Režie:
Luc DionneHudba:
Michel CussonHrají:
Serge Postigo, Rémy Girard, Catherine Faucher, Marianne Fortier, Sarah-Jeanne Labrosse, Stéphanie Lapointe, Yves Jacques, Luc Senay, Monique Spaziani (více)Obsahy(1)
Ide, žiaľ, o realitou inšpirovaný historický film, zachytávajúci hlavne roky 1909 až 1918. V rodine so štyrmi malými deťmi ochorie matka na tuberkulózu. Jej muž po tom, čo ju hospitalizujú, začne zomierajúcu manželku podvádzať s inou ženou. Keď ovdovie, aj s dotyčnou ostane žiť a 4 deti z prvého manželstva dostávajú macochu. Obzvlášť silnú antipatiu si macocha vybíja voči 9- resp. 10-ročnej Aurore. Dievčatko ju svojou pravdovravnosťou privádzalo do zúrivosti. Ani nie za rok prešla macocha od výčitiek k fackám a od faciek k sadistickému mučeniu. Neraz "výchovnou bitkou" voči svojej vlastnej dcére prispel aj otec, mimochodom kováč, ktorý ťažko pracoval, aby uživil rodinu. Až na zásah miestnych ľudí - lekára, ktorý spočiatku nepresvedčil miestneho kňaza o tom, že čo sa deje v dotyčnej rodine, je choré. Napokon úrady v Québecku zalarmoval lekár. Dievčatko na následky mučenia a podvýživy zomiera a otec s macochou sú po jej pohrebe zatknutí.
Film by mal byť prístupný až od 15 rokov. Obzvlášť údesné sú scény, keď dieťa už psychicky ani fyzicky nevládze znášať teror doma a sadne si na koľajnice, aby ho prešiel vlak. Film, ktorý okrem toho, že je pamiatkou na Auroru a cca 100 000 000 iných týraných detí po svete, predstavuje aj desivé svedectvo o stave občianskej spoločnosti v Kanade na začiatku 20. storočia.
(Surja)
Recenze (53)
Jasně že to byl hnusný film, to asi cítil každý. Jenže bylo tam ještě něco,něco děsivějšího.Lidská lhostejnost, zbabělost a přetvářka. Možná se v něm každý trochu našel a to ten pocit hnusu znásobuje. ()
Neskutečně silná záležitost, která mě naplnila marností a zlobou. Ta kráva, jež se zovala matkou (macechou), by zasloužila urazit hlavu sekáčkem na led. A ten povýšený kněz potřeboval popíchnout rozžhaveným pohrabáčem, aby se mu v té jeho intelektuální mozkovně rozsvítilo včas. Jen nechápu jak ta mrcha dokázala milujícího otce změnit takovým způsobem. Nižší rozpočet je znát na levnějším "televizním ztvárnění", ale nijak neruší. Škoda několika zbýtečných kýčovitých scén (hlavně jedné), které mi brání dát vyšší hodnocení. Dávám --- == 89 % == --- . ()
Snímek má velmi silný obsah a myslím, že to bylo opravdu dobré v každém smyslu, protože zachytilo skutečné poselství plné bolesti. Tento smutný příběh o tragicky bolestivém životě nevinné malé dívky mě úplně sebralo. Je to upřímný a strašný obraz lidského utrpení, kde je někdy obtížné některé scény sledovat. O to víc je film emotivnější, že je natočen podle skutečné události. Nikdy nepochopím jakékoliv zneužívání, týrání a pak lidi kteří před tím zavírají oči. Ale bohužel se to děje a dít bude. Sledujete opravdu emocionální zážitek, který vám otevře oči. Možná vás rozpláče, rozhněvá a nebo také bude frustrovat, ale rozhodně stojí za zhlédnutí. ()
Velmi silný,mrazivý příběh! ()
Poslední remake předchozích filmových a divadelních zpracování. Herecké výkony super, filmově slabší. Tresty: Marie-Anne Houde - no jó, ono se velmi nerado věší ženy, samozřejmě mimo čarodějnic, tak byl trest zmírněn, jestli jí fakt foukalo pod tašky, to se v té době moc neřešilo, já bych trest neměnil. Taťka Téleshore měl posedět doživotně, ale za dobré chování po pěti letech v rodné vesnici, já bych za jeho dobré chování přidal v každém roce 3 měsíce samotku, chléb a voda. Kněz - postavil se ke všemu čelem, nic bych mu neměnil, možná o jednu patronu víc. Ostatní vesničané - 52 ran holí /myšleno opravdovou dubovou holí, silného průměru/, já bych trest zmírnil, nemusel by nikdo přežít. Závěr: doporučuji každému. ()
Mlýnek na citlivé duše, jejichž oko nezůstane suché. Ti kteří nesnášejí nespravedlnost budou drtit prsty ve vlastních dlaních a skřípat stoličkami s touhou po bolestivé odplatě. Taková síla to je. Ten pánbíčkář by zasloužil viset na kříži a dostat lopatou, uhelkou, do ksichtu... ()
Tak tohle byla skutečně síla!! Syrové, bez servítek, drásající, že té nevinné dívence není pomoci. Samozřejmě, cirkev nežádej o pomoc. Jeden z mnoha případů. Zahráno naprosto přesvědčivě, tím hlavně poukázáno na hlavní zápornou postavu. Nemohu dát jinak než plný počet, protože tento film si budu dlouho pamatovat a řadit mezi ty nejlepší. ()
Je možné, že tohle se dělo v roce 1920? Proč bylo povoláno četnictvo až k zatčení vražedkyně? Jak může být člověk s doživotním trestem být po pěti letech propuštěn za dobré chování, když je zřejmé, že za utýrání vlastní dcery vůbec necítí vinnu? Církev selhala, jako vždy. Místo pomoci odhalit pravdu, raději vše ututlá a nabádá k modlení.Chudák Aurora. ()
Já bych toho egoistického flanďáka přibil na kříž vedle Ježíše. Ksindl, který se nechal zmást vůní levandule. Fakt by mě zajímalo, jestli je možné, že někdo někomu vyšuká díru do hlavy, že i po x letech v lapáku píše dotyčné zrůdě milostné dopisy. No, asi to možné bude, je to podle skutečnosti. Těžký kalibr i pro chlapa, ale jsem plně přesvědčen, že lidská lhostejnost funguje i dnes, natož před sto lety, kdy navíc parchanti flanďácký měli mnohem větší vliv na lidi. Takže o překvapení se rozhodně nejedná. JASONOVI_X bych vyloženě přál, aby si takovou pohádku, jak píše, užil na vlastní kůži. A v jeho případě bych té zlé maceše fandil. Možná je to také taková zvrácena figura, nebo je to sráč, který by se při prvním pohledu na vlastní krev sesypal jako domeček z karet. ()
Nejhorší je, že se toto děje každý den všude na světě. Herecky mě to moc neoslovilo, ale čtvrtá hvězda za to, jak jsem se u všech těch dementnich postav opravdu nasral. ()
Myslím, že každý normální člověk, který tento film (nebo jemu podobné) sleduje, musí být zhnusen a plný vzteku, že nemůže pomoct. Většina sousedů o násilí na Aurore věděla nebo alespoň tušila, co se v domě děje, ale nikdo, včetně faráře, nezasáhl. Nechci ani pomyslet, na jak obrovském množství dětí jsou takové zločiny páchány. ()
Hnus ()
příšerný, příšerný, ... +1* za nonfiction. ()