Les Visiteurs
Návštevníci
The Visitors
The Visitors
The Visitors
Režie:
Jean-Marie PoiréKamera:
Jean-Yves Le MenerHudba:
Eric LeviHrají:
Christian Clavier, Jean Reno, Valérie Lemercier, Marie-Anne Chazel, Isabelle Nanty, Arielle Sémenoff, Katja Weitzenböck, Michel Scourneau, Gérard Séty (více)Obsahy(1)
Drátěnou košili v pračce nevypereš, aneb současná doba si nedokáže vážit statečných rytířů. Stačilo se jen omylem napít lektvaru namíchaného nepřátelským kouzelníkem a rázem se rytíř Godefroy a jeho sluha Jacquouille (již podle tohoto jména poznají Francouzi, že se jedná o zcela neurozeného člověka) ocitli ve 20. století. Samozřejmě, jak už to ve Francii bývá, našli své potomky, i když zrovna ne na takové úrovni, jakou by si představovali. Šlechta, potomci statečných rytířů, zchudla a v jejím zámku se naopak usídlil potomek vykutálených sluhů, který si jen změnil jméno z posměšného Jacquouille na důstojnějšího Jacquarta. Samozřejmě, že se pán i jeho sluha nejdříve ocitnou v blázinci, ale šlechtická krev se nezapře a Beatrice, jako přímý potomek rytíře Godefroy de Montmirail, se o svého předka postará... Režiséra Jean-Marie Poirého známe především díky jeho vynikající komedii Operace Corned Beef, kde se také objevila trojice komiků, kteří ve Francii patří ke špičce v tomto žánru: Jean Reno, Christian Clavier a herečka s neobyčejným komediálním talentem Valérie Lemercier. V Návštěvnících si je navíc užijeme v dvojrolích předků a potomků. (Česká televize)
(více)Recenze (491)
Vynikající francouzská komedie. Kdo ví, třeba by se středověcí lidé v dnešní době opravdu tak chovali. Záchvaty smíchu jsou zde celkem časté. Hlavně díky Jacquouillemu. Jeho primitivnost nezná mezí. A na závěr heslo Godefroy Udatného: "Nechť zhynu, jestli ustoupím." ()
"Díky poběhlice. Jseš šeredná jak noc, ale dobrá." :D " Zmizni huso, nebo dostaneš co zasloužíš! " :D:D ()
Nechápu proč, ale dvojka se mi líbila mnohem, mnohem víc... ()
Sic místy úsměvná komedie, tak se stále jedná jen o sled skečů, a to až přespříliš hektický. Francouzské komedie bývají často docela inteligentní a vtipné.. tady to byl trochu přestřel. ()
Slušná,vtipná, scénkami a hláškami osazená komedie, u které jsem se parkrát i zasmál. Ale že by to byla taková bomba, kde bych se smál kazdé hlášce a scénce, co jsem o téhle komedii slyšel, tak to zase říct rozhodně nemůžu... Pro mě mírně nadprůměrná komedie do pohody. 68% ()
Tak tímhle směrem se měla ubírat francouzská komedie po době útlumu, kdy přestali hrát takový velikáni jako Louis de Funès (nar. 1914, Francie), Jean-Paul Belmondo (nar. 1933, Francie) a Pierre Richard (nar. 1934, Francie). Protože to, co zde předvádí hrdý a čestný zbrojnoš Godefroy a jeho věrný bastard Jacqouille by se mělo zapsat do dějin světové kinematografie jako manuál jak udělat úspěšnou a zábavnou komedii. Od počátečního seznámení v dobách temného středověku, kdy život poddaných měl menší cenu než cena prasete až do ocitnutí se v dnešní době plné aut, smradlavých továren a všudepřítomných nákupních center. Z počátku naši hrdinové nechápou, co se s nimi stalo, protože tohle nebylo v plánu, ale jejich živočišné pudy jim zábavnou formou pomůžou uskutečnit svůj původní plán a s jednou malou odchylkou, která se bude řešit v druhém pokračování této komedie se jim vše podaří. Pamatuji se, že jsem byl na tomto skvostu dokonce dvakrát v kině a poté jsem si to musel koupit na VHS a později na DVD a musím přiznat, že jsem si pokaždé obrazně nachcal do kalhot, že jsem ani ty Pamprsky nestačil vyměnovat. Mám rád filmy, kde se cestuje časem a když je do toho zamotán komediální prvek, což v tomto případě je bez pochyby, tak jsem nadměrně spokojen. Jeana Rena jsem v té době už znal ze snímku Brutální Nikita (1990), ale Christiana Claviera jsem viděl v té době poprvé a jasně mně převědčil o jeho komediálním talentu poprvé a rozhodně ne naposled.Můžeme zde vidět kouzlo francouzské sceněrie, ať už v dnešní době nebo v době středověké, kdy ten život musel být fakt krušný. Ale zase se stavěly ty nádherné hrady pro šlechtu, která nádherně v tomto případě vtipně zotročovala spodinu na úkor svých prožitků. Za vrchol francouzské komedie devadesátých let dávám jasnejch 100%. ()
Som síce rád, že aj tento film si našiel vďačných divákov, ale ja k nim nebudem patriť ani náhodou. Nenašiel som pre to jediný dôvod práve tak, ako som nenašiel jediný dôvod, aby som písal niečo ďalšie. ()
Málokterý žánr mě míjí tak jako fantasy v té čisté podobě se středověkými rytíři a meči, což tady vytváří výrazný rámec. Ale ono je to skoro jedno, když se většina filmu po procitnutí dvou postav v současnosti promění v něco úplně jiného a promění se na můj vkus až v příliš divokou frašku. Tak, párkrát jsem se zasmál, byť víckrát jsem spíše trpěl, a humor typu hlodání telefonního sluchátka ve stylu hlodání kostí mi připadal spíše trapný. Svým komediálním talentem mě celkem zaujala Valérie Lermercier (a to i přesto, že mi nebyla moc sympatická a ani příliš hezká) a občas mě Návštěvníky bavilo sledovat z důvodu, že mě zajímalo, kam se děj posune. Ale ani v tomhle směru mě zpracovaní zrovna tolik nedostalo: když už občas došlo na pořádně napínavou část (návštěva tajemné komnaty za krbem s tou ženskou), stejně byla několikrát přerušena scénami odjinud. Sám jsem sice milovníkem francouzských komedií, i když často spíše těch poetičtějších a umělečtějších, ale docela si libuji v komedii v různých podobách. Popravdě jsem očekával cosi trochu víc inteligentního, možná i absurdního, ale tohle mi připadalo jen často (s přibývajícími minutami stále víc) nesnesitelně bláznivé a šílené. A taky zdlouhavé. A některé fantaskní nápady, jako např. získání prstenu z muzea v autě pomocí vyvolání(?) požáru na dálku či následný výbuch spojením dvoch vzlétnuvších prstenů, tu působí svým zpracováním tak nedomyšleně, až jsem měl pocit, že to jen tvůrce jednoho dne napadlo, tak si to prostě zrealizovali, aniž by všechny ty napřirozené fantaskní nápady nějak hlouběji propracovali a dali jim v rámci žánru patřičnou logiku či smysl. No nic, s Poirého tvorbou se zřejmě míjím ještě víc, než jsem si myslel, ač zatím stále vkládám velké naděje do jeho hudebního filmu Mes meilleurs copains (1989), tak uvidíme... [45%] ()
nikdy mě tahle hloupá komedie moc nechytla,ale je fakt že jednička se sledovat dá,místy se člověk opravdu nařechtá,ale jak říkám místy opravdu hloupé,to nepočítam dvojku a trojku,to sou už tragické kraviny. ()
Velice známá a úspěšná francouzská komedie o rytíři a jeho sluhovi, kteří se omylem dostanou ze špinavého středověku do čisté přítomnosti. Pár fórků je povedených a Jean Reno je stejně vtipný jako drsný ale film jako celek mě nedokázal zaujmout natolik abych se po celou jeho dobu bavil. ()
Tesne pod 4 hviezdami zaparkovala táto celkom vydarená komédia s výbornou dvojicou Clavier – Reno. Pozrel som si to len pre to, že tohto roku vychádza „Trojka“ tejto komédie, tak prečo nie? Nábeh mala v skutočnosti táto prvá časť aj na 5 hviezd. Niektoré fóry sú až neopakovateľné. Škoda, že postupom času to spadá do priemeru a objavia sa aj niektoré zbyročné teatrálnosti. Svojou formou ale film nikoho nenechá na pochybách, že ide o typickú francúzsku bláznivú komédiu. ()
Výborná francouzská komedie v čele s úžasnými Christianem Clavierem a Jeanem Reno. Příběh je hodně povedený, rytíři z cca 12. století se dostanou do současnosti a neví jak se v této době chovat a ani nic neznají. Je to hodně velká legrace, opravdu jsem se nasmál. ()
Asi každý se u toho zasměje a Jean Reno je tu vskutku krásný, ale jinak je to takové obyčejné. ()
Tenhle film mám rád. Jean Reno a jeho sluha jsou naprosto boží středověcí primitivové, kteří se s ničím nemažou. ()
Francouzské komedie jsou mnohem lepší než ty americké, které se většinou točí kolem sexu, chlastu, hulení atd…Již od úvodní scény jsem si byl jistý, že tentokrát rozhodně zklamaný nebudu. Jejich humor je nenapodobitelný a jak zde mnozí poznamenali, tak i já se vždycky na tento film podívám znovu rád. Christian Clavier a Jean Reno předvedli bravurní výkony a společně s několika vyšperkovanými scénami si ty čtyři hvězdy určitě zaslouží. ()
Tohle je klasický případ mého vztahu k některým filmům. Pamatuji si, jak to přišlo do kin, vyvolalo letmé haló a všichni o tom mluvili. Já to, klasicky, neviděl. Pustil jsem si to až po letech, někdy počátkem nového tisíciletí. Ale vůbec nic mi z toho v paměti neutkvělo. Možná proto, že to zase až taková sranda není. Asi dva dobré vtipy na komedii mi přijdou docela málo. Postavově a herecky mě ale příjemně zaujaly Isabelle Nanty (dlouho jsem se navzpomínal, kde jsem ten její obličej už viděl, než mi došlo, že v Amélii a tam i tady je prostě nepřehlédnutelná) a Valérie Lemercier. ()
Herecky se vybralo dobře ale když vezmu celek filmu nebavilo mě to vůbec. ()
Když jsem tuto výbornou komedii sledoval prvních 15 minut , tak jsem si říkal , že to přece nemůže být komedie ( useknuta hlava a tělo které chodí bez hlavy ) a myslel sem , že je to nějaky historický velkofilm.Jenže pak se strhne lavina , která je plná hlášek a nezapomenutelných vtipných scén.Hlavní podíl na vtipnosti má především Christian Clavier a když provedl něco vtipného ( a že toho bylo opravdu moc ) , tak se přiznávám , že jsem se smál i nahlas.Film má velmi zajímavý scénář a dobré provedení a hlavně rychlý spád , takže se nelze u toho filmu nudit.Jednoznačně jedna z nejlepších francouzských komedii. ()
Dobrý nápad, ešte lepšie spracovanie. Nemám v obľube francúzske filmy, ani týpka menom Jean Reno, ale tu to zafungovalo naozaj pekne. ()
Bláznivá komedie s francouzskou elegancí. A to já mohu! Zábavná tehdy i dnes. 100% Český dabing je výborný! (viděl jsem...no, už to nespočítám, ale baví mne to i roce 2018 na výbornou...) ()