Režie:
Zack SnyderKamera:
Larry FongHudba:
Tyler BatesHrají:
Billy Crudup, Malin Åkerman, Carla Gugino, Patrick Wilson, Jeffrey Dean Morgan, Jackie Earle Haley, Matthew Goode, Matt Frewer, Stephen McHattie (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Anglický komiksový scenárista Alan Moore bývá považován za jednoho z nejschopnějších a nejvšestrannějších autorů. Legendární komiksový tvůrce se proslavil tituly jako V jako vendeta nebo Bažináč, ale za jeho přelomové dílo bývá považována komiksová minisérie Strážci (v originále Watchmen), kterou vytvořil s kreslířem Dave Gibbonsem v roce 1986. Strážci se setkali s nadšeným kritickým přijetím a představují milník v moderním pojetí komiksového žánru. Alan Moore vytvořil temný mnohovrstevnatý příběh, v němž dekonstruoval superhrdinský mýtus a současně reflektoval tehdejší ohrožení jadernou válkou. Spletité mnohovrstevnaté vyprávění odehrávající se v zároveň v časové souběžnosti i minulosti využívalo všech možností komiksového média a dlouho zaznívaly domněnky, že předlohu nelze převést na stříbrné plátno. Filmové adaptace se nakonec ujal režisér Zack Snyder, který si předtím vydobyl renomé adaptací komiksové verze řecké historie 300: Bitva u Thermopyl. Děj Strážců se odehrává v alternativní historii Spojených států amerických v roce 1985, kdy naplno zuří studená válka a svět se ocitá na pokraji jaderné zkázy. Zápletka se zaměřuje na příběhy jednotlivých superhrdinů během vyšetřování vraždy jednoho z nich – Komedianta. Nekompromisní Rorschach za jeho smrtí vidí rozsáhlé spiknutí, které má zlikvidovat nebo zdiskreditovat bývalé superhrdiny. Ti už dávno nejsou považování za ochránce lidstva, ale živoří na okraji společnosti. Rorschach se je pokusí zmobilizovat ve snaze zabránit jaderné katastrofě. Jejich cílem by mělo být strážit lidstvo. (Česká televize)
(více)Videa (10)
Recenze (2 105)
POZOR, SPOILERY! - Lidstvo vykoupené proti své vůli obětí lidí nejchytřejším termitem Alexandrem Velikým a k překvapení samotného boha. Pravda a láska nemůžou zvítězit nad lží a nenávistí, protože pravda lásce překáží. Termit to ví. KONEC SPOILERŮ. Tomu říkám životní optimismus. Komiksový optimismus. Silné ****. ()
Snímek, který mě občas rozesmál (třeba tou reklamou na pivo ;-), chvílemi jsem se ošíval nad kostrbatě podanou angažovaností (dlouhý Nixonův nost byl doufám záměr), no a v golbále si myslím to, že i člověk méně poznamenaný komiksem si tenhle filmový pohled na komiks, braný trošku z jiné strany, může v klidu užít. ()
Hodnocení odůvodním na konec, nyní hodlám dštít síru. „Stražci – Watchmen“ jsou ve své podstatě naprosto zbytečný film. Komiks s více méně banálním obsahem totiž není zaměřen na příběh a děj, ale na posouvání a přetváření mezí komiksového média a způsobů vyprávění. Proč a jak převádět překračování hranic v komiksu do filmu, toť je mi záhadou. Snyder tudíž neměl jinou možnost než si udělat z předlohy scénář a tu naprosto šílenou strukturu vyprávění přetáhnout slepě do filmu. V důsledku toho jsou Strážci jen rozpohybovanou kronikou, která k ničemu nesměřuje a zrovna tak by mohla mít místo 3 hodin 2 nebo 6 a dojem by byl naprosto stejný. Vše, co je tady dobré, pochází od Moorea, takže vychvalováním „boření superhrdinského mýtu“ divák/komentátor neukazuje nic jiného než vlastní neznalost. Jediným Snyderovým vlastním vkladem je klipovité používání hudby a občasný vtípek v podobě průletu kamery pod Manhattanovým zadkem nebo podbarvení sexuální scény písní Hallelujah, a to ještě musím dodat, že podobné pomrkávání na diváka mě spíš vyhazuje z filmu, než aby mě bavilo. Výsledných 70% dávám jedině proto, že stejné procento ode mě dostal i komiks a tato adaptace není nic jiného než kniha uvedená s 1 nepodstatnou změnou a 2 výpustkami do pohybu. Edit, tl;dr Tři hodiny zpomalených videoklipů a usltaruperčuprkůl póz. Děkan, Snajdí, nechci. ()
Snyder zvládl geniální komiks věrně přenést, rozpohybovat, vizuálně vypulírovat a opentlit pár vtípky (což rozhodně není málo), ale život mu v mých očích vdechnout nedokázal. U nádherného úvodního retro klipu jsem sice zamáčkl slzu, ale po zbytek filmu jsem už necítil téměř nic. Typově dobře vybraní herci (s výjimkou Ozymandiase) defilovali v dokonale zrekonstruovaných kostýmech a kulisách a deklamovali věty z komiksu, ale jak postavy, tak jejich osudy mi byly ukradené stejně jako klimax, při kterém se mi v komiksu vždy stáhne krk. První polovina mi navíc přišla jako šílený flashbackový guláš, kdy se vlastní děj pohybuje hlemýždím tempem (v komiksu mi to nijak nevadilo), aby se v druhé půlce nevzrušeně doloudal k nijak šokujícímu finále. Už několikrát jsem četl cosi o tom, že film je brutálnější než předloha, ale aspoň mě přijde šest celostránkových panelů posetých rozmašírovanými mrtvolami nám dobře známých vedlejších postav podstatně brutálnějších než nějaká otevřená fraktura ruky a rozsekaná hlava a taky jsem moc nepobral, co měla v tak realisticky pojatém příběhu znamenat ta nerealistická akce. Zkoumal jsem, kochal se, ale neprožíval. ()
Galerie (236)
Photo © Warner Bros., Paramount Pictures / Clay Enos
Zajímavosti (96)
- V jednu chvíli se spekulovalo o obsazení Johna Cusacka do role Sůvy/Dana Drieberga a Sigourney Weaver do role původního Hedvábného přízraku/Sally Jupiter. Role nakonec připadly Patricku Wilsonovi a Carle Gugino. (Caszidy)
- To isté lietadlo, ktoré prelietava v úvodnej titulkovej sekvencii pri mene Malin Åkerman (Laurie Jupiter), môžeme vidieť aj v snímke Sucker Punch (2011), ďalšom filme Zacka Snydera. (PETOS)
- Modrá barva, kterou vyzařuje Dr. Manhattan (Billy Crudup), je takzvané Čerenkovovo záření. A to proto, že elektronové částice, ze kterých je složen, se pohybují v optickém prostředí rychleji, než je fázová rychlost světla pro toto prostředí. Pohyb vyvolává záření, které trvá po dobu, kdy jsou částice rychlejší než světlo. (Charpy)
Zfilmovaná LIGA VÝJIMEČNÝCH je důvod, proč se Moore od komiksových adaptací svých děl distancuje, protože je koncept zpřístupněn co nejširší divácké obci a jsou obroušeny všechny ostřejší hrany. Z PEKLA je vyvedenou žánrovou, detektivně-horrorovou podívanou, která ale zplošťuje komplexní grafický román do podoby šestákového dobrodružství. V JAKO VENDETA je zase aktualizací, která více než myšlenkovou bohatost a nadčasovost komiksu přebírá mooreovské vypravěčské postupy a dovádí je dál. Ani o jedné z výše zmíněných bych nemohl říct/napsat, že se jedná o výborný film a zároveň i výbornou adaptaci komiksu, což naštěstí u STRÁŽCŮ - WATCHMEN neplatí: nejoceňovanější grafický román všech dob je překlenut do filmu, jenž plně a nedivácky využívá jeho komplikované formální stránky a všechny podstatné a podnětné myšlenky byly zachovány._____ Film cílí na fanoušky předlohy, ale nejlepší je ve chvílích, kdy se vydá zcela vlastní cestou a v duchu mooreovského rukopisu rozšíří fikční svět o další události z alternativní historie, přitvrdí či mírně pozmění klimax. Prostřednictvím zpomalených či zrychlených záběrů, a to třeba v rámci jednoho záběru, umocní daný moment, protože na rozdíl od 300 se zde nejde na efekt, ale vše je úslužné celku a efektivní. Díky chytře zvolené hudbě ironicky oglosuje či emociálně zvýrazní scénu, za pomocí rozmanité choreografie dá divákovi pocítit fyzickou bolest postav._____ Podstatu rozporuplného přijetí nevidím v tom, že znalci předlohy hodnotí kladně, protože si vystačí s rozpohybovanými obrázky, a nečtenáři se ztrácí v časových a prostorových rovinách i v postavách, a tak se nudí a hodnotí záporně. Pokud nějaký film překlápí vyprávěcí strukturu komiksových STRÁŽCŮ, pak je to Nolanův TEMNÝ RYTÍŘ, ve kterém jsou informace distribuovány prostřednictvím novin, televizních reportáží či letmých náznaků, každá scéna funguje jako uzavřený celek s vrcholem a přitom zapadá i do "většího obrazu". Snyder totiž alespoň kinoverzi zbavil rámování (žádné citáty, žádné osudy vedlejších postav uzavírající kapitolu), a tak je film popoháněn postavami, nikoliv motivacemi či McGuffinem (kdo zabil Komedianta?). Naladit se tak na meditativní, v podstatě filozofující (nikoliv filozofické) a politické (nikoliv politizující) dílo je ohromně složité, ale kdo to dovede, ten musí uznat, že STRÁŽCI - WATCHMEN lépe natočit nešli. A obdivovat přitom nekompromisnost, s jakou "blockbuster" za víc jak 100 milionů dolarů vyobrazuje sex a násilí, dokonce otevřeněji než v komiksu. 10/10 Director´s Cut: Obavy, že režisérská verze pouze doplní to, co bylo v komiksu, se naštěstí nenaplnily; přesto má svým feelingem DC mnohem blíže grafickému románu, protože onen hnus (který jsem pociťoval při čtení, ale ne při sledování kinoverze) je přítomen. Prodloužením valné většiny scén se pozměnilo jejich vyznění, kdy se z jízlivého černého humoru stala poctivá deprese (cokoliv s Rorschachem, především pak rozhovor s psychiatrem/psychologem), nové scény poté lépe prokreslují postavy (Sůva), ozřejmují jejich motivace (Komediant, Ozzy) a dodávají na působivosti (závěr). Přidání více sexu (prodloužená "Hallelujah") a násilí (napadení Hedvábného přízraku a Sůvy v uličce, vietnamský flashback, útok na Veidta, vysvobození z vězení) není samoúčelné a mnohem komplexněji se zde pracuje s jednotlivými emocemi: mistrovsky natočená scéna vraždy jedné vedlejší postavy, ve které se střetává - stejně jako v celém filmu - minulost s budoucností, je zakončena černohumornou tečkou. A teď bych prosil speciální edici se zakomponovanou TALES OF THE BLACK FREIGHTER, děkuji. () (méně) (více)