Režie:
Jaromír PolišenskýScénář:
Jan DrbohlavKamera:
Josef ŠpeldaHudba:
Vladimír RoubalHrají:
Viktor Preiss, Klára Issová, Jiří Langmajer, Pavel Kříž, Michal Pavlata, Ladislav Potměšil, Saša Rašilov nejml., Lukáš Hlavica, Miroslav Táborský, Martin Zahálka, Otakar Brousek ml. (více)Obsahy(1)
Režisér Jaroslav Polišenský netočí často, avšak látky které si vybere vždy stojí za to. Bylo tomu tak u titulu Ex offo, příběhu advokáta hájícího K. H. Franka i u titulu Gambit, který z nečekané strany odkrýval pozadí Babických událostí z roku 1951. Nyní, do třetice, přichází s titulem In nomine patris, který nabízí fiktivní pohled na události okolo tzv. Čihošťského zázraku. Autorem všech tří příběhů je Polišenského spolužák, scenárista Jan Drbohlav. Při obsazování rolí sáhl Jaroslav Polišenský, který se v mezidobí živí jako režisér dabingu, po hercích, které z dabingového studia dobře zná: Viktor Preiss, Klára Issová, Jiří Langmajer, Pavel Kříž, Michal Pavlata, Ladislav Potměšil, Saša Rašilov, Lukáš Hlavica, Miroslav Táborský, Bára Munzarová, Lucie Vondráčková. Pro Českou televizi, jako medium veřejné služby, je přímo povinností vracet se uměleckou formou k těmto dnes živým tématům. Autorům nešlo o rekonstrukci a vysvětlení oněch událostí, autorům šlo o to, co je v možnostech dramatického umění: na pozadí dějin vytvořit drama lidských osudů, charakterů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (86)
Dnes je již příběh kněze Toufara dobře známý, zejména knihám Miloše Doležala. Film je natočený volně na motivy tzv. Číhošťského zázraku a vzniku pseudofilmu Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení. Na televizní film je to natočené dobře a i herecké výkony jsou dobré. Ale čekal jsem trochu víc emocí, hněv, bezmoc, soucit. Prostě něco, aby to se mnou hnulo. Příběh sám je silný až dost. ()
Při sledování In nomine patris každého musí mrazit v zádech. Celá nestvůrnost je podepřena výborně odpudivým Michalem Pavlatou. Klára Issová, Viktor Preiss a Jiří Langmajer nikdy nezklamou. ()
Nasírací film. Případ faráře Toufara zná plus mínus každý, kdo není úplným diletantem, ale i přes to všechno je to záležitost, která člověka rozzuří. Je to především proto, že režisérovi se podařilo tu svinskou bolševickou dobu zachytit takovou, jaká byla a pak jsou tu samozřejmě Vikto Preiss, který Josefa Toufara ztvárnil výtečně a Lukáš Hlavica jako vyšetřující esenbák. Ten sice nepředvedl žádnou úchvatnou kreaci, ale jeho příslušníka budete dokonale nenávidět. Někomu možná bude vadit, že hlavními postavami jsou především režisér snímku Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení a Toufarova neteř, ale mě to v celkovém kontextu sedělo. Polišenský by se mohl na podobné téma pustit do něčeho většího.Zjevně mu tahle doba sedí. 90% ()
Má to pár vyšperkovaných dialogů, což se ostatně z námětu dá vytřískat docela snadno. Ale čekal jsem víc, možná jsem si moc sliboval od vždy výborného Viktora Preisse. Jenže ten je tady už tak od půlky polomrtvej, potažmo mrtvej. Nebo mě možná srala Klára Issová. Nevím, ale celkově za mě jenom lehce nad 50%. ()
Vše, co by se dalo tomuto TV filmu vytknout, zametám pod koberec a bez uzardění hodnotím plným počtem hvězd. Viktor Preiss se zhostil role obyčejného venkovského faráře s takovou pokorou, jemností a elegancí, že jsem z něj nemohla odtrhnout oči a trpěla spolu s ním. Příjemným překvapením pro mě ale byli i ostatní herci, Ladislav Potměšil ve vážné roli, kterou dal moc pěkně, Lukáš Hlavica zvládl záporáka ukrutně dobře a nemohu nezmínit Michala Pavlatu, výborný. Některé události temných padesátých let je nejen dobré vědět, znát, čas od času připomenout, ale hlavně v žádném případě nezapomínat, čeho byla nelidská komančská zvůle schopná. Smutné ohlédnutí, hodně smutné.. ()
Velice působivý film..nebudu, ani nemůžu hodnotit historický odkaz tohoto snímku, ale je dobré i po tolika letech vidět i líc této události. Herecké výkony perfektní, kamera skvělá, pan režisér Polišenský odvedl velký kus práce. ()
Televizní film se silnou výpovědí a velice slušnými hereckými výkony (Langmajer byl opět výborný). Myslím, že kdyby se to zpracovalo jako normální film a ne "večerní televizní snímek pro ČT1" mohlo to být ještě lepší....ale u nás na takový žánr holt nejsou peníze. ()
Působivé atmosférické drama o hledání pravdy a víry s dobrými hereckými výkony, skvělou atmosférou a zajímavým dějem, který je víceméně nahlédnutím do naší historie v minulém století. ()
Nemůžu uvěřit, že tenhle skvělý televizní film natočil Jaromír Polišenský, režisér ubohostí Ordinace, Přístav, Cesty domů atd. Tohle je po filmařské stránce výborně odvedeno. A nejen po filmařské, i scénář se až na nějaké vyjímky drží přesně podle skutečnosti. Herecké výkony parádní, všichni odvádí skvělou práci a postavy hrají velmi přesvědčivě. Hudební podklad mě kolikrát vyrazil dech - zejména nadpozemské chorály, které zaznívaly při výsleších kněze Toufara. Dobově také přesné, ať už natáčení v ateliérech nebo v reáliích. Celkově to na mě působilo kouzlem inscenací, které se dříve běžně takhle natáčely a dnes už prakticky nevznikají. A znovu si můžu zanadávat na ty svině komoušský, ti mohli v 50. létech naprosto všechno a mohli sprovodit ze světa každého, kdo se jim jen trochu znelíbil, nebo narušoval jejich ideologii. Hnus největší, srovnatelný s gestapáky. ()
Pěkné, ale o nadšení není řeč. 1) Zaujali mě 38letý Jiří Langmajer (režisér Neumann) a 39letý Lukáš Hlavica (vyšetřovatel SNB)._____ 2) Výstižné komenty říkají snad vše, co bych chtěl podotknout i já: Marthos****, Radek99***. Zajímavé detaily uvádí Big Bear****. ()
Arnolec je od mého bydliště (Veselíčko) asi dvacet kilometrů, přes kopec. Tam narodil se farář Toufar, a tam stojí po šest století mohutný kamenný kříž (pravděpodobně největší na Vysočině), nelze ho minout, symbolicky ovládá celý kraj. Nyní jej můžeme považovat i za jeho náhrobní kámen. Fotka (nalevo) se "zavěšeným Kristem" na vnitřní zdi areálu kostela v Obyčtově pochází ze stejného výletu, ostatně jezdím tudy na kole každý rok. Kdo vidí nějakou souvislost, vidí víc než já, protože já ji jen tuším. Každopádně tento kraj žil a žije z katolické tradice, přestože "Děti čistého živého" a "Bratři z Jednoty" se kdysi potloukali docela blízko. Vypadá to, jako bych vůbec nemluvil o filmu, a bohužel je tomu tak. Zde si kladu otázku, která se mi zdá západnější než existence tohoto filmu nebo filmů podobného druhu, kterým se nesmyslně říká polo-dokumentární, které jsou však "in mente" (transformovány přes rozum) víc než dokumentární, až po identifikační rovnici Josef Toufar je nebo byl Viktor Preiss. Dá se sice přijmout mínění, že se právě zde jedná o zobecnění případu: Co se s tomu (všem), kteří nepřitakají zlovůli moci, může stát či stane. Přílišná obrazová explicita sice zdánlivě imaginaci rozvíjí, ale zároveň ji podvazuje. Pravdě se dá přibližovat (všemi smysly včetně myšlení), nikdy ji není možno uchopit jednorázovým vizuálním zážitkem. ()
moja zaujímavost: Natáčanie filmu prebiehalo v obciach Zhoř a Mírov, v Prahe, Mladej Boleslavy a zámku Moravská Třebová. (dyfur) ()
Autorům tohoto filmu se sice podařilo vytvořit drama lidských osudů. ale zůstali až příliš popisní, dokumentarističtí. Jenže i dokument má jisté zakončení. Když už se dotýká takového tématu, neměl by zůstat u popisu události, ale také dovysvětlit její souvislosti ve světle osudu hlavních aktérů. Dobře, farář Toufar byl umučen, ale co ostatní lidé? Četník z Čihoště, Toufarova neteř (Klára Issová), a vůbec obyvatelé Čihoště či filmaři, kteří se zhostili natáčení dokumentu v padesátých letech (Langmajer, Kříž). Přišlo mi smutné, že někomu tato událost přinesla pouze rande (Kříž, Vondráčková), což bylo ve filmu patřičně ukázáno, ale to hlavní, kromě titulků v závěru filmu, jsme se nedozvěděli. Nedotažené do konce, jako by se autoři nechtěli nikoho dotknout, nikomu ublížit - jako ti v padesátých letech. Skvělý Lagmajer, Preiss, vážný Potměšil či Michal Pavlata. Ale jinak nedobrý pocit z nevyužitého potenciálu filmu. ()
TV tvorba dokázala v In nomine patris, že dokáže předčít i řady filmů určených do kin. Podařený pohled na černé období našich dějin. Viktor Preiss je jako obvykle výtečný i ostatní se snaží a jde jim to (ano i Pavel Kříž). Mám jen menší výhrady k herci hrajícího vrchního vyšetřovatele. Scénář mu moc nepomohá (nebo možná je to příčina), ale on značně přehrává. 70% ()
Případ znám ještě ze Svobodky a inscenace se povedla. ()
Téma je to zásadní, nicméně zpracování je toporné a nějak se tomu nedá věřit. Zůstal jsem vně toho příběhu a nestrhlo mne to. 60% ()
Hodně mrazivé. Připomněl jsem si přitom operu Toufar od Aleše Březiny, kterou před třemi léty uváděli na Nové scéně Národního divadla (existuje i TV záznam, který odvysílala ČT - http://www.ceskatelevize.cz/porady/11096029061-toufar/21554215112/) Jinak další ze zajímavých televizních dramatických rolí Viktora Preisse (třeba po filmu Ex Offo). ()
Opravdu sugestivně, až trýznivě navozené ovzduší důsledků komunistické zvůle padesátých let. Přesvědčivý (jako vždy) Viktor Preiss v roli faráře Toufara, kterého ve vězení umučili bolševici. Velmi dobrá byla i Klára Issová v úloze jeho nic nechápající neteře. Výborný výkon podal Ladislav Potměšil v postavě prostého venkovského policajta, který, i když neúmyslně, svým hlášením odstartoval hrůzu tragické události... ()
Doba temna, jako stredovek. ()
Krutě pravdivý film a osudech katolického kněze Josefa Toufara, kterého umučila komunistická zlovůle. Tyto filmy by měly být povinně promítány ve školách, aby i mladí měli možnost vidět, čeho všeho byli komunistické bestie schopny pro blaho své rudé barvy... Škoda jen, že se jedná o tv film, takové téma si zaslouží filmové zpracování pro kina. ()