A pátý jezdec je Strach

Na tento film jsem se již dlouho těšila a očekávala od něj strhující zážitek podobný Vyššímu principu. Byla jsem však zklamána. Příběh mi nepřišel nijak zvlášť napínavý a obsahuje pár postradatelných scén. Ve vzduchu se sice vznáší příslib jisté atmosféry, ale celý film zůstane jen u toho. Ani prostředí doby okupace mi nepřišlo příliš autentické. Spíše jsem měla pocit, že sleduji nějaký film z dob socialismu, než okupační drama. Závěr je nevýrazným prvkem zakončení tohoto filmu, od nějž jsem očekávala zcela opačný zážitek, než jakého se mi dostalo. (06.06.2010)

Psychologicky ladená prvá tretina filmu mi veľmi nesedela, chvíľu trvalo, kým som sa naladil na správnu vlnu, ale od momentu operácie pána neznámeho začal byť film zaujímavý. Židovský lekár sa riskantne pokúša zohnať i morfium, ale nie je to ľahké. Za zmienku stojí scéna v blázinci. Divácky najzaujímavejšia je posledná tretina filmu kde udavačský anonym spustí pátraciu akciu gestapa a ich českých prisluhovačov. Celkovo trochu iný príbeh z vojnového protektorátu, ktorý bude pre mnohých ťažko stráviteľný pre jeho psycho naladenie, čiernobielu farbu a mnoho divných postáv. Vadilo mi tam iba niekoľko záberov na rušnú križovatku a komunistické budovy, vybudované evidentne po vojne, ktoré do obdobia protektorátu určite nepatria. Možno to však bolo myslené ako záber, cez ktoré sa zo súčastnosti presúvame do minulosti. Ja som však za každý príbeh z vojnového obdobia. Slabšie štyri *. 70%. (17.05.2014)

Komorní expresionisticky laděné psychologické drama z období let protektorátu. Skvělé herecké výkony, zejména ten hlavní Macháčkův,velmi výrazný a osobitý v postavě židovského lékaře Brauna, působivá, tísnivá, dusná a hysterická atmosféra plná bezmocnosti, ale i jistého odhodlání a sebeobětování, deprimující hudba Jiřího Sternwalda a zajímavá kamera, to vše povyšovalo tento film na tehdejší nadprůměr a z období let protektorátu se jednalo určitě o jeden z nejlepších natočených snímků vůbec. A vůbec mi nevadilo to, že jsem si chvílemi myslel, že nejsem vůbec někde na sklonku let třicátých a na začátku let čtyřicátých, ale až někde v šedesátých letech..Bylo tam pár rušivých elementů (hudba, houkání, auta, domy), to vše vypadalo místy až příliš moderně, ale vždycky jsem se nad to dokázal nějak povznést..Vynikající a téměř bezchybné filmy jako "Vyšší princip", "Romeo, Julie a tma", "Transport z ráje", nebo starší "Daleká cesta" to v sobě neobsahovaly, proto si jich přeci jenom cením o trochu víc..Co se týče Zdeňka Brynycha, tak ten se po svém mimořádném již zmiňovaném snímku Transport z ráje (1962) po dvou letech znovu vrátil k tématu nacistické okupace a opět si myslím, že udělal dobře..Film se mi líbil, a to určitě nejen mně.. (25.10.2007)

Líbily se mi ty různý postavy v domě, práce s jejich motivací a ke konci i ta trocha napětí a tříbení charakterů, ale většina filmu před tím se strašně vleče a je prošpikovaná symbolikou a výrazovýma prostředkama, který mně vůbec nesedly. Snahu lidí tvářit se, že se nic neděje, a nepřipouštět si tíhu všeho kolem tu symbolizuje poměrně šílená hudba, občas se ukáže nějakej ten přelud nebo random vedlejší postava jen tak zešílí, a já jsem se na to prostě nedovedl naladit a ve výsledku mě to nudilo. (01.08.2022)

Nepríjemné a hlasné hluky od začiatku s brnkajúcim klavírom, zvonenie telefónu až po šialené výkriky mužské, ženské, detské. Nič viac som si z filmu nezapamätal, žiadny rozumný dej, žiadna atmosféra mimo hluku. Absolútne nepochopené. S takýmto najhorším hodnotením som tu jediný, znamená to, že som tunajším najmenej náročným divákom? –––– Rychlým a přesným udáním chráníte svou vlast. (29.04.2014)