My Fair Lady
-
My Fair Lady
Komedie / Drama / Muzikál / Romantický
USA, 1964, 170 min
Režie:
George CukorHudba:
André Previn, Frederick LoeweObsah
-
Když se poněkud samolibému, hodně sarkastickému a zapřísáhle staromládeneckému profesoru lingvistiky Henrymu Higginsovi (Rex Harrison) připlete do cesty poněkud nevycválaná a prostořeká a hodně umolousaná květinářka Líza Doolittleová (Audrey Hepburnová) s příšerným cockney nářečím londýnských spodních vrstev, ani jeden z nich netuší, jaké bude mít toto letmé setkání dvou lidí z naprosto odlišných světů pro jejich život důsledky. Nicméně Líza je tu, v jeho domě, a výsledkem její žádosti o poskytnutí jazykového vzdělání za účelem získání vysněného místa prodavačky v květinářství je velmi odvážná sázka mezi Higginsem a dalším fonetických nadšencem plukovníkem Pickeringem o to, jestli je možné během vražedně krátkého časového období 6 měsíců vytrénovat Lízu tak, že bude moci být uvedena na velvyslanecký ples, prestižní událost té největší smetánky, aniž by kdokoliv odhalil její původ. Rošáda mezilidských vztahů začíná a po daném časovém limitu a tvrdém Higginsově výcviku Líza skutečně mluví, vypadá a chová se jako vévodkyně, nicméně triumfální slavnostní večer ještě neznamená konec příběhu. Transformovaná Líza se ani teď nedočká Higginsovy pochvaly nebo uznání a navíc netuší, co bude dál, co si počně se svou novou podobou a kam vlastně patří. A jaký dopad má její nové já na okolí, to staré i nové? Co její otec - bezstarostný popelář Alfie, plukovník Pickering, nebo zamilovaný mladík se šlechtickou krví Freddie Eynsford-Hill a hlavně co profesor Higgins - ten především bude potřebovat pořádnou ránu, aby konečně prohlédl, a vylezl ze své ulity ješitnosti...
60. léta znamenala v americké kinematografii ohromný rozkvět muzikálů. Dokladem této vlny je i fakt, že některá tato kritikou oceňovaná díla a kasovní trháky zároveň získala také prestižní Oscary za nejlepší filmy. Kromě WEST SIDE STORY (1961) a ZA ZVUKŮ HUDBY (1965) do této elitní společnosti patří i filmová adaptace stejnojmenného broadwayského muzikálu MY FAIR LADY (1964). Ten sklízel na jevišti ohromné ovace v letech 1956 - 1962 a tak není divu, že se producenti filmových společností o filmová práva této hudební verze původně divadelní hry G.B. Shawa Pygmalion (1912) div nepoprali. Vítězem se stala společnost Warner Bros. a určitě nelitovala, i když práva spolkla 5.5 miliónů dolarů z celkového (tehdy rekordního) 17 mil. rozpočtu. Okázalé a velkoryse pojaté kostýmy a výprava, zkušený režisér George Cukor, pořádná porce nesmrtelných písní (A.J. Lerner, Frederick Loewe), vtipný scénář (A.J. Lerner) a vynikající herecké obsazení v hlavních i vedlejších rolích, to všechno dohromady bylo receptem dokonale vyvážené směsice.
Známá je ovšem také lehce pikantní záležitost ohledně obsazení titulní hrdinky. Zatímco zkušený harcovník Rex Harrison se z jevištní verze přestěhoval ve stejné roli profesora Higginse i na plátna kin, Jackovi Warnerovi se nepozdávala filmem dosud nedotčená a pro filmové diváky tudíž neznámá anglická herečka Julie Andrewsová (která roli hrála 7 let na jevišti), a tak ji přeobsadil Audrey Hepburnovou. Ta sice byla v pěveckých partech dabovaná Marnie Nixonovou, ale i tak zůstává dodnes rozum stát, že její vynikající a nezapomenutelný výkon (pro výslednou podobu filmu stěžejní) zcela opomenula oscarová porota, když ji ani nenominovala. Tuto nespravedlnost ještě podtrhuje paradoxní fakt, že film jinak triumfoval v 8 kategoriích, včetně prostižního nejlepšího filmu, z celkem 12 nominací (další sošky: herec - Rex Harrison, režie, barevná kamera, výprava, zvuk, hudba, barevné kostýmy). A převálcoval tak konkurenční rodinný muzikál Studia Walta Disneye MARY POPPINSOVÁ, který se ovšem mohl chlubit právě Oscarem pro nejlepší herečku - debutující J. Andrewsová si svůj triumf při předávání (vcelku logicky) náležitě vychutnala a poděkovala Warnerovi, že jí tohle umožnil.Ovšem zákulisní tahanice jsou už dnes jen vzpomínkou a my se můžeme kochat oběma filmy, které nás dovedou okouzlit i po 40 letech, bez ohledu na to kolik sošek mají. (DearS)
Zajímavosti o filmu (18)
-
Přestože se Audery Hepburn na roli dlouho připravovala, byl nakonec její zpěv předabován Marni Nixonovou.
-
Zpívání Jerremyho Bretta bylo rovněž předabováno - Billem Shirleyem, přestože jeho zpěv byl pozoruhodně dobrý.
-
Roli profesora Higginse mohl dostat Cary Grant.
-
Audrey Hepburn odzkoušela a nafotila převážnou část všech dámských kostýmů vyskytujících se ve filmu. Vznikla tak velice unikátní obrazová dokumentace k filmu, neboť ve scéně na dostizích v Ascotu je možno shlédnout celou řadu nádherných ženských kostýmů.
-
V posledních týdnech natáčení filmu došlo k atentátu na amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Atmosféru ve studiu to velice poznamenalo. Shodou okolností se to stalo zrovna v době, kdy byly natáčeny scény Elizina odchodu od Higginse, velmi smutná nálada Audrey Hepburn tak nemusela být vůbec nijak hraná.
-
Film prošel v devadesátých letech 20. století velmi nákladnou rekonstrukcí a opravou včetně digitalizace zvuku i obrazu - podařilo se tak zachránit jedno z nejpozoruhodnějších děl světové kinematografie.
-
Z komerčního hlediska byla My Fair Lady neobyčejně úspěšný film. Jedná se dodnes o jeden z komerčně nejúspěšnějších snímků všech dob.
-
Audrey Hepburn byla za roli nominovaná na Oscara. Ale ještě před vyhlášením výsledků se zjistilo, že ona ve filmu nezpívala, tak byla její nominace stažena a Oscara si tím pádem odnesla Julie Andrews za film Mary Poppins.
-
Název je narážkou na známou anglickou říkanku: "London Bridge is falling down, / Falling down, Falling down. / London Bridge is falling down, / My fair lady."
-
Film je téměř doslovnou adaptací divadelní G. B. Shawa Pygmalión. Původní hra byla sice určena pro divadlo, ale autor od počátku počítal s jejím zfilmováním.
-
Producent Jack L. Warner zaplatil za práva ke zfilmování 5,5 milionů dolarů, což byla v té době rekordní částka.
-
Aby se zabránilo situacím, ve kterých by si komparzisti rozmazali make-up nebo poškodili šaty, převáželi se na scénu s plesem u královny ve vožíčcích z horské dráhy.
-
Když se Eliza dožaduje toho, aby jí Henry ukázal, co si o ní píše, vidíme v zápisníku znaky, které Eliza nepřečte. Jedná se o tzv. „viditelnou mluvu“, systém písma, který vynalezl Alexander Melville Bell (otec Alexandera Grahama Bella). Hojně jej používal Henry Sweet, fonetik a předobraz Henryho Higginse.
-
Poslední film pro Henryho Daniella.
-
Remastering filmu, který v roce 1994 začal Robert A. Harris, se neobešel bez problémů. Titulky na začátku filmu byly digitálně obnoveny použitím zbytku zachovaného filmu. Několik snímků muselo být obnoveno naskenováním 65 mm negativu filmu, většinu filmu bylo však možno obnovit přímo z negativu z kamery. Zvuk se dochoval jen na magnetické pásce, která byla nakonec digitálně obnovena a použita mimojiné k vytvoření moderního systému 5.1.
-
Ve scéně, kdy má Eliza správně vyslovovat „H“, drží v ruce papír s dialogem, který před chvílí vedla s profesorem Higginsem.
-
Příběh filmu se odehrává v roce 1912.
-
Ve filmu měla původně hrát Lisu Doolitle herečka Julie Andrews. Kvůli téhle roli dokonce chtěla odmítnout roli ve filmu Mary Poppins. Když o roli projevila zájem Audrey Hepburn, studio se rozhodlo pro slavnější Audrey.
