Vyzvednutí Titaniku

Neuskutečnitelné? I když? No snad jen pomocí nějakých obrovských vzduchových kapes, které by tento legendární vrak vynesli tak jako balón na povrch zemský. Ne všichni moc dobře víme jak to bylo a jak Titanic po potopení dopadl. Ale jinak se jedná o celkem vkusně ale bohužel jen průmerně natočený fantastický film. Se všemi těmi nepravděpodobnými a občas nesmyslnými domněnkami tvůrců jak by to asi vypadalo kdyby..? To samotné vynoření ale bylo z celého filmu pochopitelně ze všeho nejlepší, nejfantastičtější a nejvelkolepější, umíte si to vůbec představit kdyby jednou..? Nejen mě ale i všem kdo tento film viděli se v tu chvíli muselo rozbušit srdéčko a pak ještě při scéně kdy už vlastně majestátně stojí na dně, sice trochu ve vizuálně (po těch letech a v té hloubce skoro na 5 km.) nesmyslné podobě, ale co na tom už nesejde...A pak kdy připlouvá do NY. Snaha tvůrců natočit alespoň trochu věrohodný film se tedy moc nezdařila a nepovedla i když se tam našlo pár dobrých náznaků, ale větší pozor si měli dát určitě na některé velmi okaté a do očích bijící detaily.. (08.12.2006)

Ve své době se jednalo o čirou fabulaci, protože vrak Titaniku ještě nebyl objeven, nicméně béčkově neskutečně dnes působí spíše "studenoválečná" zápletka s energetickým nerostem byzanium, kterým chtějí USA napájet svůj obranný systém, zatímco SSSR vše sleduje a nakonec bezzubě pohrozí. Ona z ní také zbyla jen nedořešená (přítelkyně, špeh?) omáčka, záminka pro metodické podvodní pátrání a následné fantastické vynoření slavné lodi, trikově slušně zvládnuté a doprovázené majestátně romantickou hudbou Johna Barryho, úplně mimo pro dobrodružný thriller. Slabé 3* s náběhem na "guilty pleasure", avšak též nudu. (12.01.2021)

Já si zase naopak myslím, že to nebyl vůbec špatnej film. Možná trochu přehnanej a neskutečnej i za sto let, ale přesto se na to dalo koukat moc dobře. Navíc, kdo si skutečnost do filmu neupravuje, co? Herci nejsou zlí a ani příběh není zrovna ukázka idiocie (pokud si odmyslíme vyzvednutí lodi ze čtyř kilometrů), a cekem to odsýpá kupředu. Takovej příjemnej film na nedělní odpoledne zakončenej ne zrovna originální, ale zábavnou perličkou. Určitě to stojí za to vidět, i když kromě relaxace to člověku nic nedá. A co se týká Titanicu v jednom kuse (a zvýrazňuju to pro hlupáky), to je zapříčiněno tehdejším nedostatkem informací o vraku lodi, protože výpovědi svědků se rozcházely. Myslím že až někdy 1985+ se vědci poprvé ponořili až na dno k vraku, takže dělat haura a velký ramena, když jsem v době, kdy je to už Cameronem zprofanovaný, to mi přijde pokrytecký. A co se týká té rzi, pokud se může zachovat na dně kousek od vraku Titanicu kožená peněženka včetně celého obsahu (která vypadla ze zadní kapsy jednoho chlapíka, který naskočil do člunu, aby pomohl uklidnit nějakou hysterku), nevidím důvod, proč by nemohl být kov lodi málo zkorodovaný (už jen proto, že loď byla zhotovena z tehdy nejkvalitnější oceli). Viděl jsem o tom dokument. Titanik je skutečně málo poničený. Je tak hluboko, že většina potvor, které lodě v moři ničí, se sem už nedostane. Navíc leží v místech, kde je určitý proud, takže i když se tam něco dostane, tak je toho mnohem míň, než jinde. (12.04.2006)

Jako dobrodružný film to nefunguje. Studená válka je tu spíš za kulisu a postavy mi do konce víceméně splývaly. Ale to vyzvednutí, to za ty dvě hodiny stálo. A filmařská připomínka poctivých osmdesátek, kdy se točilo v exteriérech, děj zbytečně nikam nespěchal a scenáristé se nebáli delších dialogů, to je něco, co má své naprosto neoddiskutovatelné kouzlo. V době všemožných digitálních blbostí, kde už není pomalu nic fyzické, člověk čas od času podobný oldschool potřebuje. 50% (23.11.2016)

Aniž bych to plánoval, tak jsem si v jeden den pustil dva zfilmované příběhy Dirka Pitta, a musím říci, že u tohohle jsem se zabavil víc než u Sahary. Vyzvednutí Titaniku je o čtyři minuty kratší, jenže díky slušnému tempu a minimu hluchých míst mi uběhlo podstatně rychleji. Nejde o dobrodružnou jízdu, spíše by se hodilo do kategorie tísnivý politický thriller. Scénář si libuje v dlouhých dialogových výměnách a kamera zase v táhlých mlčenlivých záběrech. Přiznaným vrcholem snímku je ovšem impozantní vynoření nešťastného parníku. Hudba Johna Barryho jí dodala potřebné kouzlo, které nevyprchalo ani po čtyřiceti letech. (02.01.2022)