Horem pádem

Hřebejk sice umí točit a je bezesporu výborným režisérem, jenže si neustále točí podle scénářů, jenž kopírují sami sebe. Opět se to točí okolo několika rodin a je to jenom další výcuc z českých domácností, kde lidé řeší svoje velké, drobné a malé problémy. Navíc si nemůžu pomoct, ale vtípky na jedné straně a drama na druhé mi zkrátka nesedí. V Pelíškách to bylo ok, jenže tady to prostě ruší. Vlastně, chvílemi jsem si připadal jako při sledování Pelíšků po 40-ti letech, takže už jsem měl neodbytný pocit, že jsem to už někde viděl. (01.01.2007)

Zpočátku jsem měla dojem, že to tentokrát bude nekoukatelná krávovina, ale nakonec mě tenhle film přece jen dokázal pobavit. Postavy, jejich příběhy i humor jsou poněkud absurdnější, než tomu bylo v předchozích Hřebejkových filmech, přesto poněkud nadneseně a pokrouceně vystihují realitu současnosti. Herci odvedli svůj obvyklý (to znamená dobrý) výkon, nad něčím jsem se zasmála, nad něčím zamyslela, celkově však hodnotím jako jeden z horších Hřebejkových filmů. Přesto solidní nadprůměr - 68% (26.02.2009)

Ten film je skutečně hodně hořký a smutný - to se musí Hřebejkovi nechat, že se odvážil opustit svou pevnost nostalgie, kde byl pevný v kramflecích a pokusil se nám sdělit co ho u nás (na světě vůbec, v naší malé zemi zejména) trápí. Lidi jsou zahořklí, zklamaní a otupělí, bezohlední, sobečtí, zrádní, násilničtí, sprostí, víceméně bez výjimky rasisti (v různé míře samozřejmě) a nikdo s tím jak to tak vypadá nic nedělá (a ani nechce - viz scéna na policejní záchytce, aneb "pánové si přáli ještě med")... Osobně tedy nemám problém s tím, o čem film vypráví, ale spíš v tom jak to dělá. Paralelní, prolínající se příběhy několika lidí se společnou pointou, to je v současné době poměrně moderní a osvědčený model vyprávění (Podfuck, Magnolie, Amores perros, 21 gramů, ...), ovšem Hřebejk jakoby ho využíval jen a pouze proto. Všechny postavy kromě policisty Františka a Martina a jeho matky Věry jsou prakticky ploché a z charakterového hlediska hodně nevýrazné (i když třeba svým způsobem zábavné - duo Liška, Daniel). A hlavně - i když celé poselství filmu je samo o sobě poměrně silné a nosné, celý film postrádá... jak to říct? Šmrnc, něco co by z něj dělalo ucelené dílo. V rámci naší kinematografie se přesto stále jedná o silný nadprůměr. 70% (02.01.2007)

Od dalšího Hřebejkova filmu jsem nečekal absolutně nic. Pupendo mě zklamalo a upoutávka na Horem pádem nevypadala zrovna dobře. Ale dočkal jsem se velkého překvapení. Hřebejk se skvěle vyrovnal se současností (možná až přepečlivě zaškatulkovanou díky KFC a Václavu Havlovi). Scénář je fantastický, stejně jako kamera a většina herců. Velice se mi líbil mix vážných a komických momentů. Někdy byl humor opravdu dost černý. Problém jsem měl trochu s Macháčkem. Sice byl vtipný i dojemný, ale jeho šišlání bylo trochu přehnané, až rušivé. Viděl bych to spíš na 4 a půl a celkově na můj druhý nejoblíbenější Hřebejkův film (po Pelíšcích). PS: Mě se filtry líbily. Film tím dostal mimočeský rozměr. (24.10.2004)

Film není hysterický. Jen reakce některých lidí na něj. A opět budu v opozici. Nevadily mi filtry, ty byly podle mě logicky použity, televizního zpracování jsem si nějak nevšiml. Hodně toho stojí a padá na hercích. Nejvíc se mi líbil Petr Forman, jako trošku "upozaděný" český emigrant byl správně obsazen. Z ženských rolí mě zaujala Emília Vašáryová, ovšem o mnoho více Nataša Burger, jejíž touha po dítěti doslova vystupovala z plátna. Jiří Macháček mi nevadil, zato Jaroslavu Duškovi jsem jeho postavu nemohl moc uvěřit. Jan Tříska měl menší prostor. Řachatá komedie to opravdu není, vyloženě komické momenty tam pro mě byly tři (maso, čaj, bojové umění.) Hřebejk s Jarchovským IMHO říkají pravdu o české povaze, ale zobrazují (v každém filmu, nebo jenom v tomto? nevím...) spíše lidi tzv. "vychcané", či "přidrzlé", jejichž kopie na vyšších místech (platově a kariéristicky) jsou těmi opravdovými démony, kteří pro své vlastní obohacení nevázají zenužít naprosto čehokoli. Snímek mrazí a zároveň se smějete. Naprosto to vystihují prostřihy konce filmu (Nedvědův dres vs. hooligans.) Závěr je fantastický, silný a strhne vás. U filmu Pupendo jsem si svými hvězdičkami nebyl tak úplně jistý, ale po dalších shlédnutích film u mě nabývá kultovnosti. Stejně tak je to s Horem pádem. JAK NEMÁM FANDIT, KDYŽ JE ŽIVOT TAK ZKURVENEJ? (25.10.2004)