Babel

škoda, že to nebylo tak o cca 15min. kratší, ale i tak zajímavá podívaná, Alejandro rozhodně nezklamal !! (19.12.2007)

Nádherne prepletené ľudské osudy. Človek by ani neveril, čo dokáže urobiť obyčajná kúpa opotrebovanej pušky v Maroku. Alejandro González Iñárritu dokázal krásne plynulo zobraziť osudy ľudí, ktorí ani nevedeli, že majú niečo spoločné. Vlastne ani neviem, prečo nedám nakoniec to najvyššie hodnotenie... (07.07.2008)

Amores Perros nastolilo určitý směr, jakým se bude režisér ubírat. 21 gramů ho dovedlo téměř k dokonalosti. Ovšem zde je trochu znatelný pokles. Kamera je jako vždy excelentní, propletení příběhů a jednotlivé linie taktéž výborné, přesto mě však předchozí dva filmy zaujali o drobet více. To nic nemění na tom, že Babel je výborný film, který si své 4* zaslouží... Těším se na Biutiful!!! (30.07.2009)

Nechytlo me to.... dlouho jsem shlednuti odkladala, porad me to nejak nelakalo.. dneska jsem chtela jit po dvou dnech znovu na Atlas mraku, nesla, protoze ... život někdy boli... a pak jsem si precetla recenzi na idnesu od Spacilky na Atlas a ta psala, jak tomu chybi to, co ma prave Babel... ci neco v tom smyslu, tak jsem se rozhodla si Babel konecne pustit ... ale ne, tohle si znovu nepustim, na Atlas mraku podruhe se tesim. (23.11.2012)

Alejandro González Iñárritu je režisérem, který toho nemá na svědomí tolik, rozhodně není z těch, kteří ročně točí minimálně jeden film. Jeho filmy se přesto zapisují do paměti diváků – jsou silné, emotivní, dramatické. Ne, v jeho filmech skutečně není mnoho humoru, soustředí se spíše na depresivnější stránky lidského života. Co umí mistrně, to je pak spojování příběhů. Dokázal to v „Amores Perros“ a nejinak se mu to podařilo i tady. Jediný výstřel mění všechno. Mění zdánlivě jen jeden život, ale ve skutečnosti se mění všechno. Životy, které byly vedeny, se rozpadají na kousky. Každý žije v nějakém světě, v jiném světě, a ten najednou přestává dávat smysl. Jak se s tím vyrovnáme? Nedá se nic dělat a změna se musí přijmout. Protože pak... pak už je jenom zatracení. No jo, tohle vážně nejsou filmy na příjemné večery s rodinou. Ale aspoň si z „Babelu“ něco odnesete. A pokud přemýšlíte o tom, proč "Babel", zkuste zapřemýšlet o tom, kolika jazyky se zde vlastně mluví. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/04/jumper-babel-kung-fu-divocina-miami.html (17.02.2013)

80% Amores Grams. (25.02.2007)

Nemůžu jinak než za plný počet. Neskutečně úžasným způsobem ztvárněné zoufalství, bezmocnost a bolest.. a přesně tak působí i na venek. Do toho horko, žár dálek, chybějící kus civilizace.. Nic proti, jen zlatá ČR - sem tam potok, stín, déšť.. Pro tohohle režiséra mi asi zůstane pěkně dlouho velká slabost.. (07.05.2007)

Překrásný film, i když tím nejsmutnějším možným způsobem. Potřetí, tentokrát napříč celou planetou vypráví A.G.I. prostřednictvím neuvěřitelně křehkých a drsných příběhů o útrapách, ale i „občasných“ radostech života, o předsudcích pramenících ze strachu a neochoty přijmout cokoli, co vybočuje z tzv. normálu, ale hlavně o pomíjivosti života, o tom, jak pouhá vteřina, jeden neuvážený, třeba i neúmyslný čin dokáže převrátit a zničit vše, v co jsme doposud věřili. Nepochybuji o tom, že Iñárritu dokázal (a doufám ještě dokáže) oslovit svým citlivým vyprávěním a přesnou režií nezanedbatelné množství lidí z různých kultur po celém světě. Babel je velmi důstojným zakončením volné trilogie, není horší než Amores Perros či 21 gramů, naopak způsob, kterým jsou jednotlivé příběhy pospojovány, je dle mého ze všech tří snímků nejvyspělejší a nejzralejší. (30.10.2009)

Mám dojem, že Iñárritu je docela zručný filmař, ale Arriaga je slabý scénárista. Všechny jeho scénáře jsou kaleidoskopické. Neumí vytvořit příběh a charaktery tak dobré, aby se obešel bez krajností, tedy spektakulárních zásahů osudu. A i s touto pomocí jsou jeho příběhy a postavy příliš mělké, takže na celovečerní film je jich třeba pospojovat několik. Je brilantní jako soudničkář - vylíčí vraždu nebo havárii ve třech odstavcích a dost. --- Ještě poznámku k oscarové hudbě. Když mi bylo patnáct, improvizoval jsem takové brnkačky na piáno a tatínek mi trpělivě vysvětloval, proč je to nezralé a hloupé. Ale věřte nebo ne, mnozí sousedé (bydleli jsme tenkrát v paneláku) se domnívali, že toho umím docela dost. Už o rok dva později jsem dospěl mnohem dál a něco tak pitomoučkého už jsem nikdy nehrál. To jsem ovšem stále ještě byl mladistvý amatérský diletant, a na té úrovni jsem (jako klavírista) už zůstal. Ale teď po mnoha letech se mi zdá, že nenadaným nulám v Hollywoodu kvete pšenka, a takový honorář doslova za nic by se mi hodil. Jen nevím jak to udělat, aby si vybrali zrovna mě, protože stejně „dobrých“ jsou nás statisíce a se žádným populárním režisérem se nekámoším. (05.02.2011)

Svérázné 1)  typy a svérázné události daly vzniknout filmu spíše svéráznému, než kvalitnímu._____ 2)  Obávám se, že Iňárritu není můj šálek kávy. (20.01.2022)

92 % - Další mistrovský kousek AGI, který opět ždímá nevyumělkované emoce jako z mokrého hadru. Výteční herci, omamná hudba (právě ta budí emoce v kombinaci s obrazem úplně úžasně). Posun časových rovin se blíží spíše než 21 gramům pojetí Amores Perros, s nimi má Babel vůbec víc společného. Právě i proto nemůžu dát úplně nejvyšší hodnocení, protože Amores Perros byli prostě první. Babel jde v jejich šlépějích, je parádně natočený po všech stránkách, ale v podstatě nikam výš než Amores nejde. I když ono je to těžké jít výš, když v tomhle žánrovém pojetí zřejmě AGI dosáhl stropu. (05.01.2007)

Třetí a zatím nejambicióznější snímek mexického režiséra Ińarrita příliš nepřekvapí. Scénáristické duo Ińarritu, Arriaga se i potřetí vydalo po známé cestě příběhů spojených tragickou osudovou událostí. Nabízí se srovnání. Amores peros v globálním měřítku. Komplexní, kosmopolitní pojetí celého filmu Bábel posunuje zas o něco dál. Jednotlivé příběhy a jejich hrdinové jsou nám však o to vzdálenější, Ińarritu vyměňuje nervy drásající atmosféru komorních 21 gramů za zastřenou depresi bezmoci v marocké poušti, a japonské metropoli. Jen velká témata dneška navlečená do zajímavého kabátku, či násilně naroubované propojení jednotlivých osudů ala butterfly efekt, chtělo by se také říct. Možná. Film však, i přes nepříliš věrohodné propojení, neztrácí nic ze své působivosti a bez milosti útočí na divákovy smysly. Dlouhé scény jen za doprovodu vynikající hudby Gustava Santaolally ostře kontrastují s tichem Chiečina světa. Právě Chieko ve skvělém podání Rinko Kikuchi je vůbec nejzajímavější postavou. Příjemně překvapil i Brad Pitt. Herecká podoba, ve kterého ho ještě neznáme. Ińarrituova volná trilogie je tedy uzavřena. Nezbývá než konstatovat, že se objevila nová hvězda světové kinematografie, ale až příští film, avizovaný odklon od vyzkoušených schémat, ukáže zda bude plát dál a nebo v zapomnění pohasne. (04.03.2007)

Babel nestojí na emocích, ale na tom, že chce Oscara. A Iñárritu (nejen) tim znovu dokazuje, že je zdatnej řemeslník, ale špatnej umělec. (12.03.2007)

4/10 Pridlhe a nedotiahnute... Jestli to mela byt obzaloba Ameriky, jak ve vsem dosahne sveho a jeji obcane jsou ve srovani s ostanimi obyvateli planety Zeme polobozi - mozna, ale to se snad da zvladnout i za kratsi dobu. (01.10.2007)

Jak jsem to teď dopsal a s hrůzou zjistil, toto je bezkonkurenčně můj nejdelší komentář na ČSFD:) Pro mě je Babel hlavně filmem o životních dramatech každého z nás a o jejich zdánlivě různé závažnosti. Co je závažnější, postřelená Cate Blanchett na hranici života a smrti, kousnutí krabem poustevníčkem do prstu, zoufalá a stále neúspěšná snaha dospívající dívky sblížit se s druhým pohlavím nebo neúspěšný odstřel šakalů ohrožujících stádo koz? Všechna tato dramata jsou rovnocenná - záleží jen na tom, kdo jsme a v jaké životní situaci jsme. V tomto filmu se povedlo mistrovsky upoutat zájem o osudy jednotlivých postav, a když už se nám zdá drama té které postavy nanejvýš závažné, je vzápětí jeho závažnost rapidně snížena. Mám na mysli například postřelení Cate, kdy už máte tendenci jí tu ránu jít stlačit sami a plně se vžijete do zoufalosti její i jejího manžela, a nato se dostanete do Japonska, kde se o tomto dramatu dozví pubertální dívka při znuděném přepínání televizních programů, ne že by této zprávě věnovala přílišnou pozornost, natož aby jí byla nějak zasáhnuta, a přepne na další kanál. Analogicky na mě působila závěrečná scéna, kdy se od situace na balkóně kamera pomalu oddaluje, do záběru se dostane panorama města, kde žijí desítky tisíc dalších lidí, a rázem je velikost balkónového dramatu výrazně snížena. Tedy alespoň relativně, z divákova pohledu. Moc se mi líbily emočně vypjaté, nemluvené scény. Dějová linie v Japonsku působí bezesporu nadbytečně, nicméně mě zaujala asi nejvíc, zejména vnímání dance party hluchoněmou dívkou, houpačka atd.. Netradiční je taky současné použití angličtiny, španělštiny, japonštiny, arabštiny a francouzštiny v jediném filmu. Jak nemám obecně Brada Pitta rád, v tomto filmu se mi neskutečně líbil. Hodně se mi líbil taky ten butterfly effect, kdy za vše, co se událo, může jedna hloupá klukovina. Nebo spíš věnování zbraně domorodému průvodci jako projev vděčnosti? Prostě samé klady. Původně jsem chtěl dát čtyři hvězdičky - nejspíš kvůli poněkud přemrštěné stopáži a některým "zbytečným" scénám, bez nichž by ale film na druhou stranu nebyl úplný - nicméně teď zjišťuju, že vlastně není důvod nedát plné hodnocení. (01.07.2009)

Huh, tak to byla síla. Iňárritu opět vsadil "na jistotu" a přidržel se osvědčeného experimentu s několika zpočátku zdánlivě nesouvisejícími zápletkami, které se nakonec samozřejmě všechny protnou. A povedlo se opět na jedna s hvězdou. Vlastně nevím, co pochválit dřív, jestli skvělou režii, parádní herecké výkony, emocionálně silný scénář nebo padnoucí soundtrack. Můj zážitek ještě umocnila skutečnost, že jsem Babel viděl v Holandsku s dačskými titulky. Sice rozumím anglicky, jenže angličtina je v celém filmu zastoupena jen ve stopovém množství a a většinu stopáže herci odmluví japonsky, arabsky a španělsky. Leč díky dokonalému zpracování a strhující atmosféře jsem se přesto v tom Babylonu řečí neztratil a rozuměl jsem téměř každému slovu. A takové je i poselství celého filmu - rozumět by mu měl opravdu každý, nehledě na národnost, náboženství či politické přesvědčení. Kdo si oblíbil snímky jako Amores Perros nebo 21 gramů, ten bude z Babelu nadšen. A ostatní taky. (09.11.2006)

Záplava emocí, která mě ve výsledku nechala dosti chladným. Japonský příběh mi přišel zbytečný a navíc. (15.02.2007)

3 dějové linie, z nichž jedna šla úplně mimo a jen se na konci trochu připojila. (23.02.2011)

Řemeslně asi nejlepší Iňárritův film. Všechno má naprosto precizně promyšlené a ví, co chce divákům ukázat. Ať už mluvíme o skvělé kameře, perfektní hudbě nebo civilních a hodně umírněných, ale o to báječnějších hereckých výkonech, v nichž nikdo nevyniká a všichni udržují stejnou úroveň. Fakt je, že umí diváka dostat. Nenápadně, ale o to silněji. V Babelu se mu to daří, i když ne tolik, jak jsme zvyklí. Asi by to chtělo trošku prokrátit, protože některé příběhy jsou trošku moc dlouhé, jiné naopak krátké a bez pointy. Problematický japonský mi moc nesedl, protože mi přišel proti těm ostatním trošku násilně zařazený a propojen jen velmi volně. Paradoxně právě ten japonský je nejlépe natočený a obsahuje úchvatně zvládnuté scény (příkladem budiž sekvence na diskotéce), přesto by si asi zasloužil nějaký samostatný filmek. Jinak je ale Babel vynikající snímek, který donutí k zamyšlení nad tím, zda si lidé mezi sebou vůbec rozumí, a zda má jeden lidský život v celosvětovém kontextu nějakou cenu. 80% (10.10.2011)

Hrst lidských osudů v úžasném filmařském pojetí. Alejandro González Iňárritu je výborný režisér. Babelem završuje svou volnou "trilogii smrti" (Amores Perros, 21 gramů), a to způsobem nevídaným i fascinujícím. Každý ze čtyř příběhů zde má své místo, rovněž jako významný emoční účinek. Těžko říct, která z linií je nejlepší (Japonsko - Mexiko - Maroko). Mně osobně se asi nejvíce líbil příběh hluchoněmé Japonky, který se od všech ostatních stylově lišil. Herecké obsazení je hvězdné (výborný Brad Pitt a Gael García Bernal, skvělá Adriana Barraza, Rinko Kikuči a Cate Blanchett). Hudba Gustava Santaolally je úžasná. Babel je film osudově přirozený, mísí se v něm tragédie s osobní láskou, není v něm ani trocha vyumělkovanosti či vykonstruovanosti. Mě samotného ještě více nadchlo skvostné Amores perros, ale Babel je film, který mě silně zasáhl. Spolupráce s Arriagou Inárritovi rozhodně prospěla; velká škoda, že pro rozpor o autorství spolu již netvoří. Málokdo umí totiž vyprávět příběhy obyčejných hrdinů tak podmanivě strhujícím způsobem jako oni dva. Není moc podobných filmů. Jeden Oscar za nejlepší hudbu. (01.01.2017)