Nebožtíci na bále (TV film)
Komedie
Československo, 1979, 43 min
Režie:
Jaroslav DudekHrají:
Ladislav Pešek, Jiřina Štěpničková, Vladimír Hlavatý, Marie Rosůlková, Blanka Waleská, Dana Medřická, Daniela Kolářová, Jiří Sovák, Svatopluk Beneš, Zdena Hadrbolcová, Petr Nárožný, Luděk Sobota, Václav Štekl, Jiří Lír, František Filipovský, Josef Somr, Josef Bláha, Zdeněk Řehoř, Jaroslav Moučka, Luděk Kopřiva, Zdeněk Dítě, Karel Augusta, Vladimír Kratina, Josef PatočkaObsah
-
Televizní adaptace humoresky Ladislava Fuchse vypráví o červencových dnech roku 1914. V tomto roce propouštějí z nemocnice, jíž vládne potrhlý tajný rada Brabé, dva pacienty, oba Brázdy, a to jednoho vyléčeného, jednoho mrtvého. Zřízenec si poplete podobně znějící německy křestní jména a doručí zprávy opačným rodinám. Z toho vznikne řada zmatků, tím spíše, když se ukáže, že oba jsou živí a zdraví dědečkové, plni elánu a života. (oficiální text distributora)
Televizní adaptace humoresky Ladislava Fuchse vypráví o červencových dnech roku 1914. V tomto roce propouštějí z nemocnice, jíž vládne potrhlý tajný rada Brabé, dva pacienty, oba Brázdy, a to jednoho vyléčeného, jednoho mrtvého. Zřízenec si poplete podobně znějící německy křestní jména a doručí zprávy opačným rodinám. Z toho vznikne řada zmatků, tím spíše, když se ukáže, že oba jsou živí a zdraví dědečkové, plni elánu a života. Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
Oskar
Zápletka je v principu jednoduchá. V nemocnici dojde k záměně dvou pacientů stejného příjmení, rodině domněle zesnulého je poslán cizí zdravý dědeček a té druhé smuteční oznámení. Na omyl se včas přijde a je třeba dát věc do pořádku, než někoho z nepravých pozůstalých z těch zmatků raní mrtvice. No a teď si představte, že tohle na ploše necelé tři čtvrtě hodinky zaplníte asi pětadvaceti herci ve snaze otrocky se držet předlohy. Nemohlo to dopadnout dobře. Stopáž stačí sotva na uvedení všech postav do děje a protože většina z nich má ve hře jen jednu scénu bez dalšího vývoje, herci přehrávají jako o život (nejhůře dopadl Josef Bláha). Novelu Ladislava Fukse jsem kdysi četl. Na autora, který byl znám například tím, že přespával v rakvi, je překvapivě rozverná a i z jiných znaků se dá usuzovat, že ji psal čistě pro peníze. I ty přemnožené postavy, někdy zábavné samy o sobě, ale nepodstatné pro děj, měly zřejmě za úkol jen rozkošatit námět, který stačil na povídku, ale ne na knihu. Dramatizace mohla použít jen základní kostru a být skvělá, ale snaží se uplatnit co nejvíc postav z předlohy a je průměrná. Fraškovitou komiku ustál málokterý z herců. Jiří Sovák jako děravá hlava nemocnice profesor Brabbé, kterého více než pacienti zajímá četba Humoristických listů, je skvělý. Jeho scéna lékařské vizity, obsahující dále Luďka Sobotu, Petra Nárožného a Václava Štekla jako pacienty a Zdenu Hadrbolcovou v roli akurátní sestry - jeptišky, je asi nejlepší částí, kterou můžete vidět. Zbytek je rozpačitý. 60%(22.8.2010)
-
fantoci
Televizní humoreska, která je plná celou plejádou sympatických herců je vhodnou zábavou pro sváteční dny. Těsně před vypuknutím světové války se rozjíždí informační zápletka o tom, který pacient to vlastně zemřel.(6.3.2008)
-
jakoby
Vyborna komedie s nepopsatelnou zapletkou. To se musi videt.(4.8.2011)
-
Ioannes
Záměny údajně skonavších panů Brázdů za živé a naopak se stanou kostrou pro úsměvné situace. Úsměvné, nikoliv však vtipné v tom smyslu, že by se člověk smál. Navzdory tomu si tato humoreska uchovává svou kvalitu. Herecké výkony, kostýmy a kamera jsou vynikající, dialogy břitké a archaický styl mluvy se do tohoto díla hodí. Skvěle vypadá několikeré zrychlení pohybů některých postav ve stylu grotesky. Kulisy vypadají studiově, což však tvůrcům pro tentokrát odpouštíme. Celkový dojem je nadprůměrný. Tato humoreska u někoho vyvolává nostalgii po časech starého Rakouska. Podle některých kritérií právě v době přibližně posledních 30 let mocnářství na tom byla naše země nejlépe: Pronásledování z politických důvodů jako v polovině 19.století minimální, téměř veškeré občanské svobody byly získány, životní úroveň byla relativně vysoká, nezaměstnanost téměř nulová, stát byl malý, byrokracie nízká, minimum zbytečných zákonů, které nyní lidem znepříjemňují život, nízká kriminalita a vysoká úroveň vymáhání práva. (Abych se vyvaroval připomínkám ohledně 1.republiky, tak dodávám, že 1.republika se nejdříve musela vzpamatovávat z 1.sv.války a 30.léta zaplňovala hospodářská krize a strach z Německa.) Tato humoreska ukazuje, že poměry v tehdejší společnosti nebyly tak škrobené a upjaté, jak si někteří mohou myslet z filmů jako je Švejk, že lidé tehdy měli podobné starosti jako my a že i tehdy lidi chybovali. Závěr, v němž začíná 1.světová válka, je vážný jako válka sama.(27.11.2010)
