Máj

Karel Hynek Mácha zaujímá čestné místo mezi mými nejoblíbenějšími autory, proto pro mne byl Brabcův "Máj" povinností. Po zhlédnutí snímku mám sice VELMI rozpačité pocity, ale ani tak ho nemohu v žádném případě jen tak lehce pohřbít. Za největší selhání filmu považuji především nepovedené prolínání lyrických a epických prvků, ze kterých nemůže mít divák neznalý předlohy snad vůbec nic. Dalším (a zároveň nepochopitelným) problémem je totální odklon od dějové linie knihy. Zatímco skutečný Máj začíná smrtí Jarmily, většinu obsahu vyplňují Vilémovy filosofické úvahy skýtající jedinou útěchu během dlouhého pobytu v žaláři a končí příchodem vypravěče, který nám osvětluje dosud neobjasněné okolnosti této nešťastné lásky, film si - bůh ví proč - skáče od jedné události ke druhé a defakto ničí jakékoli náznaky celistvého příběhu. Za zaslouženými dvěma hvězdami tak nakonec stojí především - ve všech směrech vynikajcí - hudební doprovod, solidní výběr herců (s výjimkou Sandry Lehnertové), několik skutečně povedených scén (Vilémův příjezd do kostela, vidina mrtvých, kat zvěstující Jarmile zprávu o Vilémově trestu, naturalistické lámání v kole) a vůbec samotný pokus o zfilmování nezfilmovatelného skvostu.:-) (31.05.2010)

Jelikož jsem si přečetl hodnocení od jiných uživatelů tady, než jsem na tento film šel. Váhal jsem, jestli na něj vůbec jít. Musím ale uznat , že jsem byl mile překvapen... Brabec to spracoval dá se říct podle svého pocitu a ne přímo podle knížky, která nám je všem dobře známá ze školních lavic. A právě toto zpracování dodalo onu filmu kouzlo a celkové zamyšlení se nad Májem "originál". Hudba k tomu byla též perfektní. 75% (19.12.2008)

Jaká předloha, taková adaptace (ano, vše co nesnáším na romantismu, představuje právě Máj). Lehnertová hrát neumí, naštěstí je většinu stopáže svlečená a mlčí. Stropnického strašný lesů pán je opravdu strašný. Dvaašedesátiletý Kukura nezvládá říci jedinou větu tak, aby to znělo aspoň trochu přirozeně, ví to a proto studem raději zabořuje hlavu do "písku" (pozn. písek je zde lůno dívky, která by mohla být jeho vnučkou). Třískův svěřepý výraz tomu také nepřidává, naštěstí u něj to zachraňuje hlasový projev. K přesdržkovému nápadu se Support Lesbiens, naprosté nenávaznosti po sobě jdoucích záběrů, snovým výjevům či "kameře" se odmítám vyjadřovat, nervy mám jen jedny. (13.04.2009)

Pokud chtěl pan režisér natočit film, kde se jenom m***á (viz. komentář AngelAngie) , tak to měl natočit bez blbostí a zbytečností okolo jako pořádnou erotiku a možná by mu někdo řekl díky. To se nestalo a místo toho divák dostane rádoby poetický příběh o ženě s pěkným tělem, která se doslova rozdá na všechny strany, do čehož celou dobu vstupuje kat recitující slova Máje... Výsledek? nevtipná parodie. Tam, kde Kytice bodovala svým vzhledem, tam Máj naprosto ztrácí a digitálně upravené prostředí je opravdu hrozné.... O hercích ani nemluvím, protože chápu, že pro většinu to byla dobrá šance jak si: a)přivydělat, b) šáhnout na pěknou a mladou holku, c) najít pár voliček(voličů). Na závěr rána smrtící pro všechny diváky, co mají vkus... Support Lesbians a hudba? Asi jsem hudebně nevzdělaný, hluchý nebo už nevím, ale už při vyslovení názvu této skupiny se mi chce utéct k dechovce a děkovat Bohu, že existuje. Pro zvědavé 1* je za těch pár záběrů na tělo Jarmily... více pozitiv bych tu nenašel. (20.02.2009)

Pohádka, romance, balada, drama a já nevím co ještě... to vše se podařilo Brabcovi do tohoto filmu vtěsnat. Nedá mi to, musím srovnávat s Kyticí. Zatímco v Kytici se Brabcovi parádně podařilo zachytit poetiku a básnivost díla, Máj zůstal jen neuchopitelným slepencem. Když pominu fakt, že Brabec udělal s Viléma chladnokrevného otcovraha (v předloze Vilém zabíjí soka, aniž by věděl, že je to jeho otec), nemůžu překousnout divokou rockovou "party" umrlců. A herecké obsazení? Přemýšlím, koho "pochválit" dřív.... Kukuru se slovenským akcentem nebo neskutečně patetického Hamleta Třísku? Po shlédnutí Kytice jsem měl opravdu o čem přemýšlet a těšil jsem se na to, do čeho se Brabec zase pustí. Ovšem teď ve mě zůstává jen prázdno. Teda vlastně jeden pocit mám. Strach z toho, co se rozhodne Brabec zprznit příště. (03.12.2008)