Sin City - město hříchu

TOP Rodriguez. Tarantinova a Millerova ruka přidána do díla dodala jedinečnou příchuť' divákova pohledu na velmi originální a skvěle graficky zpracovanou tvorbu. Která Vám z hlavy nevyšumí. Všichni se ocitli ve svém oblíbeném prostředí brutálního násilí, které potvrzuje i vytříbený vyprávění. Komiksová předloha a velmi dobrá skupinka dobrých herců s audiovizuálním tempem neztrácí drive a cool seanci. ******* Tarantinova část filmu v rozsáhlé jízdě autem. To, co by za normálních podmínek točil týden, měl s Rodriguezovým stylem hotové za jeden den. Tarantino měl zcela volnou ruku. Byl na natáčení skvěle připraven a vše měl doladěné do nejmenších detailů. ******* Ve výsledku originální stylovka. Černobílá už nikdy nebude tak barevná. (20.02.2012)

Šel jsem do toho s tím, že mě Sin City asi moc nechytne, ale výsledek předčil mé očekávání (v záporném slova smyslu). Přitom to, když nepočítám úplně úvodní scénu s Harnettem, nezačalo špatně. Příslib spousty známých herců, stylový vizuál a z něho vyplívající slušně temná a prohnilá atmosféra. Ale postupně mě ti drsní, nesmrtelní chlapící a děvy začali unavovat a nudit. A když jsem si konečně našel někoho komu bych mohl alespoň trochu fandit (Elijah Wood ve velmi zajímavé roli), tak příjde obézní macho, co nemá nic lepšího na práci než brečet, že mu žádná ženská nikdy nechtěla dát (jo pardon, zapomněl jsem na tu blondýnu :-) ) a odrovná ho. A aby toho nebylo málo, tak cca půl hodiny před koncem přeskočí záběr na nemocniční lůžko a koho pak to nevidím? Starého známého, o kterém jsem si naivně myslel, že už mě už těmi svými kecy o svém stáří nadobro přestal štvát a ono ne. Pak už to byla totální ubohost, každou další minutou horší a horší, až jsem se musel ovládat, abych to nevypnul, jak moc se zvyšovalo moje utrpení. A tak jediným přínosem filmu je pro mě zjištění, jak moc jsem asi náročný divák ve srovnání s jinými, kterým stačí ke štěstí právě takový typ snímku, a to mi dělá ukrutnou radost. (05.09.2011)

SIN CITY je první věrnou konverzí komiksu jakožto popartového žánru na stříbrné plátno. Narozdíl od drtivé věštiny zepizovaných filmových narativů, které si půjčily příběh a určité typické znaky komiksu, podřizuje Rodriguez "jazyk" (stylizaci narace) původní platformě, pro kterou byly příběhy vytvářeny. Zřejmě lví podíl na sugestivitě a přesvědčivosti filmu má autor předlohy Frank Miller, díky němuž SIN CITY skutečně působí jako rozpohybované stripy jeho noir rapsódie. K tomu si přičtěme nezvyklý podíl popisných monologů a skutečně labužnickou práci s barvou a máme na pitevním stole formálně nejdokonalejší remake, jaký jsme kdy mohli vidět. A obsahově? Funguje to, světe zboř se! Bezútěšný svět kriminálníků, pasáků a zjizvených lidí má patřičný magnetismus a ač jsou příběhy zpravidla hodně čitelné a poznamenané nelogičnostmi, které komiks netrápí, udržuje si SIN CITY neskutečně intenzivní atmosféru, mísící v sobě noir drsnost a naturalismus, hraničící se sadismem. Psychologie stav funguje a všichni tři hlavní představitelé odevzdávají maximum, každý pod svém, každý bezchybně. Trochu mě mrzí určitá samoúčelnost, kterou je stižen Marvův příběh... chybí tam prostě silný poetický moment typu pomsty Valkýr či Hartiganova řešení patové situace. Ale popravdě, chyby vyorávám pracně. Skutečně jsem se občas ptal, k čemu to všechno je, k čemu to směřuje... ale to je irelevatní otázka. Jen a jen k filmu samotnému. Ke zralé a drsné poetice, která nemá konkurenci... Svým zvrhlým způsobem je SIN CITY karikaturou dnešního světa a úsměv při jeho černém humoru má tendence mrznout na rtech. Požitek z postmoderní dekadence, to je Město hříchu! (23.07.2005)

"Zabijáky mám rád. Můžete je klidnė zmasit a nemáte výčitky." Sin City má styl, kterej mi moc chutná. Ta černobílá forma s barevnejma detailama je prostě dokonalá. A násilí jsem si užíval, protože bylo braný s dostatečným nadhledem. Prostě chlapi byli drsní, holky byly krásný a tolik báječnejch postav se jen tak nevidí. Bavil mě zejména Hartigan, Dwight, Nancy, Gail a nejlepší byl Marv. Ten mi byl sympatickej hlavně tím, že byl skoro tak hezkej jako já. Jen byl o něco odolnější kulkám, pěstem a elektrice, ale já potrénuju a pak si to rozdáme. O Nancy? Dobře. Kdo prohraje dostane Gail, Becky, Wendy a koule žlutýho bastarda. (02.12.2021)

Je to dosť dobrý film natočený podľa komiksovej predlohy. Má veľmi dobrý príbeh o meste Sin City, v ktorom je násilie na dennom poriadku a korupcia dosahuje až na tie najvyššie miesta. Príbeh je rozdelený na tri približne rovnako dlhé a až na pár spojitostí odlišné časti. Prvá o sadistickom psychopatovi Mickey Rourkovi, ktorý v sebe má aj kus dobra spozná lásku, o ktorú ale aj hneď príde a tak sa rozhodne pomstiť, druhá o slušnom zabijakovi, ktorý chce pomôcť svojim priateľkám tým, že odstráni telá skorumpovaných policajtov a tretia o starnúcom policajtovi, ktorý chce za každú cenu zastaviť psychopatického vraha malých dievčat, ale kvôli vrahovmu vplyvnému otcovi proti nemu stojí sám. Najlepšia je rozhodne prvá, okrem najzaujímavejšie podaného príbehu je aj najakčnejšia, najdrsnejšia a najzábavnejšia. Ale všetky tri časti sú na tom dobre, v každej sa nájde viacero výborných scén a slušná príjemne krvavá akcia. Najviac sa mi páčia všetky Rourkove likvidácie. Herecké obsadenie je výborné, najväčšiu pozornosť si bezpochyby zaslúži Mickey Rourke, ktorý ma nikdy tak nebavil ako tu, ale dobre je na tom aj zvyšok, klasicky dobrý Bruce Willis, Clive Owen, Jessica Alba, Devon Aoki a plno iných dobre obsadených zaujímavých postáv. A poteší aj mnoho skvelých hlášok a zábavných monológov v ich podaní. Réžia a technická stránka sú výborné, Robert Rodriguez to zvládol skvelo, film má výborný správne komiksový vizuál a spokojný som aj s hudobnou stránkou. Kiež by takéto boli všetky komiksovky, nápadité, hravé, dobre napísané a s tvrdým ratingom. Jeden z najlepších filmov svojej kategórie. Objektívna kvalita filmu- 84%, film sa páči mne na 77%. (22.07.2007)