1984

Upozornění pro alergiky – může obsahovat stopové prvky spoilerů. Kniha 1984 ovlivnila můj pohled na svět a ač je to již pár týdnů, co jsem ji četl, stále mi hnízdí v hlavě. K její filmové adaptaci jsem přistupoval obezřetně, přesvědčen o nemožnosti přetransformovat ponurost knižní v ponurost filmovou. Michael Radford uspěl tak na půl. Unavené lidské tváře bez známky chuti do života. Pouze chabé fyzické schránky zakryté ošoupanými kombinézami a žijící z nenávisti a ginu břečkovité chuti. Ze stroze zařízených „kanceláří“ odcházejí do polorozpadlých paneláků – chladných, šedivých, jenom ledva vhodných pro plnohodnotný život… Vzhled Oceánie je odrazující, budí dojem místa, kde přežívá jen pár posledních trosek. Jenže ony jsou jich milióny. Rozsah území, nad kterým bdí Velký bratr není z filmu dobře zjevný. Stejně jako struktura zdejší totalitní společnosti (Ti nahoře, Ti uprostřed, Ti dole). Ona vlastně hned první scéna kráčí vstříc hlavně divákům znalým předlohy. Výhradně oni a lidé, jež zažili totalitu na vlastní kůži, v plném rozsahu docení její děsivost. Ale následující minuty, ač maximálně věrné Orwellovu románu, se již s takovou razancí nedokázaly zažrat pod mou kůži. Jistě to není vina skvělých hereckých výkonů (Richard Burton budí hrůzu, aniž by jedinkrát zvýšil hlas), spíše bylo všechno příliš komorní, subtilní a děsivé teprve při zpětné vzpomínce na konkrétní pasáž knihy. Radford nenadužívá přímých citací z knihy (příp. Knihy ), což by se u podobné předlohy nabízelo, ale zároveň ani v těch nejvyhrocenějších momentech (zatčení) nedosahuje její působivosti. Nemluvě o zvláštním finále, kdy mi nebylo jasné, má-li věta „Miluji tě“ pronesená zády k podobizně Velkého bratra značit jiskřičku naděje, či (stejně jako v knize) Smithovo pokořené lidství. 1984 není špatný film, pouze adaptuje příliš dobrou knihu a z tohoto hlediska sice nevítězí na plné čáře, přesto z boje odchází se vztyčenou hlavou. 75% Zajímavé komentáře: kleopatra, genetique, Anderas, _-0-_ (30.04.2009)

Utopistická a fiktívna predstava budúcnosti (reality a prítomnosti) nemohla byť dôveryhodnejšie zobrazená. S kvapky nevedomosti a fikcie nás sprevádzajú počas celého deja a nakoniec sme aj tak len na začiatku. To, čo sa ale odohráva medzi tým je naozaj vizionáristické majstrovstvo. Čím pribúdajú minúty, tým sa stupňuje herecká precíznosť Johna Hurta, zavŕšená záverom, v ktorom dochádza k liečebnej kúre z ideozločinov. No aj keď to všetko je pekné, dovtedy mi tam značne chýba pridanie napätia. A je zaujímavé, ako veľmi chceli byť tvorcovia originálni, presvedčiví a realistickí, keď celú predlohu od Orwella naozaj natočili v roku 1984. Chcel by som vedieť, či to prišlo spontánne alebo vyslovene čakali aj dva roky, len aby mohli začať točiť v tom roku. 80%. (08.12.2007)

Filmová adaptace ne zrovna jednoduché knihy 1984 se snaží tvářit vyspěle, cílevědomě a snad i trochu artově, jakoby divákovi přímo říkala: "Jestli něco nechápeš, není to můj problém", jenže opak je pravdou. Expozice nic moc nevysvětluje, vhazuje diváka do děje, ale přesto působí zbytečně rozvláčněně a málo záživně, pár detailů jsem nepochytil a bez několika světlých momentů jsem se v podstatě začal bavit až od poloviny filmu. Depresivní atmosféra je hutná, bezmoc, nadvláda až bezmezná manipulace je očividná a dobře vykreslená, ale stále to nestačí pro to, aby byl celý film skutečně zajímavý a poutavý. 5/10 (22.02.2009)

„Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomí je síla.“ --- Tak si říkám co by dnes starej George Orwell říkal na dnešek. Vždy jsem román 1984 chápal jako geniální kritiku totalitních režimů ve stylu krutovlád Stalina apod. On byl také napsán v roce 1949, tedy 4 roky před Stalinovou smrtí a v té době se už vědělo co je to kult osobnosti a kam až se dá dotáhnout krutovláda jednoho  tyrana... Stačilo se podívat u nás na blbnutí kolem soudruha Gottwalda, provního dělníka a prezidenta!  Ale jeden by pomalu žasl, že se psané nemusí týkat je odporného RuSSka či komunismem zamořených kdysi svobodných zemí. Lecos z toho sedí i na náš dnešní svobodný demokratický západ... Až z toho mrazí.  Film se mi moc líbil, hlavně herecké výkony Stewarta a Burtona byly super. Velmi depresívní! Obávám se ale, že neznat knihu, budu ztracen. Kniha je prostě kniha, ale i tak dávám za 5 prstů! * * * * * (05.02.2024)

Velmi povedená filmová ilustrace, která dokáže podpořit skvělou předlohu výborným řemeslem a výtečným herectvím (John Hurt hraje excelentně, byť se ne zcela do role hodí, Suzanna Hamilton je zase vkusně sošná a zároveň tam, kde má, působí adekvátně androgenně). Snad jediné, co mi vadilo je použití newspeaku, ten totiž na plátně prostě adekvátně nemůže fungovat, aniž by na něm byla založená velká část filmu a to se tu neděje, jinak řečeno, o vyrábění umělého a ultrazjednodušeného jazyka se tu sice mluví, ale nikdo ho reálně nepoužívá, až na snad pět použití jednoho slova, to už bych považoval za lepší se na něj vykašlat zcela a soustředit se na ostatní motivy. Co se nejvíc povedlo? Atmosféra dokonalé, bizarní a unifikované dystopie. A o to jde, dokonce i když absentuje vesmírná vydra vybavená chapadlama. (04.07.2015)