Che Guevara: Partyzánská válka

Tento díl už nemuseli ani natáčet, smrt hlavního hrdiny mohli vylíčit už v díle prvním. Dvouhodinová nuda od začátku až dokonce. Revoluce v Bolívii se nějak nevyvedla. (15.07.2009)

Po neskutečné nudě prvního dílu přichází neskutečná nuda na druhou. Opravdu tohle nechápu. Kéž by tohle téma zfilmoval Oliver Stone. (23.05.2020)

Jsem na rozpacích. Moje obavy provázely již první díl, ale nakonec byly i přes poměrnou rozvleklost prvního filmu rozptýleny. Oba filmy jsem dával na jeden zátah a tím je můj úsudek zřejmě poznamenán nejvíc. Guevarovo bolívijské tažení totiž filmově a kvalitativně o tolik rozdílné od kubánské spanilé jízdy tak není. Problémem je veskrze onen fakt, že na něm je zajímavé akorát to, že se Guevarovi nepovedlo a nakonec byl zastřelen. Kde byla na kubě tropická džungle, nastupuje zde les a podnebí podobné našemu podzimu. Kde dříve po boku Commandanteho stáli charizmatičtí bojovníci za svobodu vlastní země, postávají unavení sedláci, kteří sami moc dobře ví, že tohle prostě nemá smysl. Celé to nakonec táhne Ernestovo neutuchající víra v myšlenku, o které si v konečném důsledku myslíme své. 131 minut na téma zásadovost? Sorry Che. (08.11.2009)

Film je prakticky stejný jako první díl, akorát zde už neměl Che takové štěstí. Musím tedy dát nižší hodnocení, jelikož film přináší stejný opakující se zážitek, jako první díl. (14.02.2009)

Z partyzánského zápisníku 2 - Bolívie, poslední výstřel:-) Del Toro je definitivně Che a Soderbergh si Cheho zamiloval, protože podle něj je to hodný bandita, jenž bojuje proti hnusným fašistickým diktátorům, ale to že vyhání čerta ďáblem, je úplně jedno. Děj je stejně zábavný jako v první části - hory, potíže, tu a tam moudro z Cheho úst a zřídka nějaká akce. Opět je tu dobrá kamera a skvěle pojatá partyzánská atmosféra. Takže stejně jako první film, nudný příběh zajímavého hrdiny, jenž ale není tak bílý, jak ho vidí tvůrci... 50% (26.03.2009)

Skupina zarostlých chlapíků běhá po lese, občas vyjde mezi vesničany, koupí si maso a mléko a zase zpátky do lesa. Takový zažitek ve mně zenachal Che 2. Vsechno je strasne dlouhé a roztáhlé... (30.10.2009)

To co na mě minule fungovalo, tady už nezabírá. Možná to je tím, že moje informovanost o Bolívijské revoluci je o několik řádů nižší, než o té Kubánské - v podstatě tedy žádná. Dost často jsem tedy nevěděl, co se děje takzvaně na pozadí. V popředí je opět partyzánské putovaní, hlad, nemoci a nějaká ta přestřelka. Vše formálně opět bravurně zvládnuté ale tentokrát jsem měl mnohem silnější pocit, že se za ty 2 hodiny téměř nic nestalo... škoda (17.04.2012)

Soderbergh je pro mě asi už navždy člověkem, kterej ve filmu neumí vytvořit napětí. Prostě si to všechno stroze odrežíruje a tim to pro něj hasne. Bez emocí a s obvyklou porcí nudy. A že tý se mi tady dostalo. Naprosto chaoticky vyprávěnej příběh, kterej buhví proč ani nenavazuje na první díl, absolutně selhává ve snaze zaujmout. Není totiž čím. Nekonečným blouděním po lesích? Nenadálým a nevysvětlitelným rozdělováním partyzánských skupin, které se pak opět hledají? Občasnou smrtí někoho z partyzánů? Bezbřehými dialogy? Ne, tohle prostě Soderbergh zprznil. Utvořil z bolivijského příběhu Che Guevary naprosto nezajímavou frašku, ať už jí byl i ve skutečnosti, nebo ne. Nezainteresovaní se tu prakticky ani nedozvědí, o co v tom filmu z politického hlediska jde. Ernesto Che Guevara: "To survive here, to win... you have to live as if you've already died." (18.04.2013)

Nuda,nuda a ještě jednou nuda...Ty tři hvězdy dávám Soderberghovi za odvahu,že nezklouznul do pravičáckých klišé o zlém Che.Z obou dílů je vidět,že pánové Benicio a Steven velkého Che respektují,nedělají z něho vražedné monstrum,ale bohužel nevyužili šanci přiblížit dnešním mladým lidem obrovskou osobnost ikonického revolucionáře.Filmy kloužou po povrchu,chybí jim víc nahlédnutí do Guevarovi duše,do jeho mysli...Oba díly se tak staly jen nevyužitou velkou šancí poznat velkého revolucionáře 20.století... (28.05.2013)

Veľmi podobný priebeh ako part One, ale v Bolívií. Úroveň trošku zvyšuje Che-ho smrť, ale to sa dalo čakať. Zanecháva odkaz pomoci ľudom, ale ten sa stráca v dĺžke filmu. Opäť 2/3 nudy. Sem-tam trošku vzrušenia, ale to aby ste nezaspali. Aj tu som čakal viac. Veľká osobnosť, ale film až taký veľký nie je. Sorry. (14.02.2009)

Che: Part Two neboli pod českým názvem Che - Guerilla je až moc oproti Che: Part One neboli pod českým názvem Che Guevara - revoluce velmi smutná, pesimistická, děj se odehrává stále někde v džungli, kde je spíš vystižen rozohovor a náladovost vojáku a plus je se smutným koncem, jak už to předesílá Che Guevarův život, který nebyl "med". Jsem docela rád, že Steven Soderbergh to rozdělil na dva díly, ikdyž řekl, že by se na to mělo nahlížet jako na jeden celek, protože první část mě teda vzala víc, ale to asi proto, že nikdo nejsme stejní a každého zaujme něco jiného:-) (02.03.2009)

Ještě tragičtější než jednička... Téměř absence jakéhokoliv děje nebo vývoje čehokoliv... Dokola se opakující zdlouhavé scény bez nějaké provázanosti a smyslu... Bez nadsázky a bohužel i bez legrace se dá celý obsah filmu vyjádřit jedinou větou - "skupina lidí se motá lesem"... (16.05.2009)

Nebylo to špatné, ale za první částí to viditelně kulhá..nemá to až tak velký náboj, akci...výkon B. Del Tora je však v obou snímcích více než skvělý. (12.05.2011)

22. 01. 2013 (22.); Che je nadále symbol lepšího života (22.01.2013)

Amaterske, priserne dlouhe doku-drama a naprosto zbytecny film. Jeste horsi nez Part 1. Cokoliv, co od filmu ocekavam, tu chybelo. Emoce, napeti, akce, hudba, dej...ani jedno z toho tu neni. Rek bych, ze je to uplne specificky zanr, ktery bych nazval "nuda v Bolivii aneb rok ze zivota partyzana". Je to snimek, kde at si kliknete na jakoukoliv kapitolu dvdcka, nepoznate, jestli jste na zacatku, v pulce nebo u konce. Porad vypada stejne: hodinu a tri ctvrte lezeni v lese po horach, obvazovani soudruhu a handlovani s vesnicany o jidlo. Poslednich dvacet minut konecne predstavilo cosi, co bych nazval filmem, ale to utrpeni a prisernou nudu od zacatku to nevyvazilo ani na jednu hvezdicku. A kdyz Ernesta konecne zastrelili, oddechl jsem si, ze uz zadna part 3 nebude. Bohudiky. Che at spocine v pokoji a soudruhum divakum radim, vubec s timhle Soderberghovym pocinem neztracejte cas a radsi si jdete zalozit mezi kere do lesa. Zazitek budete mit stejny a aspon se nadychate cerstveho vzduchu... (28.11.2013)

Presne takto som si to predstavoval. Týždne a mesiace v džungli, zápasenie s astmou, prísnosť na ostatných a najviac na seba. Druhá časť, tá zaujímavejšia, sa Soderberghovi podarila na jedničku, dokázal vystihnúť tú krutú beznádej konečnej kapitulácie, ako aj drobné radosti nad malými úspechmi upadajúcej guerilly. Potešili ma známe tváre ako Moises Guevara, Tania, či Inti. Čo mi naopak chýbalo, bola absencia záhadného Lucasa. Koniec, hoci som naň bol dopredu pripravený, ma tak či tak chytil za srdce. Ja hovorím áno. (29.12.2013)

Dávám opět 5*, nebudu skrývat, že i trochu z trucu. Po shlédnutí jak Che: Part One, tak Che: Part Two, jsem si uvědomil, že Guevarův život byl tak pestrý, že k jeho shrnutí nestačily ani tři celovečerní filmy (do nichž počítám i Motocyklové deníky). Pro někoho se Soderbergh vyhnul nejvíce kontroverzní části Guevarova života, té porevoluční, když stanul v čele kubánské národní banky nebo ministerstva průmyslu nebo když osobně nařizoval a prováděl popravy batistovců. Někdo to může chápat jako kalkul, ale osobně jsem se zamyslel, o čem by vlastně byl film, jenž by se věnoval Guevarově životu mezi kubánskou revolucí a vytvářením bolívijského ohniska celokontinentální revoluce? Snímek by se nejspíše odehrával v zakouřených místnostech, kde by el comandante vášnivě debatoval o ekonomických otázkách, ale mohl by pojednávat třeba i o kubánské raketové krizi, roztržce s Fidelem, Kongu, zahraničních Guevarových cestách, jeho filosofických úvahách, atd. Byl by to však film vhodný pro sály kin? Zřejmě nikoliv, navíc toto období je tak bohaté na materiál, že by o něm musely být natočeny minálně dva dvouhodinové snímky. Ještě bych byl celkem opatrný uzavírat Guevarovu porevoluční kubánskou epizodu jako neúspěšnou. Již se mi zdá celkem otřepané slyšet o jeho ekonomických fiascích, mnozí však zapomínají na to, že Guevara pomohl vymýtit z Kuby negramotnost nebo stál u zrodu kubánské zdravotní péče, která je podle průběžných výsledků SZO vysoko nad zdravotním systémem Spojených států. Těm, kteří chtějí vidět "pravý" obraz Guevary, doporučuji projekt Andyho Garcii Ztracené město, které prezentuje Guevaru jako nemilosrdného zabijáka s doutníkem v ústech. Teď již k samotnému filmu, Che: Part Two nedoporučuji lidem, kteří neznají hlouběji Guevarův život, neboť ve změti postav upadnou do chaosu, přesto mě film nadchnul, bylo to přesně tak, jak jsem si představoval při čtení Bolívijského deníku. Těm, co nevědí, kdo to byl Mario Monje, Tamara Bunke, Regis Debray, doporučuji se alespoň pomocí wikipedie obeznámit s osudy těchto postav, jinak pro ně film bude jen zmateným hemžením nejrozmanitějších osob. Jen mě trochu zamrzelo, že se film nedotkl ztráty léků, která výrazně podlomila Guevarovo zdraví. Na filmu je také patrné, že se z větší části opírá o Bolívijský deník, jakožto možná jediného zdroje, mapující Guevarovo bolívijské tažení zevnitř až do samotného konce (nepočítám-li následné Debreyovo dílo Revoluce v revoluci?). Zkrátka Che: Part Two je spíše pro diváky podrobněji obeznámenými s Guevarovým životem, ti ostatní u něj budou zívat nudou. P.S. Mezkař Seferino Ulloa, který ho potkal 21. září 1967, se vyjádřil, že by si Guevaru přál znovu potkat, aby mu ukázal cestu a "aby nás vedl v životě". A dokonce Carlos Balboa, voják, který zajal "Che" v Yuro, tvrdí: "pochopil jsem, že nás opravdu podvedli. Che měl pravdu". (05.03.2009)

Podstatně nudnější než první část. Ač se tam v podstatě děje to samé, jenom s jinými lidmi v jiném státě, v této části to vůbec nemá spád ani žádný šmrnc. Skupina partyzánů se prostě toulá lesem a ani pořádně nevíme co mají v plánu. Upřímně, byl sem hodně zklamán. (21.03.2009)

Labutí píseň ještě před 2 hodinami soderberghovského času sympatického revolucionáře. Neuvěřitelně natažené nic. (14.12.2009)

Podmínky jsou kdekoliv, kde jeden člověk zneužívá druhého. Soderbergh ilustruje, jak se idolu punkáčů a anarchistů a ve skutečnosti možná ne úplně nezajímavému občanu Ernestovi vedlo během poslední, bolívijské anabáze. A že dvakrát nevstoupíš do stejné řeky, jak by jistě věděla soudružka Haydee Tamara Bunke Bider, kdyby dostala příležitost z té řeky napoprvé vylézt. Jde o příběh povážlivě méně triumfální a tedy jaksi lepší, než spanilá jízda na Havanu prvního dílu. Jeden si při té snůšce pohrom nemůže nevzpomenout na Butche Cassidyho a Sundance Kida: Personální problémy, nespolehlivý ženský, zásobování jak za centrálního plánování, komouši jsou vlažný, rolníci mají rádi to svoje (koku), kontrarevolucionáři se poučili s předchozích nezdarů a na lehkou váhu to neberou po zkušenostech z Jakuba ani Amíci. Soucítím. Soderbergh jako obvykle servíruje formálně skvěle: Oddělení obou částí i po vizuální stránce (12:5 → 16:9, olivové ladění druhého dílu) není samoúčelné, nadále zachovává obvyklé polo-dokumentární dekorum, nepodlézá a dojáku očekávaného závěru to sluší. Jak trefně upozorňuje všechny středoevropské důvěřivce Noam Chomsky, Američani nejednají na jih od texaských hranic úplně v rukavičkách a nemá cenu před tím zavírat oči jen kvůli přehlednosti světonázoru. (Jako to činí někteří i celkem rozumní hodnotitelé na ČSFD, kteří navíc nevládnou základní dovedností diváka, který bere filmy alespoň trochu vážně: Oddělit formu od obsahu.) Ať je tělo připraveno. (03.01.2018)