Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Na přelomu padesátých a šedesátých let si získala popularitu dvojice kriminalistů – kapitán Tůma a nadporučík Líbal – v podání Karla Högera a Josefa Beka. Natočeny byly celkem tři filmy – 105% alibi (1959), Kde alibi nestačí (1961) a Alibi na vodě (1965). V prvním příběhu řeší vyšetřovatelé vraždu starého účetního revizora podniku RaJ Zelinky. Byl nalezen mrtev s rozřezanou tepnou na ruce a okraden o los a hlavní výhru v podobě osobního automobilu. Z vraždy jsou podezíráni dva mladíci, kteří s ním v kritický večer popíjeli a byli s ním naposledy viděni… Roli starého revizora přesvědčivě ztvárnil Eduard Kohout, dva mladíky Josef Vinklář a Otto Lackovič, protřelého číšníka s nevinnou tváří Vladimír Menšík. (Česká televize)

(více)

Recenze (101)

Lupes 

všechny recenze uživatele

Nejslabší díl trilogie, výtvarně mu nechtěně prospívá noir atmosféra doby komunistického temna. V pozdějších dílech se více objevuje nadhled svobodnějších let šedesátých a celá trilogie je tak jakýmsi retrospektivním zobrazením postupu "jarního" tání, kdy mezi prvním a posledním dílem je až neuvěřitelný ideologický rozdíl. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

O režiséru Vl. Čechovi jsem dosud neměl valného mínění, tímto filmem si mě však zcela získal. Asi budu za kacíře, ale kam se hrabou Hříšní lidé i s radou Vacátkem. Nevzpomínám si, že bych někdy viděl českou kriminálku, která by této mohla konkurovat. Především nebývá samozřejmostí, že logika zločinu ani logika vyšetřování v žádném bodě nekulhá. 105% alibi má však ještě daleko silnější zbraně. Naprosto odzbrojující Högerův kpt. Tůma, jemuž Bek coby npr. Líbal skvěle sekunduje. Lackovič s Vinklářem brilantní. Vrah je jenom jeden, ale čisté svědomí nemá nikdo. Psychologická přesvědčivost všech možných podezřelých a hlavně výslechy patří k tomu zdaleka nejlepšímu, co znám. Odhlížím ovšem od toho, že jde samozřejmě o neautentickou fikci, pokud budeme srovnávat s dobovou realitou. Nicméně ani stopa po soudružské propagandě. Rok 1959. Mezidobí. Gottwaldovský teror se už přehnal, do pražského jara daleko. Zřejmě ta správná doba, kdy mohly dostávat prostor neangažovaná psychologie, ryze soukromé problémy, ryze soukromé zločiny. Arciže na pozadí fabrik a v rámci socialisticky zestátněné společnosti. Také v této době ulice a restaurace nějak vypadají, lidé se nějak strojí. Je příjemné to vidět. Nebyla to ostatně tak zlá doba, když mohlo u výslechu v policejní kanceláři zaznít: - Smím si zakouřit? - Ano, samozřejmě. To už by dnes asi nešlo. SPOILER Ani skutečnost, že vrah je z prostředí „buržoazních přežitků“, tady nevadí. Příležitost pro kavárenský band. A jediná diverze, totiž roztomile pokleslé zápaďácké časopisy ve stole pana vedoucího – prostě nádhera. ()

Reklama

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Tak úplně bych netvrdil, že filmaři nebyli nuceni přece jen nevložit něco z dobovosti. Už jen ty fabriky v pozadí, kouřící komíny a v závěru věta kriminalisty Karla Högera: "Někdo na to přijde sám, že si na toho spartaka musí ušetřit a někomu to musíme vysvětlit my." Každopádně se jedná o kriminálku, kde se hlavní podezřelí vytvoří hned na začátku a jdou s námi až do konce, kde nakonec dojde k odhalení vraha. Docela překvapivého nutno dodat. A abych neprozrazoval, kdo je vrah, tak jen dodám, že toho herce v záporné roli člověk moc často nevidí. Za mě je to taková kriminálka, která na konci padesátých let mohla být rozhodně schématičtější a dobovější, ale není, zaplať bůh. Na druhé straně bych se ani nedivil, kdyby u ní někdo usnul. Kriminalisté v padesátých letech neměli moc možností a sám hlavní vyšetřovatel to říká jednomu z podezřelých. "Budeme vás vyslýchat tak dlouho, dokud se něco nedozvíme." A právě na tom je vidět, jak jsou policisté v koncích, že nakonec dojde i k druhé vraždě a oni si neví rady. Spoléhají tedy hlavně na výslechy a na to, co se kde dozví. Pachatel je odhalen v klidném tempíčku stojaté vody. ()

quokam 

všechny recenze uživatele

Za mne nejlepsi alibovka. Scenariste se zde vyhnuli zkratkovitym neduveryhodnym stopam a nechali ustredni dvojici vysetrovatelu si vse poctive odpracovat. OK, prvni sceny pusibily trosku jako ulitba rezimu, ale jinak jsem osobne moc ideologie nezanamenal, byt se pohybujeme v 50 letech, i kdyz na jejich konci. Ale mozna pouze nemam ten citlivy smysl na ni. Jinak, vedle ustredni kriminalisticke dvojice, bavila i dvojice mladych vlastne ani ne delikventu, Josef Vinklar i Otto Lackovic odvedli perfektni vykony. Skoda, ze Otto pak ve filmech dostaval pouze vedlejsi nebo druhorade role, zde se plne vyrovnal herecke legende Vinklarovi, ktery jiz v te dobe mel za sebou velke herecke prilezitosti, napr v Hratkach s certy nebo v Princezne se zlatou hvezdou.  Skvela detektivka, jenom v atmosfere trosku pokulhava za Kalašovkami. Neni az tak realisticka, na prvni pohled nevypravi "pribeh ze zivota," ale trosku susti papirem scenare. Proto za mne alibistickych 80 pro. ()

lekr 

všechny recenze uživatele

Černobílá detektivka z doby kdy ještě metoda hledání vraha tím že detektivové choděj a nudně kecaj nebyla tak ohraná. V dnešní době se tato kriminálka ztrácí v návalu dopoledních televizních detektivek pro důchodce založené na podobném principu i když tento film mnohé z nich svoji kvalitou převyšuje. Možní že Hoger a Bek tady podávají životní role leč tento snímek už asi bude zajímavý jen pro pamětníky mezi které já už rozhodně nepatřím. Ne že bych měl radši detektivky kde hlavní hrdina lítá po městě a vyvražďuje gang pašeráků drog, klidně si můžu oblíbit i mnohem starší film leč tohleto nemá opravdu co originálního nabídnout. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (7)

  • V jedné z verzí scénáře je Tůma (Karel Höger) vedle své profese amatérským spisovatelem detektivek, které však nakladatelství odmítá uveřejnit pro jejich vykonstruovanost a nepravděpodobnost a paradoxně navrhuje Tůmovi odborného konzultanta z VB. Rovněž je v několika scénách přítomna starostlivá manželka, se kterou Tůma probírá pracovní problémy v prostředí ložnice. (snaked)
  • Nadporučík Líbal v podání Karla Högera říká: „Někdo na to přijde sám, že si na toho Spartaka může ušetřit.“ Vůz Spartak stál ve své době 27 450 korun za standardní model. To v době, kdy průměrná měsíční mzda byla po měnové reformě, jež v roce 1953 znehodnotila úspory většiny lidí, kolem 1 200 korun. Spartak si mohl navíc pořídit jen ten, kdo dostal zvláštní poukaz, rozdělovaný vybraným pracovníkům většinou odborovou organizací. (sator)
  • Film 105% alibi sa natáčal v Hradci Králové na Šimkovej ulici a Ulrichovom námestí, v Prahe-Dejviciach na pošte na Kafkovej ulici, Kráľovom Dvore - lokalite Výšiny a na Slapoch. (dyfur)

Reklama

Reklama