Velký útěk

Během motocyklové honičky hrál Steve McQueen jednoho z německých vojáků, honil tak vlastně sám sebe. (Kulmon)

Ona motocyklová scéna nebyla dílem skutečnosti, ale nápadu Steva McQueena. (Kulmon)

Útěk se odehrál v noci na 24. března 1944. Steve McQueen se narodil 24. března. (Kulmon)

Během natáčení se Charles Bronson zamiloval do manželky Davida McCalluma Jill Ireland. V roce 1967 se rozvedli a ona si vzala Bronsona. (Kulmon)

Někteří herci skutečně prošli zajateckými tábory 2. světové války: Donald Pleasence v Německu, Hannes Messemer v Rusku a Til Kiwe a Hans Reiser byli vězněni Američany. (džanik)

Wally Floody, skutečný "Tunnel King" (těsně před útěkem byl přemístěn do jiného tábora), sloužil filmařům jako konzultant téměř rok. (džanik)

Charles Bronson, který hraje šéfa “tunelářů”, do natáčení přinesl svoje vlastní životní zkušenosti - než se stal hercem, pracoval totiž v uhelných dolech - a režiséru Sturgesovi radil jak vynášet zeminu. Výsledkem jeho dřívější práce v dolech bylo, že si “vyrobil” klaustrofobii, kterou trpěla i jeho filmová postava. (džanik)

Paul Brickhill, z jehož knihy vychází děj filmu, byl se svým Spitfirem v březnu 1943 sestřelen nad Tuniskem. Byl odvezen do tábora Stalag Luft III v Německu, kde pomáhal s přípravami k útěku. (džanik)

Donald Pleasence byl skutečným pilotem RAF a byl sestřelen, vězněn a mučen Němci. Během natáčení byly jeho rady nejprve režisérem Johnem Sturgesem zdvořile odmítnuty s tím, aby si je nechal pro sebe. Až poté, co jiný herec Sturgese informoval o tom, že Pleasence byl skutečným důstojníkem Královského letectva a válečným vězněm, si od něj nechal Sturges radit. (džanik)

Německé město poblíž tábora se ve skutečnosti jmenovalo Sagan (dnešní Žagaň v západním Polsku, cca 70km od českých hranic). Ve filmu bylo označeno jako Neustadt. (džanik)

Film se natáčel výhradně v Evropě. Tábor připomínající Stalag Luft III byl vybudován nedaleko Mnichova. Exteriéry pro záběry útěku pocházejí z Porýní a oblastí kolem Severního moře a motocyklové sekvence Steve McQueena se točily ve Fussenu (na rakouských hranicích) a v Alpách. Veškeré interiéry vznikly v Bavorském studiu v Mnichově. (džanik)

Když se zázemí Bavorského studia ukázalo jako příliš malé, produkční tým získal povolení německé vlády natáčet v přilehlém lese. Po skončení natáčení filmová společnost zasadila zpět kolem dvou tisíc boroviček jako náhradu za ty, které byly zničeny během práce na filmu. (džanik)

Většina letadel na letišti jsou ve skutečnosti americké cvičné letouny AT-6 Texan natřené “německy”. Jediné skutečně německé bylo to, se kterým se letělo, Bucker Bu 181 'Bestmann'. (džanik)

Železniční záběry vznikly na jednokolejné trati mezi Mnichovem a Hamburkem a štáb měl po ruce železničáře, který odkláněl zapůjčenou soupravu tak, aby se vyhnula střetu s pravidelnými spoji. (džanik)

Národnosti několika vězňů byly ve filmu oproti knize pozměněny ve prospěch počtu vězňů z USA. (džanik)

Na přípravách skutečného útěku se podílelo 600 mužů více než rok. (džanik)

Zlatý medailónek, který nosí Steve McQueen ve filmu, byl dárkem od jeho ženy. (džanik)

Německá policie poblíž místa natáčení chytila několik herců včetně Steve McQueena za překročení povolené rychlosti. Šéf policie údajně řekl McQueenovi: "Pane McQueen, dnes jsme chytli už několik vašich kamarádů, vy jste ale vítěz." (kvůli nejvyšší rychlosti) McQueen byl krátce zadržen. (džanik)

Steve McQueen pozdržel celou produkci, protože požadoval přepsání scénáře tak, aby jeho postava dostala více akce. (džanik)

Postava Rogera Bartletta byla vytvořena podle britského důstojníka Rogera Bushella, který se účastnil skutečného útěku a za svoji účast na něm byl později popraven. Šrámy kolem očí má herec Richard Attenborough ve filmu na památku Bushella, který je získal během nehody při jednom lyžařském závodě. (džanik)