Karamazovi

Petr Zelenka - stačí slyšet tohle jméno a je mi jasné, že netřeba číst recenze či sledovat ohlasy diváků. Zelenka totiž špatný film natočit nedokáže. Kdyby Dostojevskij viděl svoji klasiku v tomto hávu, asi by se hodně divil, ale určitě by se neurazil. Geniální využití prostor Nové Hutě, výborný Ivan Trojen, ovšem totálně vynikající David Novotný, ale hlavně soundtrack Jana A. P. Kaczmarka - ten musím okamžitě mít! Lvi pro tento rok jsou jasní - Venkovský učitel a Karamazovi. (26.04.2008)

Silné látce, která by se utáhla ‚sama‘, vtisknul Zelenka velmi specifickou visáž, jenž se pohybuje na hranici mezi ryzím artem a čímsi ‚jiným‘, po čem tolik většina u českého filmu volá. Za to, jak se celá záležitost dokázala oprostit od divadelnosti – nenechat se táhnout od (jinak bez výjimky špičkových) herců, ale střihem, kamerou a hlavně hudbou tomu dát osobitý filmový tvar – Zelenkovi tleskám ve stoje. Jeden z nejlepších českých filmů za hodně dlouhou dobu nazpět. Bravo! (12.02.2009)

Obával som sa, že ma to vzhľadom na námet a jeho formu spracovania nebude baviť. Všetko zbytočne, lebo tie herecké výkony počas "skúšky" sú tak strhujúce, že naposledy ma takto emocionálne zasiahol Žiakov návrh v parlamente, ktorý si myslí, že ideálnym riešením do budúcna, by bolo zlegalizovanie predaja drog v lekárňach. Kým je však Žiak kokotkom na pohľadanie, Trojan a spol sú excelentnými hercami, ktorí mi pripravili plnohodnotný, emocionálny zážitok. Výborná, v originálnom šate poprepletaná "divadelná skúška" vo filme, ktorý sám o sebe, disponuje vlastnou príbehovou váhou .. (02.12.2021)

Na české poměry dosti odvážný film. Není nejšťastnější Karamazovi poměřovat s literární předlohou, neboť její kvality rozhodně nedosahuje ani neparafrázuje Dostojevského myšlenkovou rovinu tak dostatečně, aby byla divákovi neznalému největšího ruského "existencionalistu" přijatelně přiblížena, osvětlena, pře(d)ložena (to už ji možná lépe vystihuje Woody Allen v některých svých intelektuálních pastiších ;-)). Film je zajímavý z jiného hlediska: velice poutavá meta-vyprávěcí hra s divákem - příspěvek do početné skupiny uměleckých děl, které reflektují sami sebe. Velké množství zcizujících efektů, úniků, pastí na diváka, kliček a centrů. Celková podoba filmu je trochu neuspořádaná a mnoho zajímavých motivů nebo situací je zde pouze naznačeno, nedotaženo nebo ne zcela adekvátně využito. Karamazovi jako celek poukazují na svůj mnohem větší potenciál. Při jejich sledování jsem se nemohl ubránit pocitu, že by je Zelenka zvládl natočit o něco lépe. Delší stopáž filmu by rozhodně neuškodila (myslím, že i kdyby film trval tři hodiny, pořád by se bylo na co dívat). Jakási neučesanost a anarchie snímku působí velice svěže, ale vzbuzuje v divákovi pocit, že by chtěl víc (nebo alespoň ve mě, ať tady hloupě nedeklamuju za všechny). Přesto jsou Karamazovi natolik originální a oproti jiným tuzemským "hračkám" předvádí takovou vyspělost, že je třeba je patřičně ohodnotit. Jsem zvědavý, s čím přijde Zelenka příště, protože se zdá, že v předchozích filmech se pouze jaksi rozehříval (brousil svoje umělecké výrazivo) a nyní předvedl umný kotoul, aby dal všem na srozuměnou, že příště zvládne i salto mortale. (07.02.2009)

...a všechno mu bude dovoleno! aneb ne každý, kdo hraje v Ulici nebo Ordinaci se automaticky stává degenem bez mozku a hereckých schopností. To, že je v oněch seriálových perlách televizní zábavy (:PPPP) nepotřebujete, je jiná věc;) A co tím tedy chci říct - až se Igor Chmela zeptá, proč mají trpět nevinní, pochopíte jeho nihilistického ateistu. Bratři Karamazovi jsou nadčasovým dílem o asi tak patnácti rozměrech a předmětech úvah, a Petr Zelenka je vzal tak, jak je hraje Dejvické divadlo (a taky trochu Husa Na Provázku) a použil je pro svůj vlastní záměr - důrazně nám sdělit, že stále ještě jsme všichni Karamazovi. Pročež ti, kdo si myslí, že ono heslo filmu je jen další komerční kalkul, by si měli Dostojevského dílo přečíst nebo jej zhlédnout, neboť nevědí, co činí. Onen záměr ozvláštnil mimo inscenaci stojícími komediálními prvky, které kontrastem vytvářejí až absurdní dojem - za vysvětlení toho nejšílenějšího kousku (loutkoherecká vsuvka) budiž panu režisérovi a potažmo hradeckému kinu Centrál, které nám dalo možnost vidět Karamazovy v předpremiéře právě za účasti Petra Zelenky, tisíceré díky. Osobně bych slintal blahem, kdyby se celá ta tvůrčí parta sebrala a jela to natočit ještě jednou, tentokrát jen a pouze jako nastudování Dostojevského velkorománu. Bylo by to něco naprosto jiného než je tento film (a contrario - nečekejte, že tenhle film jsou Bratři Karamazovi!!!) a bylo by to úžasné... A ano, říkám to zčásti proto, že normálně s tímhle kusem nemají dvě uhrančivě krásné a herecky schopné ženštiny, jmenovitě Michaela Badinková a Lenka Krobotová, nic společného, a že v Zelenkově filmu naplno ukazují, co v nich je - a věřte, že toho není málo. No dobře no, Lucie Žáčková předvádí malou českou Helenu Bonham Carter, ale ji narozdíl od dvou prve uvedených neznám a neobdivuju;) Ale zpět k věci - kvůli větší porci Bratrů Karamazových bych snesl tenhle neskutečně nádherně nasnímaný, ozvučený a ohudebněný spektákl klidně o hodinu delší. Leccos mimo jeviště by pak dávalo větší smysl;) Nicméně i v téhle podobě jde o dílo, při němž běhá mráz po zádech a slabší povahy na konci nezvládají nával emocí. Doufám, že tenhle film naprosto zválcuje České Lvy, protože minimálně za hudbu, střih, zvuk a mužské role by si jimi ocenit zasloužil. Hřímající Ivan Trojan, šklebící se Radek Holub a omdlívající Martin Myšička, stejně jako hrdý David Novotný, chladně šílený Igor Chmela, zhýralá Lenka Krobotová, naivní Michaela Badinková, zdrcení Jan Kolařík a Andrzej Mastalerz, ti všichni mi zůstanou v paměti hodně, hodně dlouho. 100% (22.04.2008)