Synecdoche, New York

Film vo filme vo filme vo filme... mám pocit, že toho bolo až príliš, asi žiadny film som nepozeral na osemkrát, ale tu sa inak nedalo. Nevravím, že by to bol film nudný, ale skrátka bol celkovo veľmi slabý. Asi tu názorovo idem proti davu, ale nič s tým nezmôžem. (27.09.2016)

Nejdepresivnejsi filmovy zazitek tohoto roku. A zaroven nesilnejsi. 2 hodiny ne a ne skoncit. Pokud divak pristoupi (v mem pripade se stalo) na pravidla Kaufmanova sveta, stava se jeho prozitek mnohem intenzivnejsi. (07.12.2008)

tohle je snad nejvetsi uchylarna a klystyr mozku, co jsem kdy videl.. nebudu to ani hodnotit, to se proste NEDA (20.03.2009)

Mám ráda "divné" filmy. Mám ráda filmy, které člověka nutí, aby se zamyslel. Mám ráda filmy, které se nebojí s člověkem zacloumat. Líbil se mi námět Synekdochy - hodně se mi líbil. Synekdocha celkově byla dobře hodnocená. Byla jsem varována, že to je příšerný film. Byla jsem zvědavá. A tak jsem si Synecdoche, New York pustila. Úvodní dětský zpět mě trošku vyděsil (teď už vím, že film, který začíná zpěvem nějakého děcka, se má vypnout, tehdy jsem to ale byla ještě ochotná odpustit), ale pokračovala jsem dál. A výsledek nějak nebyl takový, jak jsem si ho představovala. Pár skvělých nápadů (jak úvodní ráno, tak i například dialog: "Co odjela, nezavovala. Je to rok" - Je to týden."), ale jinak podivná schíza, zmatená zvrácenost (a tohle ještě dokážu pochopit!), zmatený scénář, podivný bloud aneb hlavní hrdina Caden (ale Phillip válel), šílené cesty do Berlína a tak nějak až moc exkrementů a moc menstruační krve (pochopitelně vše pojaté pouze slovy:o) ). Přemýšlela jsem nad Kaufmanem. Přemýšlela jsem nad tím, co to hulí za matroš. Ten ale musí mít grády! Ale pak mě někdy na začátku poslední půlhodiny po dalším dějovém zvratu napadlo: "A jak to Caden zrežíruje teď?", což mi udělo velkou radost, nebudu lhát. A jako by to byla předzvěst, poslední půlhodina byla zkrátka krásná. Vše zapadlo a já uviděla tu sílu, kterou Synecdoche přece jenom má. Jen jsem si představovala, že celý film bude stejně silný, ne pouze jeho jedna čtvrtina. Mohla bych dát Synecdoche, New York vysoké hodnocení. Ale nedám. Nedokážu odpustit to, že většinu doby jsem se koukala na ZZ (zhmotněné zoufalství). Ale nedám ani špatné hodnocení, protože Synecdocha to "něco" ve mně zanechala. Nechám to tak. (26.04.2009)

K hledání svého vlastního já (?) má pomoci realizace obrovského divadelního projektu. Prostor, kde se vše odehrává je vkomponován do jiného prostoru – našeho světa - oba se občas propojí, reálné postavy jsou náhle herci a herci po chvilce zase reálné postavy. Čas někdy pomalu se vleče, někdy ve skocích prchá. Stále znejisťování „reality“, až překomplikovanost vztahů, a především – časté kladení existenciálních otázek jsou hlavní znaky filmu. Po stránce práce kamery, hudební složky, střihu... je dílo zajímavé a originální. Philip Seymour Hoffman odvádí úžasný výkon, v množství postav – často epizodického působení – se však nelze dobře orientovat. Hlavním problémem filmu je gradace beznadějí hlavní postavy, jsou k neunesení … vrství se , jedna navazuje na druhou, občas přerušené jen lítostivostí - lítostivá žena je protivná, ale lítostivý muž je přímo nesnesitelný. Druhá část filmu neměla konce - bez náznaku nadsázky, humoru či ironie diváka čekal jen zmar. Divadelní představení ve filmu je vlastně obrovskou manipulací, něčím, čím režisér chce své bolestinství převést na další lidi. Co dodat? Zrcadlo lidské duše není tak jednostranně bojácné a temné…. Pro koho byl vlastně film natočen? Asi jen pro samotného režiséra? V kině jsem zůstal do konce filmu skoro sám, většina diváků během představení odešla. (04.05.2009)

Neskutečně obrovské a atmosférické dílko. Je to ta nahá pravda o životě. Nebo je to o té nahé pravdě o životě nebo snad o tom, že je něco o nahé pravdě o životě. Nebo je to jedno. Všechny ty věci, které vám začnou dělat ze života peklo, když je třeba jen na chvilku přestanete ignorovat, jsou tady rozebírány a zkoumány a je nazíráno i na jejich zkoumání a rozebírání. Spousta základních lidských pocitů a depresí a jejich konečné řešení je zamícháno do tohohle guláše, ve kterém nejsou kousky rozvařené, ale jen pevně propojené. Leze ze mě asi pěkný blábol, ale tomu se prosím nedivte, ani se toho nelekněte a radši se na to koukněte. A připravte se před tím na řádnou hustotu. (20.05.2009)

Ufff!Pln dojmů přicházím po shlédnutí tohohle dílka v kině.Poprvé se mi stalo,že jsem byl v kině a slyšel vedle nahlas chrápajícího diváka.To,že jsem ho slyšel bylo hlavně tím,že jsme v kině byli 4.A věřím,že kdyby nás bylo více,stejně by nás tam možná tak málo opět zůstalo.Velice náročný film,tak strašně náročný a přehnaně složitý,prolévání časů,hraní rolí přes roli,kostka přes kostku,scéna přes scénu.Člověk se v tom až ztrácel.Není to běžný snímek,přehnaná snaha o originalitu,až přílišné tlačení na pilu...To vše ve mně budilo nepříliš pozitivní dojem.Neuvěřitelně depresivní chvilkama.Častokrát až krajně absurdní.Jako by to točil blázen:-).Co bych vyzvedl?Herecký výkon hlavního hrdiny....úžasné! (09.06.2009)

kaufman má v sobě kouzlo. prostě to opravdu umí. v tomto případě ale byly tahranice mezi "představením" a realitou tak neostré, nejasné a navíc opravdu ale opravdu užvaněné, že už jsem se koukal v kině na hodinky. posledních dvacet minut se vleklo v trapných životních moudrech... ale herecké výkony vynikající!! za ně ty tři hvězdy, jinak by to byly maximálně dvě. (01.07.2009)

Bez uzadření přiznávám, že sem to vůbec nepochopil, ale snažil sem se. Buď je to tim, že nemám dostatečný intelekt nebo tím, že je mi 23. Doufám, že to druhý. Zajímavý komentář: Radek99 (08.08.2009)

Myslím, že nositeli objektivních informací jsou vedlejší postavy - jak píše Matty, jeden střih může znamenat dějový posun o několik let. Proto si myslím, že Caden si vymyslel Ellen, která je čistě jeho imaginací a do synekdochy ji jenom znázorňuje prostřednictvím snů (v úplně poslední scéně se Caden setká s herečkou, která v tom snu hrála). Říkám to proto, kdyby někdo jako na druhé shlédnutí já, pochyboval, zda-li vlastně Caden nebyl celou dobu Ellen. Jestli má film nějakou pointu, pak věřím, že ji Kaufman vyjadřuje ústy faráře u konce filmu tím monologem při posledním pohřbu. Suma, sumárum: je to skvělý film, který na první shlédnutí buď nabudí nebo definitivně odradí. No a moje situace je zřejmá z počtu hvězdiček. Je to neuvěřitelně domotané, ale o to víc k zamyšlení. Věřím, že Kaufman není jeden z těch scénáristů, co přesně neví, co vlastně chtějí říct. (17.12.2009)

Náročný film na pochopenie, ale ako sonda do umelcovej duše dostatočne zaujímavé. Kaufman ako režisér nie je taký dokonalý ako scenárista. (26.03.2010)

pro mne silně iritující, přesto silné, neuvěřitelně promyšlené (a v tuto chvíli mnou ne zcela pochopené)...není to úplně můj šálek kávy, přesto mě cosi neustále nutilo dívat se dál. (31.03.2010)

Ak by Kaufman nepisal scenare, ale knihy, coskoro by sme sa o nom ucili na literature ako o novodobom Kafkovi, ktory posunul hranice experimentovania s umenim. Po pozreti snimku som si nedokazal chronologicky vybavit co sa kedy stalo, ktora postava mala aky zmysel - najma tie okrajove - ale dojem ostal a to silny dojem. Posolstvo napriek narocnosti filmu je uplne jasne, dej je genialny a zaroven nie az tak podstatny, kedze podstatne su len pocity Cadena Cotarda - P. S. Hoffman odviedol vynikajucu pracu - ktory zije prazdny zivot a snazi sa ho ozvlastnit. Nechce byt sam ako nikto z nas a veri tomu, ze je nieco viac nez iba dalsou osobou, ktora sa narodila, umrie a nikto si ju nebude pamatat. Kaufman musi mat rovnake pocity, pretoze si neviem prestavit ako by to dokazal takto nadherne podat, ak by nezazil pocit zbytocnosti. Nebudem to dalej rozoberat, skratka genialita v najkafkovejsej forme... (03.05.2010)

Tak to bol iný bordel!!! Vlastne som sa nič nedozvedel. Charlie si natočil film pre seba, ako si Canden nechal zahrať pre seba hru. Hviezdička je za scénu keď rozpráva ako sa hrali na víly http://www.youtube.com/watch?v=7NANYiWjy04 (01.06.2010)

Ať se na mě nikdo nezlobí, zřejmě nejsem na tak vysoké intelektuální úrovni, ale já jsem z toho filmu nepobral téměř vůbec nic. Excelentní Seymour Hoffman, jenž geniální ztvárňuje režiséra ztraceného ve vlastním světě, ve vlastním životě, díky němuž nezvládne svou vlastní a velkolepou divadelní hru, která se postupně stává jeho zmateným životem a on již není schopný rozlišit rozdíl mezi realitou, fikcí a jeho vlastními představami. Je klidně možné, že sám Kaufman se ve svém filmu ztratil možná ještě víc než onen divadení režisér. A podle toho to taky vypadá. Těžko strávit takovouto negativní a depresivní dřinu, která je zřejmě jen pro opravdové "fajnšmekry", protože já se u ní pouze nudil, těšil se na konec (jindy mi přijdou dvě hodiny málo, tady se mi zdálo, že jej sleduju celou noc!) a bohužel většinu point a logických propojení (pokud nějaké vůbe byly) i přes intezivní přemýšlení vypustil. Skvěle stvořený a znázorněný chaos, ze kterého se hlava motá každému divákovi, bohužel do něj žádná část snímku není schopná vnést řád. (26.04.2011)

Nejhorší na těch 118 minutách kaufmanovské scénaristické exhibice není to, že jsem to nepochopila, ale že jsem to pochopila a zároveň mi přitom bylo líto všech těch herců, archtiektů a grafiků, kteří se toho tyjátru účastnili. I přes světlé a svým způsobem geniální momenty komplexnost světa a života zobrazená ve své "úplnosti" působí strašně dusivě. (21.06.2011)

cože? (08.09.2014)

potenciál tomu nechybí a první polovina vypadá víc než slibně. Jenže pak se film začíná propadat v jeden velký bordel, mám takové podezžení, že ani sám režisér se v něm moc nevyznal. Já se o to pokoušel, ale zákonitě jsem se v tom musel ztratit. Ruku v ruce s tím ovšem musela přijít postupná ztráta zájmu o film a nuda, která byla podpořena přepálenou stopáží. Měl jsem co dělat, abych to vůbec dokoukal. Zklamání (28.09.2014)

Mindfuck. Nutno vidět minimálně dvakrát, klidně i odzadu. (06.10.2016)

Ta inspirace Zolou a jeho Mistrovským dílem je očividná. Vlastně si myslím, že Kaufman se Zolou zcela vědomě polemizuje. (07.01.2019)