Pret-a-Porter

Tenhle film rozhodně stojí za podívání. A věřím, že publikum jednou Altmanovu rafinovanou propletenost doslova desítek drobných příběhů z nejvyšších pater vládců módní říše docení. Už jen castingem je tenhle snímek neuvěřitelný. Jako kdyby se zvedly přední řady hlediště oscarových ceremoniálů roku 1993-94 a vrhly se do společného projektu. A i když je hlavních hrdinů nejméně do dvou desítek, každý z nich v pravou chvíli vynikne, zazáří a následně ustoupí v ději dalšímu herci, aniž by si překáželi. Režijně je to prostě naprosto mistrně zvládnuté. Jednotlivých drobných jemných vtípků jsou ve filmu stovky…a nemusejí být ani řečené… Výraz ve tváři Julie Roberts, když zaslechne za svými zády lupnutí špuntu od šampusu, nebo Forest Whitaker jako gay návrhář, nebo Marcelo Mastroiani, plížící se Paříží jako ruský komunista. Svět haute-couture mi opravdu nic neříká, radši bych měl levou kulku přivřenou ve svěráku, než abych kupoval značkový drahý hadry. Ale ten bizardní mikrosvět vládců světa módy vás na ty dvě hodinky může bez problémů pohltit. Dávám 80% a možná po letech ještě přidám. U poctivé filmařiny, točené na dlouhé záběry v přelidněných scénách a s vynikajícími herci se to může klidně stát. Zejména, když si jednu celou hvězdu ponechává Sophia Loren, pravá královna evropské kinematografie minulého století. I v babičkovském věku z ní vyzařuje tolik šarmu a elegance, že zastíní i modelky, které vedle ní postávají… (04.01.2019)

Hodně extravagantní, což se ale k tomuto tématu zrovna hodí. Ale zároveň je to docela nudné, je tam sice hodně dějových linek, hodně zajímavostí, nepřesností a ulítlostí, ale dalo mi to zabrat vidět to do konce...Dost mi to připomínalo samotného Mastroianniho a já nesnáším italskou oblast filmu. Za co si film zaslouží pochválit je neskutečně veliké množství známých osobností, které se tam objeví. Ale ta Kitty mi šla fakt na nervy... (09.04.2015)

Povedený pohled do světa Haute couture a módního šoubyznysu vůbec... Cynická i s vlídným nadhledem, leč opravdová (byť lehce stylizovaná), chvílemi až téměř dokumentárně pojatá satirická sonda, ukazující lesk a bídu tolik idealizovaného světa topmodelek, návrhářů, obchodníků i všudypřítomných parazitů a jiných celebrit kolem takzvané vysoké módy. Geniální závěrečná scéna s přehlídkou k uzoufání vyzáblých, fyzicky nenormálně >krásných< světových topmodelek, dusajících si to >ladným< krokem po molu kamsi k anorekticko-bulimickému módnímu nebi, nutí člověka se nad těmi chuderami až ustrnout :-) . . . Rozporuplný film o rozporuplném světě, jaký si mohl dovolit natočit jen velikán Altman... (15.02.2006)

Když Woody Allen točil Celebrity s tím, že chce natočit sarkastický film o "společenské smetánce", naříkal, že ví, že to stejně nedovede tak, jak by chtěl - což je jeho syndrom, může ho však těšit to, že to před ním o čtyři roky dříve zvládl dokonale mistr nad mistry, který v jízlivém pohledu na Dolce Vita tohoto druhu lidí složil další nemilosrdnou mozaiku, která groteskně sleduje hemžení a pinožení této havěti, zvané celebrity. Tento film je taková dlouhometrážní podoba VIP zpráv, akorát nahlížená sarkastickou optikou, která odhaluje pravou tvář světa, který je blýskavý na povrchu, ale uvnitř je stejně "špinavý" a banální jako životy nás obyčejných smrtelníků. Myslím, že Altman to natočil i za Wůdyho. (30.10.2011)

Altman zábavné filmy vždycky uměl. Tento mu možná má leckdo za zlé. Nevím, bizarní svět módního návrhářství je mi vpravdě cizí, ale věřím, že je v něm možné cokoliv. Díky nezaujatému pohledu jsem se bavil velmi dobře. Už jen tím, jakou kolekci hvězd nám velký alchymista opět naservíroval v překvapivých rolích (nejvíce mě pobavil F. Whitaker). No a uznejte, že ta scéna, kdy Mastroianni (hrající jednu z nejtrapnějších a nejsměšnějších rolí své fenomenální kariéry) usne při "striptýzu" babičky Lorenové, je prostě báječná. Nemluvě o nesourodém hotelovém páru Robertsová - Robbins. (14.05.2015)