Skins

První série. Geniální záležitost. Už dlouho jsem nebyl tak emocionálně rozložen na molekuly jako u poslední epizody. Nemám slov. Jsem rád, že jsem to nezalomil po prvním díle, to bych se byl připravil o spoustu krásných zážitků. Dramatické scény fungují absolutně dokonale. Těch humorných je sice výrazně méně, ale když na ně došlo, tak jsem se smál hodně nahlas. Herci byli/jsou absolutní sympaťáci. Koho jsem si oblíbil nejvíce? Mikea Baileyho neboli Sida. Nečekal jsem, že se někdy objeví seriál o mladých lidech, který je tak nehorázně upřímný a zároveň pro mě silně návykový. Jdu shánět druhou sérii a věřím, že to bude ještě lepší. I když... dá se vylepšit první série?________Druhá série. Platí prakticky totéž, co o první sérii. Nezbývá mi než před tvůrci smeknout. Byly to báječné chvíle trávit čas s bristolskými hrdiny. Především musím vyzdvihnout herce, kteří hráli naprosto uvěřitelně a byli vůbec neotřelí. Občas to byla pěkná depka, občas jsem se zasmál pěkně nahlas. Koncept jeden díl = jeden hrdina mi naprosto vyhovoval, protože to byla skvělá možnost poznat jednotlivé aktéry mnohem podrobněji. Ovšem jsem přesvědčen, že závěr první série byl mnohem lepší a víc se mi strefil do mé melancholické povahy. Nějaká vada na kráse? Ano, jediný Maxxie se musel o svou kapitolu dělit._______P.S.: Vzhledem k tomu, že v dalších sériích je již jiné herecké obsazení, které mě naprosto nezajímá, tak toto pětihvězdičkové ocenění platí pouze za první a druhou sérii. (08.04.2011)

Obměňovat po určité době obsazení není vůbec špatná myšlenka a jistě by se díky ní dalo natočit mnoho sérií bez výraznějšího kvalitativního úpadku – s čímž tvůrci zřejmě počítali. S čím už ovšem pravděpodobně nepočítali, je fakt, že když si člověk na postavy za dvě sezóny zvykne, těžko se mu s nimi pak loučí. Takže to nakonec až tak dobrý nápad vlastně není. Ale to rozhodně není jediný důvod, proč šly Skins po dvou sériích do kopru. Scenáristé totiž s výhledem na větší dramatičnost začali postavy druhé (třetí a čtvrtá série) a třetí (pátá a šestá série) generace přepisovat ze dne na den, z epizody na epizodu. No a to seriálu láme vaz, protože nejenže jsou „hrdinové“ zmíněných generací povětšinou hrozně nesympatičtí, ale oni se i chovají absolutně nesmyslně. To také zapříčinilo, že zatímco první dvě série jsem zhltnul během týdne a rád si je kdykoli zopakuju, se zbylými čtyřmi jsem se trápil dobré čtyři měsíce a už je nikdy nechci vidět. Trochu závidím těm, kteří byli (ať už z vlastní vůle nebo souhrou šťastných náhod) všemu od druhé série výš ušetřeni a těm, kteří se na Skins teprve chystají podívat, rázně doporučuju udělat to samé. Nejoblíbenější postava: Chris (plus celá první generace). Nejneoblíbenější postava: Effy (plus prakticky celá druhá a třetí generace). // Znovu jsem se podíval na první dvě série a musím hvězdičku v hodnocení přidat, tohle je prostě dokonalost za plný počet a ani čtyři následující debilní sezóny na tom nic nezmění. Jenom škoda, že kdy vznikly. (04.06.2012)

Komentář i hodnocení patří prvním dvěma sériím, těm dalším (s kompletně vyměněnou partou) jsem se na doporučení vyhnul. Rád se připojuji k nadšeným ohlasům, které tenhle seriál nasbíral - opravdu patří v rámci svého žánru (teenage lifestyle/comedy/drama) k tomu nejlepšímu, co jsem měl možnost vidět. Je to malé, je to milé, je to vtipné a ostré, tu a tam to člověka dojme... a režíroval to (mimojiné) Harry Enfield :-) Kámen úrazu pro mě spočívá především v jisté nevyváženosti - některé postavy (a tím pádem i samotné epizody) jsou zábavnější a lépe propracované než jiné (Tony, Chris, Cassie, Sid > Michelle, Jal, Anwar, Maxxie). Nejlepším dílem prvních dvou sezón je pak Tonyho introspektivní trip na univerzitní kampus. Jděte a bavte se. 80% (22.11.2013)

První 2 série byly naprosto geniální... Ve 3. nastoupila nová generace postav a došlo ke znatelnému úpadku. 4. série se ovšem opět vrací na vrchol a třeba teď sedmý díl mi vyrazil dech... Jedná se o kombinaci hned několika velmi zajímavých prvků. Předně se jedná o docela realistickou sondu do života náctiletých, hlavní postavy pijí, kouří, hulí, zobou pilulky. Tenhle realismus je spojený se způsobem jednotlivých epizod, které se obvykle věnují jakési psychologické drobnokresbě jedné postavy, poznáváme tak její rodinu, život... tím je seriál obvykle dost pestrý, často se zde pracuje s nějakou psychologickou realisčností, věrohodností, ale zároveň s dostatečně divácky vstřícnými motivy. Vedle toho se zde objevují zas absurdní a nerealistické věci, které seriál doplňují k dokonalosti... Výsledkem je seriál, který neuvěřitelně pobaví, ale i vzbudí velmi silné emoce (některé díly mají na seriál skutečně nezvyklou sílu), drama a komedie... Ve výsledku nelze nic vytknout (krom zmíněné 3. série, což je omyl, který byl napraven). (15.03.2010)

Skvělá hudba, skvělí herci, perfektní scénář a koncert Crystal Castles. Jen by mě zajímalo, kde našli tolik lidí s nosem nahoru... Za ty dva poslední totálně ulítlé díly si Skins zaslouží bodové absolutorium, hlavně za posledních pět minut. A nejlepší na tom všem je, že druhá sezóna v nastaveném tempu vesele pokračuje. Život dojebané anglické mládeže, tak skvělý a tak posraný. Tak je to správně. A Adam Sandler je sladký, když ztišíš jeho hlas. Dokonalé. Nepamatuju si, kdy mě naposled něco tak emocionálně rozdrtilo. Napoprvé, napodruhé, pokaždé. But it’s all over... It’s all over. O tragédii 3 sezóny decentně pomlčím, čtvrtá se až do sedmého dílu jevila ok. (29.03.2009)