Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér se vrátil do doby nacistické okupace, ukazuje obludnost systému, který dokázal z rasových důvodů postavit miliony lidí mimo zákon a odsoudit je k smrti. Do doby, kdy začaly první transporty a kdy se mezi pražským židovským obyvatelstvem začala šířit bezmezná hrůza. Hlavní postava příběhu - židovský lékař, docent Braun nachází ve své bídě a ponížení dosti sil vzdorovat nepříteli nejnebezpečnějšímu: Strachu... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (90)

farmnf 

všechny recenze uživatele

Macháček je skvělý, hraje gesty a především očima. "Nejsem lékař, jsem něco jako skladník...operoval jsem před dvěmi hodinami a je mi poněkud nevolno". Film je plný krásných mouder a hereckých výkonů (Adamíra, Procházková, Prachař,Scheinpflugová). Kamera velmi dobrá, hudba sedí. Pepa Vinklář si střihnul roli udavače z přesvědčení. "Udávejte přesně a rychle, chráníte tím svoji bezpečnost". Zase Cvach! Brynych má podobný osud jako mnoho českých režisérů. Zpočátku kariéry nádherné věci a po zbytek života agitační voloviny. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Historicky jsem optimista, ale osobně už ne." . . . Hrdinou proti své vůli, dalo by se říct. Malý shrbený židáček se zarputilým výrazem v tváři zpočátku moc sympatií nevzbuzuje. Je postavený do situace, kterou si nevybral, ale jedná jako lékař a člověk. Doktůrek, který si odpracoval své a mohl dát ruce pryč, ale nedalo mu to ... Postupem času zůstává sice nevlídnost ve tváři, ale nesympatie jsou ty tam. Procházíme po schodech činžovního domu a ze dveří vykukují další postavičky. Nahlížeme pod pokličku a hleďme - každý má svého kostlivce ve skříni! Vinklář coby vlezdoprdelka, Olga Scheinpflugová jako lamentující babka, co debatuje s obrazem zemřelého chotě, Adamíra s klidným nadhledem a noblesou, Ilja Prachař jako táta rodiny ... Obrovskou předností jsou promyšlené záběry, kamera nezabírá jen náhodně odvíjející se děj, ale ukazuje nám symbolické obrazy. Znovu se potvrzuje, že v šedestátých letech se točily kvalitní filmy, kdy ladilo všechno - silný příběh, kvalitní scénář, citlivá kamera, herci, co umí hrát a režie hlavou i srdcem. ()

Reklama

Idego 

všechny recenze uživatele

Líbily se mi ty různý postavy v domě, práce s jejich motivací a ke konci i ta trocha napětí a tříbení charakterů, ale většina filmu před tím se strašně vleče a je prošpikovaná symbolikou a výrazovýma prostředkama, který mně vůbec nesedly. Snahu lidí tvářit se, že se nic neděje, a nepřipouštět si tíhu všeho kolem tu symbolizuje poměrně šílená hudba, občas se ukáže nějakej ten přelud nebo random vedlejší postava jen tak zešílí, a já jsem se na to prostě nedovedl naladit a ve výsledku mě to nudilo. ()

jitrnic 

všechny recenze uživatele

Depresivní film plný nepříjemných zvuků - hysterického křiku, dětského pláče či rozladěného klavíru, celkem dobře zachycená dusná protektorátní atmosféra, trochu divný scénář, skvělí Macháček s Adamírou, přehrávající Scheinpflugová. A samozřejmě opět skvělá práce Ester Krumbachové a kameramana Jana Kališe. nCelkový dojem - jsem rád, že to mám za sebou. Je to divný, nepříjemný (ale originální, ve své době jistě novátorský) film. ()

Autogram odpad!

všechny recenze uživatele

Nepríjemné a hlasné hluky od začiatku s brnkajúcim klavírom, zvonenie telefónu až po šialené výkriky mužské, ženské, detské. Nič viac som si z filmu nezapamätal, žiadny rozumný dej, žiadna atmosféra mimo hluku. Absolútne nepochopené. S takýmto najhorším hodnotením som tu jediný, znamená to, že som tunajším najmenej náročným divákom? –––– Rychlým a přesným udáním chráníte svou vlast. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (5)

  • Představitel Armina Brauna Miroslav Macháček si přál, aby se všechny záběry natáčely napoprvé. Záběr se mohl opakovat jen tehdy, pokud nastala technická chyba. Věřil, že se tak všichni budou na práci na filmu lépe koncentrovat. Dlouhý monolog v první třetině filmu byl natáčen dvakrát, pro film byla přijata druhá verze. (Araneae)
  • Díky štědré nabídce vlivného filmového producenta a smluvního partnera Československého filmexportu Carla Pontiho byl film natáčen z poloviny v Praze a z poloviny v Římě. Ponti jej po dokončení společně s Ostře sledovanými vlaky (1966) a několika dalšími československými filmy prodal americké distribuční společnosti Sigma 3. Diváci v USA snímek podle režisérových vzpomínek přijali s nadšením. Poté, co Brynych svou trilogii završil myšlenkově ambiciózním dramatem Já, spravedlnost (1967), chtěl s ním Ponti uzavřít smlouvu na další dva roky. Přišel ovšem srpen 1968 a možnost jakékoliv koprodukce se Západem padla. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • K dotočení erotické scény pro export filmu do zahraničí se vrací Josef Škvorecký ve své knize. "Z přísně dodržené stylové jednoty toho vynikajícího filmu se vymyká jenom nepochopitelně dlouhá sekvence z nacistického vojenského nevěstince, v níž nejprve lze spatřit asi dvacet zcela nahých prostitutek pod sprchami. Kamera, až do té doby ostře kontrastní, prusky přísná, se náhle přeostří na eroticky dráždivou lyričnost a neobyčejně dlouho se mazlí s mokrými ňadry a zadky. Pak na scénu vtrhnou němečtí vojíni v realistických uniformách, aby si užili s židovskými prostitutkami (a tím se nepochybně těžce provinili proti Norimberským zákonům). Hned nato se film opět vrátí do halucinační vize a přísné stylovosti. Když jsem film uviděl poprvé v Praze, tahle docela pěkná, leč trochu nelogická sekvence v něm nebyla. Když jsem ho uviděl v Torontu, najednou, kde se vzala tu se vzala, byla tam. Pak jsem si vzpomněl, jak mi Bělohradská jednou řekla, že na přání zahraničního distributora musí Brynych do filmu přitočit pár metrů." (Zdroj: Všichni ti bystří mladí muži a ženy: osobní historie českého filmu) (Araneae)

Reklama

Reklama