Režie:
Ridley ScottScénář:
William MonahanKamera:
John MathiesonHudba:
Harry Gregson-WilliamsHrají:
Orlando Bloom, Eva Green, Liam Neeson, Jeremy Irons, Márton Csókás, Nikolaj Coster-Waldau, Jon Finch, Brendan Gleeson, Kevin McKidd, Edward Norton (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Prostý kovář Balian potká svého otce, kterého ani nezná, a ten mu nabídne, aby s ním jel do Jeruzaléma. Balian sice nejdřív nechce, ale pak zabije kněze, který odmítá dopřát klid duši jeho ženy, která spáchala sebevraždu. Rozhodne se tedy následovat svého otce do Jeruzaléma, aby smyl hříchy své i své ženy... Balianův otec umírá, ještě předtím ale pasuje svého syna na rytíře a žádá po něm, aby byl čestný. Balian má brzy příležitost vyzkoušet svou čest. Stávající král Jeruzaléma umírá a chce, aby mu dál vládl rozumný člověk. A takového vidí právě v Balianovi a nabízí mu ruku své sestry, ve které našel zalíbení. Jenže za cenu smrti jejího manžela, což nemůže čestný muž dopustit. Netrvá dlouho a neutuchající rozepře mezi muslimy a křesťany vyústí ve válku o Jeruzalém... (TV Prima)
(více)Videa (4)
Recenze (1 194)
Ridley Scott naozaj nenatočil druhého Gladiátora ale asi o pol hviezdičky lepší film. Téma bola isto zaujímavá a vizuálne spracovanie ako vždy u Scotta výrazne "maliarsky" svojské. Výprava sa mi páčila dokonca viac než v Gladiátorovi. Čo filmu podráža nohy, je ako to už u Scotta v poslednej dobe býva scenár. Dej je naozaj nalinkovaný veľmi striktne lineárne, nudne a jednoducho : kováč - utečenec - - rytier - milenec - hrdina vojvodca - záchranca. K tomu sa pripletú zväčša veľmi plocho napísané vedľajšie postavy, s ktorými si herci (až na Nortona a predstaviteľa Saladina) nevedia rady, preto i esá ako Jeremy Irons alebo Liam Neeson sú v tomto filme dosť nevýrazné. Ďalej musím podotknúť, že avizovaná historická "vernosť" je tiež diskutabilná, napr. v scéne keď Orlando ubije troch templárov, títo majú na štítoch i na hrudiach čierne kríže - templári mali červený osemramenný, templársky rád nepodliehal kráľovi etc etc. Napriek tomu tento film boduje úžasnou záverečnou bitkou o Jeruzalem, podľa mňa lepšie natočenou než v RoTK. A kde ste preboha videli kritiku bushizmu ? Podľa mňa je tam možno kritika cirkvi, avšak súčasné US dobrodružstvá nemôžu byť predobrazom pre tento film. Whatever, každý nájde to čo chce. Alexander bol lepší, Gladiátor horší, je to tak na úrovni Tróje. Hodnotenie je úplne presne 7/10. P.S. Po DC zdvíham o jednu hviezdu hore; ten idiot čo robil kinozostrih by si zaslúžil medailu za "ako urobiť zo súdržného príbehu nesúvislý paškvil". 9/10 ()
Ridley Scott mě velice překvapil. Od velkého očekávání jsem viděl vysokorozpočtový nudný a slabý film. Jen mě potěšil Liam Neeson a Jeremy Irons, kterým bohužel Ridley Scott nedal větší prostor. Během filmu jsem si k hlavní postavě, kterou hrál toporný Orlando Bloom nevytvořil žádný vztah a bylo mě jedno jak to s ním skončí. Nejen, že boje nemají žádnou dynamiku a jsou tam jen proto, že je to historický film o křižácích, absolutně bez nápadu, prostě jen tak, aby se neřeklo(možná nejslabší bitvy, které jsem kdy viděl), ale je zde i slabý scénář bez pořádné gradace, zapamatovatelných scén a člověk se u něj dost solidně nudí a to, že ho provází mnoho klišé, je věc druhá. Musím říct, že je to velice špatný film a možná i nejslabší a nejzbytečnější od Ridleyho Scotta, pro mě 1,5 hvězdičky... ()
Ridleymu sa asi už nikdy nepodarí zopakovať si hrdinský, epický a magický úspech pecky 'Gladiátor', napriek tomu mál tento film všetky tieto vlastnosti. Vizuálne nabúšené, krásne prostredia, nasnímanie bojových útokov. Príbeh tomu síce nestíha, no ladí do takej úrovne aby nebol viditeľne pozadu. Ja som sa celkom pobavil a aj Bloom ma celkom presvedčil. 80%. ()
Director's Cut. Pokiaľ kinoverzia zapadla medzi ostatné viac či menej nevydarené post-gladiátorovské epické bijáky, tak režisérsky zostrih si zaslúži plných 5 a po všetkých stránkach znesie porovnanie aj stakým dielom ako je trilógia Lord of the rings. Film som pozeral v dobe, keď som na detaily u kinoverzie už takmer zabudol a cítil som sa takmer ako pri sledovaní úplne iného filmu. 50 bonusových minút nielen skvelo rozšírilo príbeh, ale dalo aj viac viniknúť postavám, nádhernej technickej stránke, soundtracku a pochmúrnej-sivej atmosfére. Aj samotný Orlando Bloom mi po nejakej hodinke už absolútne neprekážal - ba naopak, v úlohe mladého rytiera, syna svojho otca, bol presvedčivý. Zabudnite na kinoverziu, režisérsky zostrih vám ponúkne nový, vinikajúci zážitok. (9/10) ()
Nevím přesně, čím to, ale jak v případě Království nebeského, tak staršího Scottova Gladiátora mi přišly tyhle chlapské monumentální příběhy zajímavější až po několikerém zhlédnutí. Sám Ridley Scott před lety odstartoval vlnu zájmu o historické velkofilmy, následoval například dramaturgicky nezvládnutý Alexander, podivně pokulhávající Troja, bez autorského vkladu, bez krve a na efekt natočený Král Artuš. K žánru se sám vrátil vyprávěním o tom, jak drsně to asi vypadalo v časech křížových výprav. V časech moru a chudoby. Do svého vlastního boje tu vstupuje venkovský kovář, který se až pohádkově rychle a dobře naučí bojovat s mečem a koordinovat drsné střety vojsk. Orlando Bloom není špatný, ale jeho postava je vnitřně statická, ostatní ho o třídu přehrávají. Výprava je skvostná, všechna ta bitevní aranžmá se musí líbit. Scott je tu svým pánem, své vizuální představy dokonale interpretuje, nechybí mu myšlenka i napětí. Velkolepý dospělý historický kus. ()
Galerie (77)
Photo © 20th Century Fox
Zajímavosti (75)
- Neexistuje žádná skutečná analogie mezi postavou Godfreyho (Liam Neeson) a jakoukoli postavou skutečnou. Nejbližší by mohl být Godfrey de Bouillon – jeden z vůdců První křížové výpravy. Ostatní důležité postavy skutečně existovaly, byť jejich chování a vzájemné vztahy byly většinou zcela odlišné. (13_11)
- Vo filme je Jeruzalem obklopený veľkými rovinatými pláňami. V skutočnosti sa Jeruzalem nachádza na veľkom kopci a uprostred ho obklopujú kopce a hlboké údolia. Neexistujú tam žiadne rovné pláne. Z jeho východných múrov bol výhľad na Getsemanskú záhradu a Olivovú horu, na ktorú Saladin (vo filme Ghassan Massoud) zaútočil 20. septembra 1187. (Arsenal83)
Reklama