Che Guevara: Partyzánská válka

Každý svého štěstí strůjce - kdyby Che nebyl osel, mohl ještě dneska hrát s Fidelem na Kubě šachy. Druhá část je jen natahovaná nuda a filmařská šeď . Jedinou zajímavou a s napětím (nebo spíš bez něho) očekávanou scénou je závěrečná poprava (ve které pak nakonec není nic vidět) a nebýt Benicia Del Tora nedalo by se na to koukat už vůbec. Kdyby druhá část nevznikla, krásný svět filmu by nebyl o nic ochuzen. Bohužel. (18.10.2012)

Druhá část už mě bohužel tolik nenadchla. Záběry bolívijské džungle jsou pěkné (styl snímání krajiny bez hudby se mi líbí), ale dvě hodiny jsou pro ně trochu moc. Che se svými spolubojovníky chodí od chatrče ke chatrči, sbírá potraviny, lékařské zásoby a skoro nemluví. Z první části jsem si odnesl revolucionářské zapálení, rozšíření povědomí a takové sblížení s postavou. Z druhé nic, škoda. Nevím jak je to hodně historicky věrné, ale určitě to šlo natočit trošku zajímavěji, aby to člověka vtáhlo. Možná nastínit víc politické pozadí nebo zahrnout ještě něco mimo Bolívii a nenatahovat s ní celý film. Poslední scény jsou povedené, ale jinak je to stále dokola a pomalu nejzajímavější moment je, když si Che sundá čapku. Hodně mě mrzelo, že jsem se vlastně nedozvěděl něco méně známého (těšil jsem se na Havanu po revoluci nebo Kongo). (08.04.2009)

jak již bylo několikrát napsáno,je veliká škoda,že Che part 2 nikterak nedoplňuje Che part 1 a divák se tak nedočká pokračování slibně rozjetého prvního dílu.Druhý díl je pak ze 3/4 pouze nepříjemně rozvleklá nuda a přiznávám,že sem měl tendenci bolivijský nezdar v půlce vypnout.O nic moc bych nepřišel.Největším problémem Soderberghova dvojfilmu je fakt,že Che Guevaru až moc idealizuje a záměrně vynechává tu nejkontroverznější a divácky nejzajímavější část Guevarova života.Parkrát sice Soderbergh naznačil jak to celé mohlo vypadat,ale jinak promarnil svoji šanci...40% (07.07.2011)

Zaujimavy film. Che ma u mna velke sympatie a na tento 2dielny film som sa velmi tesil. Tie iste pocity ako zamlady pri sledovani winetua 3......ze preco musel zomriet?:)) (13.02.2009)

Nevim,ale přišlo mi to hodně podobný první části.Je ale taky pravda,že mě to už od začátku nebavilo,a sledoval sem to s o hodně menším zaujetím.40%. (19.07.2010)

Druhý díl o životě Che Guevary je sice pomalejší a méně akční, ale více se věnuje problematice odboje. Je těžké spojit odbojovou skupinu, když někteří z nich zcela nevěří myšlence. Při první známce nepohodlí, jsou takoví lidé brzdou a podkopávají morálku. Che cítil potřebu osvobodit Bolívii, aby si mohli vládnout sami jako to oni dokázali na Kubě. Jenže bez podpory domácích se nedá bojovat. Je obdivuhodné, že chtěl osvobodit utiskované státy kapitalismem, ale když o to nestáli, neměl tam chodit. Protože počáteční myšlenka je vždy hezká, ale poté se to otočí proti samotnému lidu (Velká říjnová socialistická revoluce, zvolení Hitlera, Fidel Castro a jeho diktatura). Film mě překvapil tvrzením, že je špatné požadovat za lékařskou pomoc peníze a chtít zaplatit za léky - podívejte se jak je to dnes u nás = vše platíme. (26.11.2012)

Dokumentárně velice přesný, avšak nezáživně zpracovaný snímek, jež ukazuje Che jako toho spravedlivého revolucionáře a nutí Vás uronit slzu když ho popraví. To že to byl ve skutečnosti bezcitný vrah raději zamlčíme. (08.07.2009)

Che cast 2 pokracuje tam, kde skoncila slaba cast 1? Dozvedame sa nieco viac o vnutornej motivacii Che Guevaru, ktora ho viedla k "revolucnej pomoci" v Amerike? Ani by som nepovedal. Z Kuby Soderberg preskakuje bez akehokolvek vysvetlenia do Bolivie, kde nechava Guevaru pobehovat, bojovat a viest partizansku vojnu, proti tamojsiemu diktatorovi. Okrem jeho problemov s astmou vsak opat nemame nic, cim by sa nam hlavny "hrdina" vykresloval ako clovek z masa a kosti. Vztah Casto vs. Guevara je ponechany takmer bez povsimnutia a nebyt tych niekolko naozaj vydarenych partizanskych scen, asi by som pri filme zaspal. 2,5/5* (28.07.2009)

Proč? Tento film je 120 minut nudy, nijak se zde nepromítá zmar ani emoce. Nedokresluje velikost (či malost) ústřední postavy. Oproti ohromným projevům Che v prvním díle je zde pouze ubohý malinký terorista. Škoda toho. Po velkolepém prvním díle byly očekávání velké. Ovšem ted už chápu proč "Part two" nešel do kin - díky za to. (02.10.2010)

Druhy dil je mozna o nece lepe stravitelnejsi nez prvni. Jiz se tolik neodskakuje od tematu ( mnohdy chaoticky a zbytecne ) jako v jednicce. Dej ale nema temer zadne tempo a bolivijska dzungle uz tolik netahne jako Kuba a je skoda, ze ji je venovano tolik prostoru. Celkove to vnimam jako hodne prumerny film, ktery misty vypada jako televizni. Soderbergh byl a je suchar. (04.12.2010)

Na to, abys přežil a zvítězil, musíš žít tak, jako kdybys byl už mrtvý. Druhý díl se mi líbil překvapivě o něco víc než první, respektive mě méně nudil a hlavní postava mě méně iritovala (svatozář, kterou mu Soderbergh v jedničce vtisknul, tu už naštěstí nebyla tak blyštivá). Finální přestřelka v roklině byla parádní a hodně se mi líbil 1st person pohled v posledním okamžiku Guevarova života. (25.05.2010)

Part Two si vlastně bez Part One si snadno poradí. Děj se přesune o pár let později do Bolívie a je to v podstatě to samé jako první část jen v bledě modrém. Samozřejmě až na ne zrovna veselý konec, mimochodem ten byl vynikající. Ale taky je to nudnější než první část a už ne rozhodně tak vydařené, protože celkově atmosféra a Che Guevarovo kouzlo opadly. Celkově je to tedy na 3 hvězdy. PS: U obou částí velice oceňuji hudbu. (29.12.2011)

Obecné nepochopení, s nímž se druhý Soderbeghův Che setkává, má zcela jednoduchou příčinu. Dostanu se k ní menším obloukem. Jestli je první Che plnokrevná biografie, pak s tou výhradou, že je to biografie jedné z hlavních postav, a ne postavy jediné. Středobodem jak bojů na Kubě, tak Cheova chápání revoluce, byl v té době nesporně Fidel Castro. A právě jen díky němu mohla a byla být "malá válka" o Kubu úspěšná. Che: Part Two už žádné jiné postavy než Ernesta Guevaru nemá. Jestli je možné - a nutné - vnímat oba Soderberghovy filmy jako jeden, je to právě díky dialektice, s níž se sjednocují v tom, jak jsou si nepodobné, a jak zobrazují dva vrcholy Cheova života. Nikoli vrchol a pád, jak se mnozí domnívají, protože právě Cheova smrt je tím, co z něj udělalo ikonickou postavu a ne třeba jen dalšího latinoamerického caudilla. Přeskočení všeho, co se odehrálo mezi vítězstvím nad Batistou a pokusem o zažehnutí revolučního ohniska v Bolívii, je navíc logický vzhledem k tomu, že ukazuje Cheho tam, kde celou dobu chtěl být - uprostřed pokusu o revoluci v Latinské Americe. Tím se vracím k oné příčině: druhý Che je totiž už nikoli biografií, ale "autobiografií." Resp. je poměrně přesnou adaptací Cheova Bolivijského deníku. Tím se nejen stává jasnějším, proč se v něm tolik diváků ztrácí (text nikdy nečetli a nedojde jim o co se jedná - a to nemluvím o pitomečcích, kteří doufali v akčňák z džungle - těm lze jen odporučit prvního Predátora), ale i proč je tak narativně vyprázdněný - celá bolivijská výprava byla fiaskem a většinou její náplně opravdu byli vyčerpávající pochody, potažmo bloudění, džunglí. Právě tahle nepodbízivost, rezignace na snahu klenout nějaké drmatické oblouky, úspornost ve výrazu, a zároveň přímost, jenž byla vlastní Chemu, dělá Z Part Two tak silný film. Ovšem jen pro nemnohé... (10.04.2012)

Jednotka mala viacero hluchých a nudných miest, ale toto je fest nuda. Až na začiatok a koniec sa odvíja veľmi vlažný príbeh partizánov a ich boja o "lepšie" zajtrajšky spolu so staršími "bratmi" Kubáncami. Pokračuje sa aj naďalej v patetickom pohľade na socio-komunistického revolucionára. Scény ako lúpanie kukurice spolu s nezáväzných klábosením či kupovanie jedla od miestnych obyvateľov je bežná vec. Veľmi názorné až dokumentaristické. Nebyť bolívijských vojakov a nejakých ich akcií proti partizánom, nebolo by sa pomaly na čo dívať. Aspoňže záver konečne naberie grády, ale to je na celý film trochu málo. (25.10.2017)

CHE není špatný film Part one je točená spíše dokumentárním stylem a Part two je natočena jako klasický film. Part one pojednává o revoluci na kubě. Part two o jeho šíření revoluce v Bolívii která mu byla osudnou, kde byl 9. Října 67 zastřelen. Dohromady solidních 70% + hodně solidní Benicio Del Toro (01.01.2009)

Pravda, druhá část se už tak moc nevyvedla. Špatná atmosféra je podtrhována neúspěchem Guevarových revolučních plánů, což mě mrzí stejně jako kvalita vyprávění. V podstatě se tam celou dobu nic zásadního neděje a ve srovnání s první částí je to dost chudé. Přestřelek tady moc není, ale jinak jsou opět bez přehnaných vizuálních efektů a spíš připomínají hru na vojáky. Jako jsem spokojenej, že jsem to viděl, ale zklamanej, páč jsem očekával větší náhled na Guevarovu postavu... a to byl dost poděl. (23.06.2009)

Škoda, Stevene, první film v sobě skrýval potenciál, který bohužel nenašel své uplatnění ve druhé části. Kdybych tuto druhou část měl brát jako samostatný film, dost možná bych dal stejné hodnocení jako v případě první části. (Skoro bychom mohli pochválit českého distributora, že do českého názvu slovo část nepoužil, že?) Ale odrazíme-li se od originálního názvu (kde najdeme slova:"part"), čekali bychom přeci jen nějaké spojitosti nebo alespoň nějaké psychologické rozvedení. Takto se v druhé části setkáváme s tím, co už jsme poznali v první části, akorát jsme se zde přesunuli do Bolívie. Žádné převratné sociologicko-politické souvislosti nám Soderbergh neodkrývá a servíruje nám pouze napínavou podívanou bojů přesvědčených mužů o tom, že je třeba nastolit revoluci. I když je pravdu lehce patrný důvod, proč se to bolivijským mužům nepodařilo, stále bychom očekávali nějaká pojítka. Autory zamýšlená návaznost na první část se jim stala osudná, a proto zde budu více hodnotit oba dva filmy jako celek, a to 3,5 * (26.06.2010)

Hoc som lavičiar, pri tomto filme som zaspával... NUDA (02.04.2011)

Pokračování reovolucionářského eposu se bohužel trošku vymklo kontrole materiálu pro filmové plátno. Značný skok od osvobozené Kuby přímo do osudové bolivijské džungle toho celkem hodně přeskočil a v podstatě na to druhý díl ani nenaráží. O to je pak horší dvě hodiny pozorovat potulné, k nezdaru odkázané partyzány jak pochodují od jedné nuzné vesnice s ještě nuznějšími vesničany, kteří si žijí ve vlastní zasloužené bídě, k druhé. Che kdysi, ještě než šel hostovat k afričanům, co neumí do pěti napočítat a k rolníkům "mouchy-snězte-si-mě" z džungle, prohlásil, že není osvoboditel, protože osvoboditelé neexistují. Lidé se osvobozují sami. Kéž by si na to zpětně vzpomenul když byl v téhle nudné džungli a viděl všechny ty rolníky co jim stačí jejich nuzná svoboda a negramotné horníky, kteří pro změnu vlastně ani neví co chtějí, v sevření režimu, kterému lidské životy a už vůbec nějaká lidská práva moc neříkají, bylo by mu jasné, že jediné co tu podstupuje, je vlastní křížová cesta. A to co on nevidí, bohužel divák vidí co chvíli. A celé je to proloženo různými (organizačními) problémy partyzánů, plus celkovou laxností samotných zúčastněných, v pozdější fázi pak nějakými těmi souboji. Od začátku je každému jasné, kam se to asi dostane. V reálu to musela být děsivá bída, což je, bohužel pro diváka, věrně přeneseno do filmu. Poměrně glorifikační první část vystřídala druhá, která naopak nutí člověka aby si přál, aby už toho Guevaru chytili, zastřelili a byl konec filmu. Většinu diváků navíc nemusí trápit, že z historických reálií scénář filmu viděl asi tolik co malinová limonáda Aro z malin..., historická kostra příběhu nastudovaná z čítanky pro první stupeň bolivijských škol musela stačit. Soderbergh pravděpodobně dostal během natáčení první části úpal a zde se to projevilo, a to mučením diváka na několika úrovních něčím, co mohlo být i zajímavé. Bohužel na to co film nabízí se táhne víc jak dvouhodinovka ničeho, všechny charaktery (v kombinaci s jejich představiteli) jsou přinejmenším nesympatické a i ten Che se vám (za předpokladu, že nejste už před začátkem jeden z odpůrců) zprotiví. Osobně jsem si přál, aby tam na konci napochodovala ještě jedna armáda a vystřílela zbytek Bolíve i s hostujícími Američany. Bohužel se tak nestalo, k velké škodě pro finální počet hvězdiček. (15.11.2009)

Pro mě slabší než první díl. Popisuje konec Che Gevarovi „kariéry“, tedy neúspěšné snahy o nastolení revoluce v Bolívii. Většina filmu je o „patetickém“ životě partyzánů v džungli, bez nějakého hlubšího přesahu. Konec s dopadením a popravou comandatora jsem přešel bez hlubšího emočního prožitku (na druhou stranu oceňuji, že se na konci nesnaží dílo přehnaně hrát na city diváka). Celkově mi to přišlo hodně nevýrazné. 3,5*. Pokud shrnout oba díly, musím konstatovat, že jejich potenciál nebyl naplněn. Oba životopisné snímky se mohli stát kultem (alespoň pro část diváků), tak jako je kultem ve skutečnosti jejich hlavní hrdina – bohužel se tak nestalo. (17.02.2009)