Hra o smrti

Hezký rozjezd, poutavou atmosféru a prostředí (ano, srovnání se "Jménem růže" je nasnadě) a precizní herecké výkony (Bettany i Dafoe za jedna) bohužel kazí dotěrná hudba, směšný záporák a hlavně rádobyfilozofický, špatně vygradovaný závěr s toporným rozhovorem o Bohu. Škoda, první polovinu jsem si poměrně užil. (16.08.2014)

Mám takový zvláštní pocit, že kdyby nebylo tak skvělého hereckého obsazení, tak by se toto středověké drama ztratilo mezi ostatními málo sledovanými filmy. Bettany a Dafoe to jednoznačně táhli a Vincent se tam jen mihnul. Jinak byla velmi dobře vystižená atmosféra a syrovost tehdejší doby, ve které bych rozhodně nechtěla žít. Prostě to byla "hra o smrti" ve 14 století. Horší čtyřka za pár momentů, které mně přišly trochu nereálné. (21.10.2012)

Neříkám, že to není nadprůměrný snímek, ale v průběhu jeho sledování jsem se několikrát shledala v nudě a lekování (hlavně v druhé polovině)... přestřeleně dlouhé dialogy a monology a "filozofování", které nevyzní, příliš dlouhé scény, kterým ale chybí potřebný náboj k udržení pozornosti a napětí atd. Vizuálně a formálně dobrě zpracovaný snímek, ale celkový dojem vyšuměl do ztracena.. (10.02.2014)

Kompozičně skvělé (až na Niccolasovi flashbacky, jejichž ztvárnění mi moc nesedělo), obzvlášť kouzelné jsou scény přípravy herců - Dafoeva gymnastika atd. Nemohu si ale odpustit několik poznámek ke zde vychvalované autenticitě ztvárnění středověké reality. Středověk je ztvárněn do značné míry spíš tak, jak si ho představujeme, než jaký byl. Rok 1380 je vrcholný středověk a přes decimaci obyvatel černou smrtí je to doba po masivním rozvoji měst a univerzit, a rozvoji měšťanské kultury oproti kurtoazní. I divadlo bylo na poněkud jiné úrovni než je film stylizuje (vřele doporučuji k přečtení staročeského Mastičkáře, a ke středověké kultuře jako takové Rabelaise, který je sice velmi pozdní ale vcelku příkladný, viz Bachtinova práce o něm). Žít v té době bylo asi tak stejně na sebevraždu jako v jakékoli jiné, tu naši nevyjímaje. Pro vhled do středověké reality namísto stereotypního názoru, že se jednalo pouze o dobu temna je ilustrativní např. Kultura středověké Evropy od Le Goffa. (22.08.2007)

Středověkou kriminálku si nechám líbit, už pro tu změnu - není nad strašidelný středověk s jeho maškarami, ohněm a morem, nádavkem dostávám kněze prchajícího před vinou a trestem, nacházejícím útočiště u divadelní společnosti, s kterou společně rozehrají tragédii jak vyšitou, s rozmáchlými gesty a krásným jazykem, kde každé slovo má svůj význam - lze s ním změnit svět i vykoupit vinu. Krom úžasné hudby a skvěle obsazených postav oceňuji, jak lehce dokáže kamera diváka uvést do obrazu předcházejícího děje, jen podstatné úryvky událostí, dodržující koncepci, v jaké je snímek pojat. Nečekaný zážitek. (01.05.2012)