Jane Eyre
Jane Eyre
Jana Eyrová
Režie:
Franco ZeffirelliScénář:
Franco ZeffirelliKamera:
David WatkinHrají:
Anna Paquin, Charlotte Gainsbourg, Fiona Shaw, John Wood, Geraldine Chaplin, Nic Knight, Joan Plowright, Joséphine Serre, Billie Whitelaw, William Hurt (více)Obsahy(1)
Chtěli z ní vychovat poslušnou ovci. Vyrostla v sebevědomou mladou ženu. Sirotek lowoodský. I pod tímto názvem byl někdy vydáván (a převáděn na filmové plátno) nejslavnější román Charlotty Brontëové. A plným právem. Neboť Jana, jeho ústřední hrdinka, sirotkem byla a v nechvalně známé lowoodské škole pro osiřelé dívky strávila plných deset let. Mnoho jiných takováto zkušenost zlomila. Jana ale byla silná osobnost. Zavržena rodinou své tety, téměř bez jediné spřízněné duše, ponižována až na samé dno lidské důstojnosti bigotními vychovateli, vyrostla v sebevědomou mladou ženu, která věděla, co může světu dát – a co od něj může chtít. A její první místo vychovatelky jako by jejímu sebevědomí dávalo za pravdu. Neboť Thornfield Hall se všemi svými obyvateli jí otevřel laskavou náruč a nabídl domov, jaký nikdy nepoznala. Jana ovšem netušila, že v jeho zdech se ukrývá tajemství, které se pro ni má stát osudným... Jana Eyrová, která vyšla v r. 1847 a od té doby je neustále znovu a znovu vydávána na celém světě, zaujala filmaře již v samých počátcích kinematografie. Od r. 1910 do r. 1921 bylo natočeno nejméně deset němých verzí, počet verzí zvukových je minimálně srovnatelný. Nejznámější je pravděpodobně americký film z r. 1944 s Joan Fontaineovou a Orsonem Wellesem. Ani tato Zeffirelliho verze z r. 1995 není zdaleka poslední. Režisér, který je velkým ctitelem anglické literatury a divadla, k ní přistoupil po svých dřívějších setkáních se Shakespearem (Zkrocení zlé ženy, Romeo a Julie, Hamlet). Mimořádnou péči věnoval hereckému obsazení. Malou Janu hraje Anna Paquinová, která získala Oscara za svou roli ve filmu Piano. Charlotte Gainsbourgová, dcera herečky Jane Birkinové a zpěváka a skladatele Serge Gainsbourga, byla na roli dospělé Jany vybrána z mnoha stovek kandidátek především proto, že je v ní, jak říká režisér „velká vnitřní krása a síla“. Na filmovém plátně se poprvé objevila ve svých dvanácti letech a už o tři roky později získala Césara za film Nestoudnice. (Česká televize)
(více)Recenze (146)
Ve svém žánru (historický/romantický) je to rozhodně nadprůměrný počin. Není to film, na který bych se sám od sebe podíval, ale když už jsem ho viděl, tak toho rozhodně nelituju, ba skoro naopak. Jana Eyrová mě příjemně překvapila. 75% ()
Tahle adaptace se moc neblyskla. ()
"Remember, the shadows are just as important as the light." ()
Naprosta spokojenost s adaptaci slavne knizky o Jane Eyrove. 80% ()
Ve srovnání s adaptací z roku 2011 snižuji hodnocení, a to opravdu výrazně. V několika chvílích jsem se musela až smát patetičnosti a zbytečně doslovnému kopírování vět z předlohy. Oproti Fukunagově Janě Eyrové jsem nedokázala s žádnou z postav soucítit a někdy ani pochopit jejich motivace. Taky nechápu, jak může být režisér spokojený s "vykastrovaností" hereckého projevu herců v hlavních rolích - žádná chemie, napětí, přitažlivost. Prostě průšvih. ()
Kdo nejdříve četl knihu ten bude zklamaný.Tři hvězdy jsou za snahu scénaristy. Bylo těžké držet se předlohy a zfilmovat knihu. ()
Nečetla jsem knihu od CH. Bronteové ale i tak se mi tento film líbil, jen jsem měla takový pocit, že by se dalo někde trochu přidat a jinde ubrat. Hlavní hrdinové byly sympatičtí a do svých rolích se mi hodili. ()
Film se mi moc líbil, dostal mě svojí hloubkou. Jediné, co bych vytkla, jsou romantické scény, které mohly být přesvědčivější. ()
Tohle je snad ta nejlepší verze románu. Ale necháme se překvapit do budoucna. ()
Protože jsem před filmem zhltla knižní předlohu, byla jsem z filmu lehce zklamaná. Spousta věcí v něm chybělo nebo bylo jinak, Jane byla ve filmu charakterově nedokreslená a chybělo mi tam větši rozpracování jejích vnitřních pocitů, o postavě Edwarda Rochestera nemluvě. Ale na druhou stranu musím říct, že mě potěšil zjev herečky Anny Paquin. Asi takhle nějak jsem si Jane Eyrovou představovala... ()
knihu jsem nečetl, ale viděl několik jejích zpracování, toto mi přišlo vizuálně velmi pěkné, ale připadalo mi, že vynechaných scén bylo až přespříliš, např. vztah obou hlavních představitelů v podstatě postrádal jakýkoliv vývoj, zcela chybělo ne nedůležité období, kdy Jana odchází ze sídla atd. nicméně - film je pro mě především vizuální záležitost., takže poctivých 70%... ()
Kde je ta distributorem proklamovaná spalující vášeň? Máte-li předvídatelný příběh, ve kterém jako ve správném romantickém díle nechybí starobylé sídlo, tajemství, platonická láska a trocha sebetrýzně završené happyendem, nemůžete čekat smršť na své "kulturní buňky", obzvlášť působí-li hlavní představitelé chladně a strojeně. Žádná chemie, takže spíš komedie. ()
Na románech Charlotte Brontëové a Jane Austenové se nejvýše cení zachycení dobové atmosféry. Stejné je to, alespoň podle mě, s filmy podle nich natočenými. Příběhy jsou obyčejné, v případě Jane Eyre se nedá mluvit ani o nijak skvělých hereckých výkonech. Viktoriánská Anglie na mne ale dýchá z každého obrazu. ()
V titulcích filmu uvedeno: koprodukce Velká Británie / Itálie / Francie; rok výroby 1995. ()
Velice nemastná a neslaná adaptace, ale Wiliam Hurt dokáže svým charizmatem zachránit kde co. ()
Poněkud unylá adaptace, v níž se střídají docela milé momenty s těmi nudnými. Možná by se mi to líbilo i víc, kdyby si Zeffirelli nevzal až příliš k srdci tu Janinu údajnou ošklivost a neobsadil do hlavní role mrtvolně bledou Charlotte Gainsbourg. Kdyby alespoň uměla hrát, ale ona se celým filmem jen tak propotácí, a když promluví, zní to, jako by někdo škrtil gumovou kachničku. William Hurt je sice o poznání sympatičtější (vzhledem ke své roli možná až příliš), ale tu jeho vnitřní rozervanost si člověk musí hodně domýšlet. A co je nejhorší, o nějakém jiskření mezi oběma herci nemůže být ani řeč. Každopádně vidět se to dá, i když ten konec působí dojmem, že už to chtěl mít pan režisér co nejdříve za sebou. ()
Nemůžu se bohužel ubránit srovnání s knižní předlohou a 4-dílným seriálem z roku 1983, který je podle mě nejlepším a nejvěrnějším zpracováním románu Charlotty Brontëové... U této verze mě asi nejvíc zamrzelo osekání knižní dějové linie až na samotnou kostru. Dost věcí bylo vynecháno anebo odsunuto na okraj, což je velká škoda. Moje druhá výtka směřuje k výběru hlavních rolí - William Hurt mi do role pana Rochestera absolutně typově neseděl a Charlotte Gainsbourg jako Jana Eyrová mi přišla až moc unylá (dát postavě Jany trochu víc života by rozhodně neškodilo)! Když to shrnu, méně než 4 hvězdy dát nemůžu (přece jen mi to na citovou strunku zabrnkalo docela obstojně a i nějaká ta slza ukápla), ale budu-li mít na výběr, pustím si raději již zmiňovanou podrobnější 4-dílnou verzi a užiju si tak daleko tajemnější atmosféru sídla pana Rochestera, jehož podobu pro mě bude vždy představovat tvář Timothyho Daltona! ()
Knihu jsme měli povinnou ve škole, nijak zvlášť mě nezaujala. Co se týče Zeffirelliho zpracování, líbilo se mi mnohem víc než letošní hit kin. Krásné exteriéry, výborná Anna Paquin, krásná Charlotte Gainsbourg (jedna z mála hereček, která může půlku filmu jenom čumět a vůbec mi to u ní nevadí). ()
Z mnou zhlédnutých adaptací zatím asi nejslabší, dle mého ničím extra výjimečný film, ve kterém za největší pozornost stojí ztvárnění Jane velmi charismatickou, záhadnou a éterickou Charlotte Gainsbourg. Spolu s Hurtovým poněkud temným Rochesterem vytvořili dobře ladící pár. Možná trochu unylejší, nicméně příjemná romance. ()
Byla to dvouhodinová výuka angličtiny na konci upoceného školního roku a všichni milosrdný návrh profesorky, že se bude promítat, přijali s ulehčením. Na tu bezbřehou koninu, která následovala, mě však nemohlo připravit vůbec nic. Už ani nevím, kde začít, abych náležitě popsal, jak hrozná slátanina Jane Eyrová je. Pokud jste s to přeslechnout ty tuny plytké konverzační vaty, kterou postavy chrlí z úst, pokud myslíte, že přežijete tu neúnosnou záplavu kýčovité, věčně podzimní viktoriánské romance, pokud vám nevadí, že na každém druhém záběru poletují mračna oranžového listí a pokud jste schopni mávnout rukou nad kvílivým a slechy drásajícím hudebním doprovodem, za který by si jeho autor zasloužil projít Norimberským procesem za porušování základních práv lidské bytosti, pak pro vás snad Jane Eyrová představuje ideální náplň volného času. --- Obecně mezi studenty platí, že cokoliv je lepší, než přetrpět normální vyučování. Film formátu Jane Eyrové potvrzuje výjimku z pravidla. Úděsné. ()