Jane Eyre
Jane Eyre
Jana Eyrová
Režie:
Franco ZeffirelliScénář:
Franco ZeffirelliKamera:
David WatkinHrají:
Anna Paquin, Charlotte Gainsbourg, Fiona Shaw, John Wood, Geraldine Chaplin, Nic Knight, Joan Plowright, Joséphine Serre, Billie Whitelaw, William Hurt (více)Obsahy(1)
Chtěli z ní vychovat poslušnou ovci. Vyrostla v sebevědomou mladou ženu. Sirotek lowoodský. I pod tímto názvem byl někdy vydáván (a převáděn na filmové plátno) nejslavnější román Charlotty Brontëové. A plným právem. Neboť Jana, jeho ústřední hrdinka, sirotkem byla a v nechvalně známé lowoodské škole pro osiřelé dívky strávila plných deset let. Mnoho jiných takováto zkušenost zlomila. Jana ale byla silná osobnost. Zavržena rodinou své tety, téměř bez jediné spřízněné duše, ponižována až na samé dno lidské důstojnosti bigotními vychovateli, vyrostla v sebevědomou mladou ženu, která věděla, co může světu dát – a co od něj může chtít. A její první místo vychovatelky jako by jejímu sebevědomí dávalo za pravdu. Neboť Thornfield Hall se všemi svými obyvateli jí otevřel laskavou náruč a nabídl domov, jaký nikdy nepoznala. Jana ovšem netušila, že v jeho zdech se ukrývá tajemství, které se pro ni má stát osudným... Jana Eyrová, která vyšla v r. 1847 a od té doby je neustále znovu a znovu vydávána na celém světě, zaujala filmaře již v samých počátcích kinematografie. Od r. 1910 do r. 1921 bylo natočeno nejméně deset němých verzí, počet verzí zvukových je minimálně srovnatelný. Nejznámější je pravděpodobně americký film z r. 1944 s Joan Fontaineovou a Orsonem Wellesem. Ani tato Zeffirelliho verze z r. 1995 není zdaleka poslední. Režisér, který je velkým ctitelem anglické literatury a divadla, k ní přistoupil po svých dřívějších setkáních se Shakespearem (Zkrocení zlé ženy, Romeo a Julie, Hamlet). Mimořádnou péči věnoval hereckému obsazení. Malou Janu hraje Anna Paquinová, která získala Oscara za svou roli ve filmu Piano. Charlotte Gainsbourgová, dcera herečky Jane Birkinové a zpěváka a skladatele Serge Gainsbourga, byla na roli dospělé Jany vybrána z mnoha stovek kandidátek především proto, že je v ní, jak říká režisér „velká vnitřní krása a síla“. Na filmovém plátně se poprvé objevila ve svých dvanácti letech a už o tři roky později získala Césara za film Nestoudnice. (Česká televize)
(více)Recenze (146)
Klasický příběh ožívá v kulisách strohé a přísné internátní školy, kde vládne tvrdou rukou byrokracie a církev. Mladičká Jana neměla v životě mnoho štěstí a díky literatuře víme, že do budoucna to taky nevypadá nijak slibně. Ale začne se blýskat na lepší časy, vše vypadá barevněji a v tom další rána jako blesk, ale všechna voda jednou steče dolů.....Charlotte je moje oblíbená herečka a tady podala výborný výkon, stejně jako ostatní. Chvílemi je film trochu dlouhý, ale to se u tohoto typu příběhů dá čekat. ()
V téhle adaptaci se je možné kochat nejkrásnějšími interiéry, za to však nulovým nábojem mezi Janou a panem Rochestrem. ()
Podle jedinečného díla Charlotte Brontë s Annou Paquin a Charlotte Gainsbourg ?. Nemůžu dát méně. ()
Na tomto filme som vyrastala, no po prečítaní knihy znižujem z nostalgických 5* na 4*, pretože boli úplne vystrihnuté pasáže s Riversom a to znamená, že dosť veľká časť knihy. Inak spokojnosť. ()
Priznám sa, mám napozeranú verziu s Miou Wasikowskou. Po dlhej dobe, keďže STV ponúkla túto možnosť, som zhliadla túto verziu. Už viem, prečo mi neutkvela v pamäti. Tomuto filmu chýba tá krásna atmosféra, nežné rozhovory medzi Jane a Rochestrom, to chvenie medzi nimi. V tejto verzii veľmi zlý výber hlavných predstaviteľov, bohužiaľ, Charlotte Gainsbourg je priam odporná. Podpriemerný zážitok... ()
Ve dvou dnech jsem kouknul na obě verze z posledních let, tuto a z roku 2011. Čili pro srovnání. Ani mě tolik nezajímali herci (i když Mia Wasikovska je lepší, než Charlotte Gainsbourg a naopak, William Hurt trochu převyšuje Michaela Fassbendera, celkově však je verze 2011 herecky kvalitnější).Soustředil jsem se na děj, rozdílů tolik není. Zde chybí pasáž, kdy Jane pobývala u vikáře a učila chudé děti, srozumitelnější jsou okolnosti, týkající se utajované manželky Edwarda Rochestera, happy end je dotažený do konce (byť jen závěrečným vyprávěním, předpokládám, že je to pasáž z knihy). Dvě scény mi připadají totožné. Kostel, kde mají Jane a Edward nezdařenou svatbu a ohořelé trosky Thornfield Hall. ()