Falešná hra s králíkem Rogerem

Šílená jízda od Roberta Zemeckise. Dodnes si pamatuju ten okamžik, kdy mě táta vyzvedl ze školky a šli jsme domů s novým videopřehrávačem... po jeho zapojení jsem se mohl podívat na jedinou dětskou videokazetu, na které byl nahraný právě tento film. Vybavuju si, že ono skloubení hraného filmu a kreslených postaviček mi nedalo spát. :) A můžu říct, že i po letech se jedná o parádní rodinnou podívanou s kreslouny ve světě lidí. (21.12.2015)

Originální a hlavně bezvadně fungující spojení lidí s kreslenými postavičkami je určitě největší devízou tohohle snímku. K tomu všemu si připočítejte perfektní animaci a solidní scénář. Akorát mi chvílemi vadila taková ta přehnaná králíkova ztřeštěnost, ale chápu, že to ke kresleným postavičkám patří. (23.09.2007)

"Is that a rabbit in your pocket or are you just happy to see me?" Králík Roger dodnes udivuje svou technickou precizností a vůbec myšlenka propojení reálného a animovaného filmu ve čtyřicátých letech v Hollywoodu je nápad za milion. Kombinace filmu noir a animáku je originální, ale něco mi k dokonalosti chybí. Ani po druhém zhlédnutí však nemůžu říct, co přesně. Snad trochu víc emocí? (21.04.2007)

Kreslené postavičky si mimo světla reflektorů žijí svým vlastním soukromým životem a chovají se stejně jako lidé. Mají i úplně stejné vlastnosti, které dobře vykreslují jejich charaktery. Líbilo se mi perfektní skloubení kresleného světa s tím hraným. Pro skutečné herce to musela být pěkná makačka. Robert Zemeckis odvedl skvělou práci. Myslela jsem si, že snímek je daleko mladší. Proto mě hodně překvapil rok výroby. Takže, můžu říct, že vlastně vůbec nestárne. (24.05.2010)

(1001) Kéž by si 1001 filmů odpustilo zařazovat podobné snímky. Dívala jsem na Prasátko Babe, dívala jsem se na Lvího králee, vydržela jsem i tohle, u čeho všeho ještě budu trpět? A docela mě naštvalo, že femme fatale vůbec není sexy a potom mě taky... naštvalo všechno ostatní. Pořád si myslím, že i děti mají mozek a proto by se pro ně měly točit takové filmy, které s tím počítají. Ale já vlastně nevím, má tohle být film pro děti? Nebo pro dospělé? Nebo je to jedno, protože bych asi nerozuměla ani jedné možnosti. Pořád se alespoň snažím přijít na to, jestli je ta formální vychytávka použitá chytře, ale taky mi přijde, že ne. Jedině začátek si trochu hraje s očekáváním a převrací ho, ale kromě Baby Hermana jsou všichni tooňáci přesně tak pitomí, jako se na první pohled zdají. Asi bych byla ráda, kdyby se film nějak pořádněji postavil k tomu očividnému rasismu (a sexismu), jímž se jeho vnitřní vesmír zcela oddává. Sice možná porazili toho jednoho kapitalistického záporáka, ale celá ta znepokojivá segregovaná společnost pokračuje neotřesena. Ale to neznamená, že bych nerespektovala Chhristophera Lloyda. Pořád bych ho chtěla za muže, ale to není nic nového, zvlášť když mu prakticky létají blesky z očí. (02.10.2010)