přímo pro něj určený. No a já jsem tak zjistil cosi zajímavého o sobě... prsa se mi dmou pýchou a hlava ulítává do kosmu... že totiž nejsem obyčejným náročným divákem, ale supernáročným! Mě totiž ani tohle dílo nezaujalo. Už zezačátku mi přišlo divné, že se děj odehrává v šedesátých letech a pak najednou přepne do doby okupace... nejdřív jsem si myslel, že ten hlavní hrdina vzpomíná, jaké to tehdy bylo, a že on je tím malým klukem. Pak mi ale došlo (neb supernáročný divák je samozřejmě divákem vysoce inteligentním), že by to jaksi časově nehrálo, kluk z okupace by vyrostl v šedesátých letech v relativně mladého muže a né že bude vypadat jako důchodce. No a pak měl supernáročný divák silný problém s udržením koncentrace... vadily mu totiž některé výrazně nerealistické či nepřesvědčivě zahrané scény, jako rozčilování se toho bývalého doktora, že nebude operovat, pak, že nesežene morfium, pak to morfium sháněl kdesi v baru a nahlas tam vykládal, že ho potřebuje pro postřeleného a vůbec se nebál, že ho někdo práskne. No a to už supernáročného divákova hlava začala být unavená přemýšlením o takovýchhle složitých věcech, začala klimbat a probudila se až v okamžiku, kdy ten doktor spolkne jakýsi jed a zahyne. Tím pádem se znova zamotala, protože jak ten doktor mohl žít v šedesátých letech, když zároveň zemřel za okupace... Ne, to už né. (26.06.2013)

Psychologicky ladená prvá tretina filmu mi veľmi nesedela, chvíľu trvalo, kým som sa naladil na správnu vlnu, ale od momentu operácie pána neznámeho začal byť film zaujímavý. Židovský lekár sa riskantne pokúša zohnať i morfium, ale nie je to ľahké. Za zmienku stojí scéna v blázinci. Divácky najzaujímavejšia je posledná tretina filmu kde udavačský anonym spustí pátraciu akciu gestapa a ich českých prisluhovačov. Celkovo trochu iný príbeh z vojnového protektorátu, ktorý bude pre mnohých ťažko stráviteľný pre jeho psycho naladenie, čiernobielu farbu a mnoho divných postáv. Vadilo mi tam iba niekoľko záberov na rušnú križovatku a komunistické budovy, vybudované evidentne po vojne, ktoré do obdobia protektorátu určite nepatria. Možno to však bolo myslené ako záber, cez ktoré sa zo súčastnosti presúvame do minulosti. Ja som však za každý príbeh z vojnového obdobia. Slabšie štyri *. 70%. (17.05.2014)

Odehrávalo se to za války nebo v šedesátkách? Opravdu se ty události děly, nebo mu jenom mrdalo v hlavě? Každopádně jsem nepochopil, o co vlastně šlo, co se tam pořádně dělo, a od odpadu to zachránil jedině skvělý hlavní představitel, jinak děs a hrůza, zvlášť ve srovnání se skvělým Transportem z ráje. 20% (08.11.2022)