Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Obrazy ze života na Starém Bělidle ve filmovém přepisu klasického díla Boženy Němcové... O první filmovou verzi Babičky se v roce 1939 vážně zajímal přední avantgardní divadelní režisér Jiří Frejka. Po bezohledné štvanici fašistického tisku se však svého záměru vzdal ve prospěch tehdy sedmadvacetiletého Františka Čápa. Ten natočil pečlivý přepis, který byl viditelně inspirován obrazovými ilustracemi Adolfa Kašpara. Poetická kamera Karla Degla se uplatnila v exteriérech Ratibořic a Starého Bělidla, které bylo výtvarníky Ferdinandem Fialou a Jiřím Duškem pečlivě restaurováno, stejně jako mlýn a Viktorčin splav. K celkovému dojmu přispěla také hudba Jiřího Fialy. Největší předností však byly herecké výkony. Plzeňská herečka Terezie Brzková ve své druhé filmové roli vytvořila babičku krásnou, laskavou a moudrou. Dalším objevem byla mladičká Nataša Tanská v roli Barunky. I další herecké obsazení bylo na vysoké úrovni – Světla Svozilová hrála paní Proškovou, Marie Glázrová byla aristokraticky krásnou paní kněžnou, Viktorku s výraznou expresí ztvárnila Jiřina Štěpničková. Divácký ohlas byl obrovský a film dodnes těší tisíce diváků při každém televizním uvedení. (Česká televize)

(více)

Recenze (150)

FOCKE_WULF 

všechny recenze uživatele

Babička Terezie Brzkové asi nejvíc souzní s knižní předlohou. Tenhle film mě zastihl, zrovna když jsem měl chřipajznu a jak jsem byl trochu naměko, tak mě to dojalo. Děj je prostý – k rodině Proškovic přijde bydlet jejich stará babička. Babička je laskavá, moudrá a spravedlivá a každý ji má rád. Chodí s dětmi na procházky, vypráví jim o svém životě, občas zajdou na návštěvu do mlýna nebo ke kněžně a pokud se k tomu naskytne příležitost, tak se babička snaží pomáhat potřebným lidem: Viktorce, komtese; jindy zas‘ zachrání mládence od odvedení na vojnu. Pomáhat lidem je pro ni něco, co se rozumí samo sebou, to bylo vidět třeba když potkali šílenou Viktorku. Babička automaticky sáhla do kapsáře a podala jí krajíc chleba. Ubohé děvče.___Babičko, pročpak nemá Viktorka nikdy pěkné šaty, ani v neděli a pročpak nikdy nemluví?___Když je bláznivá.___Babičko a jak je to, když je člověk bláznivý?___Inu, když nemá dobrý rozum. Konec dost smutnej, babička pomalu ztrácí elán a při pohledu na usychající jabloň řekne:Jsem jako ta jabloň, jsme už stejně staré. Pudeme spolu stejně spát. Tenhle film mě přiměl k zamyšlení, jestli náhodou nežijeme v nějaký divný době, kde každej jen na všechno nadává a snaží se toho druhýho přechytračit. Takže já se ptám: kde jsou ty kouzelný vlídný stařenky, jako byla Babička Boženy Němcové, které svým nadhledem a laskavou moudrostí pomáhají napravovat pokřivený svět? ()

nash. 

všechny recenze uživatele

I když jde spíše jen o průřez literární předlohou, je to průřez v mnoha ohledech zdařilý. Atmosféra venkova je zachycena nádherným téměř dokumentárním způsobem a postava babičky v podání Terezie Brzkové jako by doslova vystoupila ze stránek knihy. Ten kdo zná předlohu však bude mít pocit, že se příliš chvátá a mnohé z motivů jsou jen tak v rychlosti zmíněny a už se spěchá jinam, což je poněkud v rozporu s neuspěchaným tempem předlohy. Řada motivů navíc krácením ztratila základy na nichž je v knize postupně budována. Na druhou stranu však kniha patří k základnímu vzdělání každého Čecha a tudíž snad nebude problém si tyto základy základy dosadit přímo z paměti. Pokud mi něco nesedlo, je to možná až zbytečně velký prostor pro Viktorku, která je v knize jen vedlejší postavou, často jen dokreslující atmosféru doby a místa, i když chápu, že jako jediná má potenciál přidat příběhu dramatický náboj. ()

Reklama

Radyo 

všechny recenze uživatele

Tahle verze Babičky je svojí podstatou knize Boženy Němcové asi bližší. Atmosféra venkova je na plátno přenesena opravdu věrně, babička sama vypadá, jako by právě vystoupila z knížky a celkově se mi tenhle film líbí o něco víc, než jeho nástupce. Jediné, co mi vadí, je celková strohost původně barvitého příběhu. Ono přece jen ve 30. letech ještě nebyly v módě rozvleklé 3 hodinové spektákly. ()

Rodin 

všechny recenze uživatele

Ještě dnes vzpomínám, jak jsem v rámci školní návštěvy kina někdy ve druhé třídě základky hltal v bouři pobíhající Viktorku... Nezapomenutelné. Co na tom, že babička asi nebyla zrovna tak úžasně jemná a moudrá ženština, jakou představovala skvělá Terezie Brzková, tohle prostě člověk nemůže hodnotit podle měřítek reálného stavu, literárního zpracování a konečné filmové produkce. Obdivuhodné je už jen to, že film byl natočen v roce 1940, tohle se tedy okupantům přece jen trochu vymklo. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Literární předloha je zabijákem sexuálních představ, film šel ještě dál a semenné váčky mně rázem prudce vyschly. Coby špatný hospodář opravdu neskáču pro každé pírko skrz výlohu venkovské Jednoty, dokonce nezametám ani dvorek, nauka o hospodářských zvířatech mě fakt nikdy plně nepohltila a kynologem kvůli Sultánovi a Tyrlovi jsem se také nikdy nestal. Babičku jsem kdysi vlastnil v salátovém vydání, pár stránek chybělo, některé dokonce padly za oběť bujarému období, kdy jsem nad ránem neopouštěl toaletu po následcích míchaných nápojů. Ovšem Božka Němcová to své proslulé dílo sepsala barvitě, což se do téhle verze nepřeneslo. Mechanický sled scének mě těžce iritoval, tudíž rozhodně více ocením pozdější Moskalykovo režijní uchopení. Tuhle černobílou nudu nebylo tak těžké překonat. Moskalyk do toho vložil cit, dramatický falus i zdatné herecké představitele. Brzková s Tánskou jsou až moc ve svém hereckém projevu svázané a zatížené proslulým knižním fasciklem, což se pozdější barevné verzi podařilo odbourat. Čáp je ve své režii neskutečně (dokumentaristicky) popisný. Raději si dám odlehčenou verzi s Líbou Šafránkovou, tahle mě (sexuálně a divácky) neuspokojila. 4/10 ()

Galerie (47)

Zajímavosti (24)

  • Film sa začal natáčať presne 1. septembra 1940. (Raccoon.city)
  • Vo filme sa objavil aj historický koč, v ktorom sa vozili pruský kráľ Bedřich a ruský cár Alexander. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama