Panu učiteli s láskou

Snad nejtěžší rozhodování o hodnocení tohohle filmu za poslední dlouhou dobu. Nakonec jsem dal jen tři*: *Skvělý Sidney Poitier *Určitě skvělá předloha (nečetl jsem, snad se k tomu někdy dostanu, ale když to četl i intelektuál Adrian Mole...) *Dobré a nosné téma *Doba, kterou miluju * moc se mi líbilo, že film byl jaksi složen ze střípků, spousta scén končila bez dlouhého natahování, jen bylo téma naznačeno a dost, celkově to však dávalo velmi pěknou mozaiku příběhu černého učitele - příšerně zahraná třída - naprosto šílený dabing (hlavně hlasů v pozadí ve třídě atd., i když Daniel Dítě namluvil Sidneyho dost dobře) -někdy některé scény opravdu vypadají dost naivně Je možné, že až se mrknu na film v originálním znění, změním hodnocení na 4* A opravdu jsem to udělal, originál byl o něco lepší. (05.04.2008)

Dnešným pomerom trocha šablónovité, zrozumiteľné a doslovné. Takto nejak vychádzal liberalizmus na západe na povrch a musím ale skonštatovať, že úspešne, pretože hlása síce humanisticky nekomplikované posolstvá, ale stále aktuálne. Sidney Poitier bol černošskou hviezdou ako rasovo adaptabilný ideál a nečudoval by som sa, keby aj medzi svojimi nebol ospevovaný len v superlatívoch, lebo sa od nich docela výrazne odlišoval. Videné v starodávne dabingovej verzii, neupravenej z roku 1973, takže som si doprial trochu archaický exkurz do sveta veľkých príbehov. V tomto prípade dozaista! (25.11.2015)

,,AKO SA MÁ ČLOVEK VYHNÚŤ ROZVODU?" ,,STAČÍ SA LEN NEVYDAŤ." __ Aj napriek dátumu výroby, myslím, že v mnohých veciach stále aktuálne dielo (minimálne v odvekom súboji žiaci vs. učiteľ). Ako už bolo povedané, film je miestami pomerne sentimentálny a naivný avšak dá sa to prežiť. Trocha mi vadilo, že hudba bola do príslušných pasáži veľmi zle vybraná a tiež sa niektorá zo situlácií mohla v danom momente viacej vyhrotiť. Taktiež aj osadenstvo triedy mi prišlo akési prestarnuté, hlavne ak beriem v úvahu, že tí ,,dobrí chuligáni" vlastne ešte ani nemali 18. Príjemný film fungujúci ako výpoveď mladej generácie, ktorá ostáva vo svojom spôsobe života vždy nezmenenou. (24.06.2008)

Film, který nefrustruje, nemůže potěšit. Zobrazení kladů a pozitiv, která se v životě rovněž vyskytují, je podezřelé samo o sobě. I zdánlivá střízlivost může být někdy dětinskou pošetilostí. Život je totiž čas od času potvora a non fiction největší tvůrce. Tím méně vadí, narodí-li se dílo, které si tak trochu k tomu pomáhá. Podle Kazantzakisových volně vyložených slov je umění lež, která je pravdivější než život. Zhruba takto na své první diváky působil tento film. Součástí tohoto zjevení byl i Poitier, první autentický černoch na stříbrném plátně, zbavený všech možných mindráků a právě proto tak trochu zvláštní barvou své pleti. Ne ovšem v tomto filmu, kde krok za krokem prolamuje bariéry, na kterých si vylámalo zuby tolik jeho předchůdců. Výborná režie skvěle skloubená s tímto mimořádným americkým hercem, který dokonalostí svého výkonu vyvolává představu, že hraje sama sebe, činí z nepravděpodobného reálné. V mém povědomí - a je zřejmé, že na to nejsem sám - se jedná o jeden z mezníků v dějinách hraného filmu. Mezníků nadčasových a v plném slova smyslu klasických. (07.08.2008)

Sentimentální a naivní? Asi nechodíte s pány učiteli v pátek na pivo a asi jste neměli takového tříďase, jako já. Samozřejmě je příběh filmově přibarven, ale který není. Podobných filmů, kde učitel krotí divou zvěř v lavicích, bylo natočeno strááášně moc, ale tenhle se stal mým nejoblíbenějším. A právem. Učitel musí být osobnost a to Sidney Poitier je. (08.10.2008)