Mortal Kombat

Martial arts and Gore fans Get over here! Všichni, co dali Fatherovi za 5* get the f*ck out of here! Solidní a očekávaný Reboot Mortal Kombatu je vydařený Debut a poctivou akční žánrovkou, která v pár ohledech lehce zklamává, ale pořád se jedná o solidní fan service, který bez debat patří k tomu lepšímu, co letos vyšlo. Po herecké stránce zaujme Joe Taslim v roli Sub-zera, který si všechny scény krade pro sebe a potěší Josh Lawson v roli Kana, což je největší borec snad za posledních 10 let, ten chlap si ukradl celou show pro sebe a svými hlášky mě několikrát dostal do kolen!! Co se týká samotných fightů, tak choreografie mohla být propracovanější, ale naštěstí si tvůrci vyhráli s pěknými fatality ( O tom MK přece je) s pořádně využitým Rkem ( Gore za 5 hvězd!). Zbytek postav příliš nezaujme a děj je samozřejmě hloupoučký ( Je to podle hry!!), ale fanoušci PG 13 ptákovin, muzikálů a pomalých nezáživných dramat budou samozřejmě trpět. Finále úplně nerve koule, ale duel Sub-Zera- Scorpiona ten byl vynikající. Celkově jsem se bavil skvěle, akci jsem si užíval, humor i vizuál taky, hudba je také slušná, takže se k filmu určitě vícekrát v budoucnu vrátím. Jednoduše řečeno, Gore za 5, Fighty za 4, děj i postavy za 3 hvězdy. Kdo má potřebu hledat chyby, tak si je najde. 8/10. (23.04.2021)

Tak prrr, kokůtci! Zas takový Mentál wombat to rozhodně nebyl. Ano, trochu to doprasili obsazením několika těžce ochrnutých a dost nesympatických kataristů – lejzroko je slizký megatrapák, kungpao vrhač klobouků otřesný kožený jeliman a ten ťamanský prkenný hromosvod s ledkami v očích je přeci bůh, a jako takový by měl být polyglot, čili dost nechápu, proč ho nechali mluvit jako Syřana na imigračním v Doveru, a nikoliv třeba plynule a nesměšně džaponsky jako Honzu Hašišáka – bere se to trochu moc seriózně a mohlo to být temnější. Nicméně jinak jde o vinně potěšující, vizuálně uspokojivou a konečně solidně krvavou neškodnou pičovinku, zcela v souladu s kultovní hrou i s, na svou dobu sqostnou, původní filmovou verzí z roku 95. Kdo čeká od filmu podle počítačové hry, v níž se bez jakýchkoliv serepetiček prostě jen imrvére vzájemně kungfí různí mutanti, nějakou užvaněnou uspávačku od Třesoštěpa či palčivou Sofoklovinu s filosoficko incestním přesahem, ať si místo toho raději narve do prdele kaktus a pustí popkulturně rakovinotvorné Assvenžry nebo plyn. (25.04.2021)

Mortal Kombat má dvě tváře, tvář seriózně se tvářícího filmu a tu, kde se hraje na notu odkazů a fan-servisu. A jakkoliv jsem žádný herní díl nehrál, mám to příběhové pozadí rád a poslední dva filmy mají příběhové scény zcela na úrovni filmové produkce, takže mě neskutečně bavilo těch pár odkazů a rozhodně ne jen hlášky jednotlivých bojovníků, ale třebas i takové podkopávání nohou, u kterého jsem se smál jako už dlouho ne. Přestože někteří herci nemají ve svých postavách zrovna moc charismatu, snaží se tvůrci jim dát dost prostoru a daří se jim prokreslit jejich charakter, bohužel se ale tahle péče vůbec nedostává těm na straně těch "zlých," kdy se jedná jen anonymní sbírku mlátiček a boxerských pytlů, u kterých často ani nezazní jména, což je škoda, protože Outworld jako celek nabízí spoustu příležitostí pro dobré příběhy. Filmařsky je to fajn, nejsou ty sice žádné extrémně originální choreografie, ale pro běžného diváka, co neujíždí na akčních asijských bojovkách, to bude dostatečně zábavné. Celé by to vyznělo mnohem lépe s lepší hudbou, spoustu scén by dokázala vhodně zvolený doprovod vytáhnout na nový level a scéna s nejlepší atmosférou je ta, kdy zazní základní tóny Techno Syndrome (ano, ta klasická písnička má jiné jméno, než Mortal Kombat, teď jsem to zjistil, tak si můžu hrát na chytráka). Ona ta písnička tedy zazní na konci také, ale v tak odpudivé podobě, že ji považuji za ohavnou herezi bez duše, která si zaslouží pohřbít někam hluboko a do případného pokračování se vykašlat na trendy v elektronické hudbě a narvat tam třeba elektrické kytary pro madafaka powefull scény, nebo orchestr pro ty dramatické. “They spelled it wrong” (24.04.2021)

"FATALITY!" -------- Legendárna herná séria Mortal Kombat začínala v 90. rokoch na arkádových videoherných automatoch a za svoju existenciu bez debaty dosiahla kultový status, rôznymi serióznymi publikáciami a hernými žurnalistami uznaný titul jednej z najlepších videohier všetkých čias (platí pre prvé dva diely), no najmä všeobecné rozpoznanie, ergo poznajú ju aj ľudia, čo o videohrách viac-menej nič nevedia (ekvivalent japonského inštalatéra Maria). Fanklub značky s určitosťou dosahuje a presahuje miliónové hranice členov a práve im patrí tento film, práve pre nich je nebom (čo zrejme aj je, súdiac podľa aktuálnych 86%) a práve pre nich je povinnosť zhliadnuť ho. Ja však patrím do iného fanklubu – Jessica McNamee a jej geniálne oči – a tam sa začala aj skončila moja povinnosť voči tomuto filmu a aj dôvod, prečo som ho vôbec pozeral. (23.04.2021)

Mám neodbytný pocit, že nový Mortal Kombat vznikl hlavně za účelem naplno se zavděčit těm hardcore fandům hry, kteří chtěli ze všeho nejvíce na plátně vidět svoje milované fatality a s nimi spojené cheesy hlášky (Kano Wins, Flawless Victory). Je hezké stanovit si cílovku a oceňuju i snahu (minimálně tu lišit se co nejvíce od Andersonovy verze a být blíže předloze), ale nebýt úvodní scény s přesným Sanadou a sympaticky hovadského Kana, který jako jediný ani na chvilku nesere mramor, nebylo by moc o co stát. Proti novému hrdinovi vlastně nic moc nemám, zato třeba hyperpatetický prcek Liu Kang je až nechtěně směšný a zdejší Shang Tsung nesahá nezapomenutelnému záporáckému ksichtu C.-H. Tagawy ani po kotníky, stejně jako nový (zcela zaměnitelný) Lord Raiden Christopheru Lambertovi. Souboje nejsou špatné, ale vzhledem k tomu, že právě ty by měly být tím největším lákadlem, mě vlastně nijak zvlášť nenadchly. Přitom SubZera hraje Joe Taslim, jeden z nejschopnějších současných řezníků (viz Zátah, Rychle a zběsile 6, seriál Bojovník). Největší problém ale je, že je to celé tak nějak divně poskládané a skoro nikdy to vyloženě nestrhne (na to by tam Sanada asi musel být v jednom kuse, což ani omylem není). Nevadí mi, že je to brak, který se tváří možná až moc vážně. Spíš to, že to není tak cool, stylové, efektní a zábavné, jak bych si přál (ze všech těch fatalit mi navíc opravdu dobrá přišla jen jedna). Andersonova verze je sice možná ještě hloupější, v jednotlivostech i celku však má své zvláštní guilty pleasure kouzlo, kvůli němuž si ji dokážu užít i po skoro třiceti letech od jejího vzniku. Řečeno klausovštinou: "Je to taková nevýhra." 50 % (26.04.2021)