Kráska v nesnázích

Po povodňová situácia je v tomto prípade veľmi dobrý odrazový mostík, od ktorého sa odráža citovo a komplikovania zamotané, tragické osudy rodiny. Pripája sa aj tragikomický, čierny humor, na ktorý som bol však zvyknutý vo väčšej miere a intenzívnosti. Aj tak Hřebejkove filmy, ktoré som zatiaľ videl, na mne zatiaľ stále nechávajú pocit spokojnosti, hlavne spojením týchto dvoch žánrových rovín. A navyše moderný náboj dáva filmu tiež ďalšie plus. 80%. (30.10.2007)

Vztahy v rodině, výčitky, vypjatost vztahů, lidská dramata, která vycházejí z problémů, jenž vyplívají ze života a možná je někdy bude řešit nebo již řeší každý znás. K dobru snímku připisuji schopnost nechat vyznít některé tragické situace komicky, ale kromě scény se sušenkami tu typicky komediální scénu nenacházím. A to právě dvojici autorů zazlívám, protože právě ta vypjatost vztahů mě v jejich podání zase tolik nebere. O tom, jestli někdo herecky vyčnívá bych si dovolil polemizovat. Dle mého je vše odvislé od napsaných dialogů ve scénáři. Každý z herců zde má svoji chvilku kdy vyčnívá a kdy zase v pozadí nechává vyniknout druhého. Bezesporu nejlepší dialogy má J.Schmitzer. Stejně tak nejlepšího scénaristu míval J.Hřebejk. Doufám, že se mu vrátí..... (25.06.2007)

Život, který tak trochu postrádá smysl. Manžel, který tak trochu krade auta. Otčín, který je tak trochu hypochondr a do toho přichází milenec, který je tak trochu dokonalý. Pohádkový příběh s realistickými prvky, bez ponaučení na konci a s drtivou převahou skepticismu nad optimismem. Je těžké nebrat Krásku jako příběh o zlých, hloupých a povrchních Češích, které může spasit jedině únik za hranice, kupříkladu do slunného Toskánska. Je těžké, necítit se jako jeden z těch fujtajbl Čechů provinile. Byl to záměr, dosáhnout u diváka tohoto pocitu? Nepřijde mi to správné, ale možná beru tento symbolický příběh o vině a odpuštění příliš doslovně. Bez výjimky skvěle zahrané postavy, v čele s Aňou Geislerovou, která se směje jako koza, neumí jíst sushi a preferuje divočejší sex, si nenárokují naše sympatie (u Abraháma to není možné už pro jeho bezchybnost), jsou pouze nositeli příběhu. Umělého a nevěrohodného, přesto bohatého na trapně úsměvné momenty jako ze života. Jiří Schmitzer při tvarování Richarda bezesporu čerpal z reálných předobrazů, vytvořil však jenom perfektní figurku bez vnitřní hloubky. Právě u něj je patrný nemilý fakt, že postavy nikdy nejdou přímo k věci a všechno dlouze okecávají „papírovými“ větami, jež zároveň odhalují největší slabinu filmu, totiž scénář. Režie je oproti tomu špičková. Hřebejk bez problémů zvládá vyprávět obrazem, chytře využívá (možná malinko nadužívá) hudby a jednotlivé scény umí parádně vygradovat. Pomalu začíná konkurovat Janu Svěrákovi. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, castor, Fr, lachim, JohnFarst (20.06.2008)

Po delší době jsem byl se školou v kině. Sice jsem se u toho bavil, ale ne natolik jak to Hřebejk umí a dokáže prodat...herci hrají svoje role opravdu věrně, nejlíp na tom, ale je Jiří Schmitzer. To co on předváděl to se jen tak nevidí...Sice je v hercích napsaný i Čtvrtníček na kterého jsem se hodně těšil (však i jeho pár vteřinovými scénkami mě dokáže rozesmát), ale nevšiml jsem si ho tam. Příběh začíná celkem dobře, ale tak během půlku mu dochází síly a konec mi přišel naprosto odfláklej...Od Hřebejka rozhodně zklamání. Mimo to je tam úžasná scéna se Schmitzerem: Vysype odpadky Geislerový do postele...přiběhne maminka a ptá se Co se to tu stalo? Ty jsi zakop - a Schmitzer s přehledem odpoví Jo (25.09.2006)

Hřebejk je takový typický středoproudař, jehož filmy jsou kvalitní nenáročnou zábavou. A tak Kráska v nesnázích potěší tím, že se autoři pokusili film obohatit o hlubší smysl. Ukazují věčnou pravdu o tom, jak s dobrákama každý zamete a že v naší zemí žije pěkných pár hajzlíků. Kráska v nesnázích tak tímto skepitckým tónem navazuje na vydařené Horem pádem a řadím je mezi autorovy silnější filmy. K dokonalosti snímku schází snad jen větší konzistence a údernost. Ale film má celou řadu silných stránek. Geislerová dokazuje, že si prostě zaslouží být jednou z nejobsazovanějších českých hereček, protože je prostě, podobně jako dříve Jirásková, či Bohdalová, excelentní. Například milostné scény ve filmu, jinde pouhý líbivý přívěsek, zde klíč k pochopení hrdinky, jsou zahrány tak bravurně, že vlastně vysvětlují veškerou motivaci hlavní postavy. Názorně demonstrují věčný konflikt rozum versus pudy. A protože hraní takových scén asi není nejpříjmnější, zaslouží si za herečka uznání za to jak dobře vtiskla věrohodný charakter své postavě i během těchto scén. Jíří Schmitzer září, nechápu kde tolik sympatický člověk jako je on, mohl vyčarovat tak slizkého hajzlíka. Za dobrý nápad považuji použití hudby Radůzy. Tato zpěvačka má spustu tklivých skladeb a stačí jen pát tónů, abych měl husí kůži. A tak si myslím, že měli film vybavit hlavně jejími skladbami, čímž by tvůrci docílili osobitějšího rázu. Písniřky G. Hansarda, ač pěkné se prostě k filmu nehodí tolik, jako ry Radůziny. (29.10.2008)