Horem pádem

Třikrát hurá. Hřebejk se konečně oprostil od komunistů a natočil film o normální dnešní době. S potěšením konstatuji že i přes jaksi useklý konec je to Hřebejkův nejlepší film. Hodně za to může scénář a herci v čele s opravdu dojemným Jiřím Macháčkem, nabušeným Jaroslavem Duškem, sympatickým Petrem Formanem a tradičně ulítlým Janem Třískou (Lenine nevyrušuj). I ostatní herci jsou skvělí zvlášť Emília Vašáryová vám utkví a neherečka Kristýna Liška-Boková podává velice dobrý herecký výkon. Jinak Horem Pádem mi moc jako komedie nepřišlo spíš jako jakési podobenství o tom jak je to v Austrálii super a v Čechách na hovno. Myslím, že se časem přestěhuju. :-)))))))))))))))) (05.06.2005)

No nic moc, docela zklamani. Rozhodne jeden z tech horsich Hrebejkovo filmu. Mistama mi to prislo silene amatersky. Nejaka kritika spolecnosti se taky moc nekona, krome toho, ze tam furt nekdo rve, ze sou vsude negri a japoncici. Nektery situace mi prisli dost neverohodny a celkove je to takovy prehnany. Ten pribeh, se synem v Australii mi tam prisel docela navic, ale nakonec to do sebe zapadlo, takze pohoda. Naprosto priserna je hudba, to je opravdu k utrzeni usi. Misty mi prislo, ze se film silene tahne, ale jakmile prisel na scenu Machacek, Liska nebo Dusek, tak se to zase rozjelo, o tech rict, ze byli kyber kruty, je malo. Prekvapilo me, kolikrat tam nekdo rval pica, kurva a podobne, protoze toho moc v ceskejch filmech neni. Celej film zachranujou nektery genialni dialogy, ktery sou mistama hodne vtipny a slusny herecky vykony. No slabsi 4* to precejen budou, i kdyz by to chtelo film trosku zkratit. A doufam, ze priste se uz Hrebejk nepusti do niceho ze soucasnosti. (31.05.2005)

Sice si nejsem jistý, jestli si film zaslouží tolik lvů, ale je to bez pochyby kvalitní snímek. Je zde spousta kvalitních herců, někteří v docela pro ně netypických rolích (např. Jaroslav Dušek). Nejvíc mě zaujal asi Jiří Macháček, naopak výkon skoro bez výrazu předvedl Pavel Liška (umí zahrát mnohem lépe). Já osobně od toho čekal film se všemi prvky (tzn. nejen těmi humornými), tudíž jsem nebyl zklamán a nenudil se u těch vážnějších jako někteří uživatelé (scéna u rodinného obědu byla možná někomu hodně nepříjemná, ale patřila k těm herecky nejlépe zahraným). A vůbec mi film přišel hodně realistický a hlavně společensky AKTUÁLNÍ. Musím ještě vyzdvihnout ten konec, kdy sparťanští fanoušci halekali: "Pískej konec, pískej konec", čímž byla velice umně vyjádřena blížící se smrt Jana Třísky (naštěstí jen na filmovém plátně). Asi jsem od filmu čekal také trochu více a 1* musím strhnout kvůli těm "netitulkovatelným" scénám, kterým určitě málokdo rozumněl (byly hodně potichu, nesrozumitelné a ne úplně jednoduché na překlad-myslím nejenom pro moji mamku ;-)). (11.07.2008)

"Víš, co mě napadlo? Že člověk takhle riskuje jenom proto, aby odjel v létě do Thajska a tam sežral pečenýho netopýra." Trochu mě děsí představa, že jsem po promítání svému společníkovi zapáleně vyprávěla, že mě nebaví typ filmů tady s těmi povšechnými slepenci lidských příběhů napříč společenskými vrstvami a délkami vlasů, které se v jistých momentech fatálně, ač třeba nepatrně, dotknou. A potom jsem si vzpomněla, jak někomu jinému neméně zapáleně vyprávím o svém vlastním projektu, který obsahuje osudovou lovestory, zombíky, dvojitou vzájemně nesouvisející sebevraždu, metalistu prosťáčka božího, dítě jménem Misery a post-kapitalistický život v industrializované poušti - no, alespoň vím, že se mám vyhnout kombinaci sociálně kritického a komediálního pohledu, protože to trochu působí jako facka na obě strany. (25.11.2013)

Vlastně je to spíše na dvě a půl hvězdičky. Žánr komedie se v tomhle filmu vyskytuje spíše náznakově - zasmál jsem se asi 2x, a vlastně to nebylo ani úsměvné, spíše takové hořké. Ale na hořké téma jsem již viděl spousty filmů, a všechny byly natočeny lépe, zručněji a hlavně - urovnaněji. Celý film na mě totiž skutečně působil neurovnaně, což možná byl záměr, možná moje nepochopení. Jinými slovy - po Pelíšcích a hlavně Musíme si pomáhat měl u mě Jan Hřebejk otevřenu "nebeskou bránu". Po Pupendu a hlavně Horem pádem se ta brána s velkým rachotem zabouchla a nejsem si jist, zda budu mít na příští Hřebejkův film vůbec náladu, protože bych pak už taky mohl mít chuť klíč od té brány hodit do kanálu... (29.07.2005)