Režie:
Jaromír PolišenskýScénář:
Jan DrbohlavKamera:
Josef ŠpeldaHudba:
Vladimír RoubalHrají:
Viktor Preiss, Klára Issová, Jiří Langmajer, Pavel Kříž, Michal Pavlata, Ladislav Potměšil, Saša Rašilov nejml., Lukáš Hlavica, Miroslav Táborský, Martin Zahálka, Otakar Brousek ml. (více)Obsahy(1)
Režisér Jaroslav Polišenský netočí často, avšak látky které si vybere vždy stojí za to. Bylo tomu tak u titulu Ex offo, příběhu advokáta hájícího K. H. Franka i u titulu Gambit, který z nečekané strany odkrýval pozadí Babických událostí z roku 1951. Nyní, do třetice, přichází s titulem In nomine patris, který nabízí fiktivní pohled na události okolo tzv. Čihošťského zázraku. Autorem všech tří příběhů je Polišenského spolužák, scenárista Jan Drbohlav. Při obsazování rolí sáhl Jaroslav Polišenský, který se v mezidobí živí jako režisér dabingu, po hercích, které z dabingového studia dobře zná: Viktor Preiss, Klára Issová, Jiří Langmajer, Pavel Kříž, Michal Pavlata, Ladislav Potměšil, Saša Rašilov, Lukáš Hlavica, Miroslav Táborský, Bára Munzarová, Lucie Vondráčková. Pro Českou televizi, jako medium veřejné služby, je přímo povinností vracet se uměleckou formou k těmto dnes živým tématům. Autorům nešlo o rekonstrukci a vysvětlení oněch událostí, autorům šlo o to, co je v možnostech dramatického umění: na pozadí dějin vytvořit drama lidských osudů, charakterů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (86)
Ešte nech niekto hovorí, že „za minulého režimu bolo lepšie“, a keď počujem tieto slová z úst veriacich, tak žasnem. Jeden malý zázrak vytočí eštebákov do červena, a jedného dokumentárneho režiséra prinúti zamyslieť sa nad vierou z iného pohľadu, než na aký je zvyknutý. Komunistická filmová tvorba, to nie sú len príjemné české komédie, ale aj takéto vykonštruované dokumenty. Príbeh je silný, len mu ublížilo slabšie televízne spracovanie. –––– Řekl bych, že když někdo věří v Boha tak strašně moc, jako ten Toufar, tak nemůže udělat podvod, který je s tou vírou spojený. – Jo, tak to hlavně nikomu neříkej. ()
Televízny film o známom dodnes neobjasnenom "číhošťskom zázraku" kedy sa počas omše posunul zo strany na stranu kríž na svätostánku. Na základe toho bol miestny farár Josef Toufar obvinený z provokácie a následne umučený pri krutých výsluchoch štb. O zázraku chceli komunistické úrady natočiť dokument, ktorý bol však tak amatérsky, že ho radšej stiahli z kín. A o tomto pojednáva tento film. Spracovanie filmu je remeselne zručné, herci skvelí a atmosféra náležito temná takže jednoznačne podarená záležitosť. ()
Polišenský si dokáže uzmout velký příběh, s Viktorem Preissem navíc sází na jistotu a nejde jen o In nomine patris. Z úcty a vděku k síle reálné předlohy se však měl držet také jejího věrného zpodobnění. K čemu proboha ta romance filmaře Neumanna, kdy udělal z tvůrce propagandistického zvěrstva naopak oběť? Tenhle rozměr film výrazně poškodil. Naopak skvělá role pro Michala Pavlatu, či Lukáše Hlavicu. Škoda, film v několika scénách dokázal jít k tématické podstatě věci. Mohlo to být za pět hvězd. Nebude 60% ()
To, co se tenkrát v Adventu stalo a co následovalo je opravdu jako poznat nebe a peklo v jednom týdnu. Další ukázka ostudného chování komunistických prasat. ()
I když má tento film o mučedníkovi komunismu, P. Toufarovi, několik vad na pravdivosti, je dobře, že byl natočen. Někteří lidé mají zřejmě raději lež než pravdu. Za prvé, režisér propagandistického snímku se nejmenoval Neumann, ale Přemysl Freiman. Za druhé, ve filmu je režisér zobrazen bezmála jako oběť, ovšem ve skutečnosti se jednalo o pěkného komunistického hajzla. Za třetí, vložení milostného příběhu mezi komunistickým hajzlem a neteří P. Toufara je hodno scénáristy po lobotomii, pokud za tím nebyl přímo zlý úmysl. ()
Nemůžu se ubránit otázkám, proč se Polišenský tolik zastává Freimana (asi proto se taky ve filmu jmenuje Neumann ale ostatní mají svá pravá jména), vždyť sám musel ten "dokument" vidět a o kreslené části s pavoukem a květinách, které prý měly zakrývat skrytý mechanismus, se zde nemluví. Asi se mu to příliš k jeho postavě neuvědomělého režiséra nehodilo. Nechápu zdejší nadšení ze zobrazení komunistických zvěrstev, které jsou minimalizovány na obušek ale o elektrických šocích se zde nemluví. Pokud se Polišenký snažil o očištění Toufarova jména, který ve filmu téměř nefiguruje, měl natočit něco jiného než dobové drama o sukničkářském režisérovi (asi nikdy nepochopím proč je tolik prostoru dáno Lucii Vondráčkové a Pavlu Křížovi). Když v Hollywoodu musí stále točit jeden remake remaku za druhým, tak proč někdo u nás nenatočí věrohodný a upřímný remake o faráři Toufarovi? ()
Nějak mi toho tam moc chybělo, nějaké detaily, kontexty, rozvedení, tohle bylo takové zkratkovité, jako by nebyl čas, přitom dementní scény s Vondráčkovou tam byly hned dvě a proč? Prostě tohle téma je samo o sobě hrozně silné a mě přišlo, jako by ho film a herci sami tak nějak "milosrdně" utlumovali, kňourající a pípající Issová jako by byla pořád pod sedativy, ten její nápadník taky, necítila jsem, že by se do toho herci položili a vtělili se, jen jakoby přehrávali scénář a hotovo. Místo obrazu nakonec se něco napíše, ale zdaleka to nestačí a kdo by se o tento případ nezajímal dál víc, tak tenhle film by ho nechal někde v půli cesty. ()
Silný příběh o boji víry proti lidské hlouposti. ()
V dnešní době zase zajímavé a aktuální téma. Osoba Josefa Toufara bude aktuální podle mě ještě dlouhou dobu. Ale zpět k filmu. Opravdu skvělý výkon Viktora Preisse, hltal jsem každé jeho slovo. Pěkný, výstižný snímek, i když se samozřejmě najdou drobné chyby, které mě v místech štvaly a daly by se pozměnit, ale co už. ()
Hodně dobrý tv film o historii čihošťského zázraku, který velmi sráží televiznědivadelní forma a televizní materiál na který to je točené. Pozitiva: 1) herecké výkony v čele s Langmajerem a Pavlatou 2) drží se to faktů. takže je to celkem poučné o daném tématu 3) připomínka jací ti komunisti byli neskuteční ZMRDI. ()
Nepřirozeně napsané a mnohdy i vyřčené dialogy. Emočně to nebylo špatné, ale na téma, kterým se film zabíral jsem čekal víc. A vůbec - čeští herci jsou tak hrozně křečovití, nepřirození... Učebnicově průměrně natočený film, který měl daleko větší potenciál. ()
Pro mě sledování tohoto kusu byla zcela novinka. Už jen ta záhada co se před léty udála. Mystéria to bylo jaksi vždy moje. Příchází to prakticky s ukázkou tehdejšího režimu. A při bližším zkoumání zjistíte, že nikdo z rudé strany za toto všechno nebyl obviněn. Pan Toufar v podání Viktora Preisse byl velice přesvědčivý. A pana Pavlatu jsem taky už dlouho v žádném filmu neviděl, čili taky dobrý bonus! Tento film ve mě probudil dost velký zájem bádat po dalších zkutečnostech v této záhadné věci a proto jej hodnotím velice kladně! ()
Ocenění ELSA 2005 (4x) v kategorii "Původní domací televizní dramatická tvorba – pořad, režie, scénář (Jan Drbohlav) a herec (Viktor Preiss)", udělená Českou filmovou a televizní akademií. ()
Film si nedal za úkol podat přesnou rekonstrukci událostí z přelomu let 1949 a 1950. Pravými jmény jsou označovány pouze oběti, jméno pro komunisty 50. let typicky sadistického vyšetřovatele Máchy není ve filmu vůbec užito, jméno režiséra propagandistického filmu je zaměněno ze skutečného Freiman na Neumann a „náměstek ministra vnitra“ Čížek byl ve skutečnosti krajským prokurátorem. Čížek samozřejmě ve skutečném propagandistickém filmu Toufara nehrál, jednalo se o neznámého pražského herce. Dramatická výplň „In nomine patris“ o morálních poklescích a postupném prozření režiséra Neumanna je samozřejmě vyfabulované, stejně jako jeho osobní kontakt s Toufarovou neteří Marií. Historické „kvalitě“ filmu tyto romantické „vložky“ rozhodně nepřidaly, náročnějším divákům by mohly být možná až na obtíž, ale pro běžného diváka může být vedlejší dějová linie, sledující morální přerod režiséra Neumanna, i pozitivní stránkou filmu. Mně na nich spíše vadilo to, že v celkovém součtu ubraly prostor samotnému Toufarovu příběhu a vynikajícímu Preissovu herectví. Zajímavým momentem filmu je bezesporu situace, kdy místní číhošťský sedlák vysvětluje Neumannovi své důvody odmítavého postoje ke vstupu do JZD. Vůbec nemluví o nenávisti ke komunismu jako takovému, ale o „jménu otce“, o „z generace na generaci předávané lásce k půdě“. Ve filmu se také vůbec nezmiňuje snad vůbec nejčernější pasáž Toufarových výslechů, kdy byl nucen se přiznat dokonce k homosexuálně orientované pedofilii, která mu snad měla vynahrazovat život v celibátu. Vzhledem k tomu, že se ale nejedná o dokument, pokládám toto rozhodnutí za pozitivní a i zde se omezím na pouhé jeho konstatování. Poctivé a nutné svědectví doby. Kéž by takových snímků bylo více. 4 ****. ()
Byl to hnus. Ta doba, ne film... ()
Výborně obsazené strhující drama, perfektně vypovídající o tzv. Čihošťském zázraku. Myslím, že to byla opravdu vhodná vsuvka do semináře společenských věd. ()
Tady je asi škoda, že na film nebylo více financí. Je to velmi zajímvý případ, který by si asi zasloužil kvalitnější zpracování. Je to film o faráři Toufarovi a farář Toufar tam není hlavní postavou, ba co víc, upřednostněn je spíše románek dvou jiných postav. Škoda, že Viktor Preiss nedostal více prostoru a celý film delší stopáž a poctivější dokumentární přípravu. ()
Přestože uznávám, že tento film je záležitostí v malém, určenou spíše pro televizní obrazovku, nemohu hodnotit méně. Zázrak v Čihošti je něco, co mě vždycky zajímalo, přitahovalo a zároveň naplňovalo smutkem. Nikdo neví, jak to skutečně bylo, snad jen Bůh. Já už však svůj názor mám a věřím, že páter Toufar má zase svou odměnu. ()
"Strach a lež jsou nejmocnější spojenci všech diktatur." ()
Krásná vesnička i kostelík na Zhoři jako kulisa tohoto povedeného filmu. Vynikající výkony Langmajera, Preise, Issové i dalších. Sluší to tady i Vondráčkové. ()