Základní instinkt 2

Zklamání roku. Druhý díl nedisponuje ničím novým a víceméně tak sklouzává do laciné a prachobyčejné repliky dílu prvního. Herci jsou naprosto tragičtí, přičemž Sharon Stone je ve svém věku kapitola sama pro sebe. Na jednu stranu obdivuji její odvahu jít do takového projektu, na stranu druhou jí nezachrání ani úchvatná prace s makeupem. Scénář je jedna velká napodobenina dílu prvního, přičemž konec je tak připitomělý, že to snad tvůrci ani nemohli myslet vážně. Prostředí Londýna nudí, stejně jako obyčejné rozhovory mezi pacientkou (Stone) a Terapeutem (Morrissey). Sexu je velmi málo (nevím, kolik tvůrci vystříhali, to nám snad poví DVD) a když už nějaký je, tak se o nějaké odvážnosti snad nedá ani hovořit. Vše ve standartních hollywoodských kolejích. A tak je na tom vlastně celý film. Zbytečné pokračování, na které je nejlepší zapomenout a nebo si pustit první díl. (13.04.2006)

Řečeno slovy klasika: "Tady už nepomůže ani vazelína". Michael Caton-Jones rezignoval po úvodním CGIčkovém orgasmu v autě, Sharon Stone se snaží mluvit zastřeným hlasem a David Morrissey zabloudil před kameru cestou do šachového kroužku. A jako by všechny tyhle politováníhodné události nestačily - sekáčky, kalhotky a nedejbože obnažené ženštiny, abyste ve filmu hledali lupou. Čím proboha chtěli tvůrci zaujmout, čím? Nejneuvěřitelnější dvě hodiny, které jsem letos v kině strávil. (06.04.2006)

Tak ja nevim, me to tak spatny rozhodne neprislo. Clovek holt nesmi myslet na to, ze existuje prvni dil, kterej je tak stokrat lepsi. Co se tyce pribehu, je to v podstate to samy co jednicka, nicmene scenar je docela promakanej a dialogy jsou napsany hodne slusne. Herci taky nejsou spatny, Morrissey, i kdyz bych cekal, ze se bude branit dyl, vypada vetsinu casu nasrane a hraje slusne. A Sharon, i kdyz viditelne zestarla, porad umi bejt docela sexy. Celkove se podle me jedna o slusnej prispevek do thrillerovyho zanru za lepsi 3* a kdyz pominu fakt, ze tohle pokracovani bylo naprosto zbytecny, tak muzu rict, ze to je nadprumernej film. (16.03.2008)

Myslím si, že kdyby nešlo o pokračování tak zásadního filmu, šlo by hodnocení o něco nahoru. Producentští veteráni Mario Kassar a Andrew Vajna oprášili neoprášitelné a vznikl minimálně podivný spletenec, který překvapivě rychle začne uspávat. Napětí mezi Catherine Tramell a psychoanalytikem Glassem (zcela jalový a hereckými geny nepolíbený David Morrissey) je v úvodních pasážích slušné, s přibývajícím časem a stále tupějším scénářem ale kouzlo vyprchá a pod nohy svým hrdinům hází scénárista pořádné klády. A do úst jen nezáživné plkání. Sic má Sharon Stone ve filmu jen omezený rejstřík svůdných pohledů a naaranžovaných vstupů do záběrů, tak má tahle ženská pořád šťávu, že by utahala i fotbalovou jedenáctku. Přídomek sexuálního symbolu tady pořád funguje (i když s pomocí botoxových injekcí)!! Škoda jen, že si stejnou roli chtěla zopakovat. Nenašla totiž nejen pořádnou látku pro svoji provokující manipulátorku, ale ani schopného režiséra (pokud si to nemyslíte o rutinním Caton-Jonesovi), který by se alespoň jen přiblížil hutné atmosféře a dynamice prvního dílu. Jen nahodile předhazuje scény, aby tu a tam mohl ukázat nějakou tu bradavku a v závěru vše shodit v jeden velký žert!! (13.11.2007)

Tento film si nezaslúži niesť názov Verhoevenovho hitu. Okrem ústrednej postavy a jej predstaviteľky s ním totiž nemá vôbec nič spoločné. Scenár je jedna veľká úbohosť, vhodný tak akurát do telenovely a vrcholom jeho stupidity je postava psychiatra, ktorej konanie prekračuje všetky hranice ľudského chápania. A zrejme tomu dosť pomohol aj jej predstaviteľ - David Morrissey, ktorý je hrozne nevýrazný a bez charizmy, vhodný akurát na vedľajšie úlohy. A tak jediným pozitívom filmu je Sharon, ktorá na pár malých okamihov predviedla aj nejaký herecký výkon, ale naozaj tých okamihov bolo len pár a bohužiaľ netrvali dlho. (15.07.2006)