Reklama

Reklama

VOD (1)

Blízká budoucnost přináší nové zdroje zábavy. Lidé z celé zeměkoule se na síti věnují simulačním hrám, v nichž se v naprosté anonymitě projevují jejich nejskrytější touhy a fantazie. Revoluční hra SPOLEČNOST účastníkům dovoluje kontrolovat a manipulovat se skutečnými lidskými tvory skrz nanobuněčnou technologii. Oslnivá, pulzující a návyková hra se světem šíří jako epidemie a stává se drogou číslo jedna pro milióny lidí. To vše díky samotářskému géniovi Kenu Castlovi (Michael C. Hall), vizionářskému zakladateli K-SOFT, nejvlivnějšího technologického konglomerátu na světě. Pokud nás SPOLEČNOST nechá žít život skrz jiné, VRAZI nás nechají skrz jiné zemřít. Souboj na smrt, v němž bohatí hráči ovládají mozky odsouzených, začíná a miliardy lidí na celém světě si naladí tento krvelačný souboj, v němž se tvoří, prodávají a likvidují superhvězdy. Kable (Gerard Butler), hráč číslo jedna, má před sebou poslední zápas, který rozhodne o jeho svobodě, rodině a budoucnosti... Scénář a režii má na svědomí dvojice Mark Neveldine a Brian Taylor, jenž na sebe upozornila před třemi lety hyperakčním snímkem Zastav a nepřežiješ. Divokou kinetiku přenášejí také do svého nejnovějšího projektu Gamer. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (853)

viperblade 

všechny recenze uživatele

Duo Neveldine + Taylor se kompletně utrhlo ze řetězu. Někdo by řekl, že ztratili soudnost, ale já bych řekl, že oni přesně vědí, co vytvořili, resp. co tím chtějí říct. Nahrazení skutečné reality tou virtuální, nebezpečnost těchto sociálních pokusů (aneb Facebook 4ever, že…) Nemyslím, že jsou vizionáři, ale přece jen se dívají dál do budoucnosti a představují si, jak by to mohlo být. Pokud bych měl přirovnávat, je tento film mixem Běžícího muže a Death Race. Je těžké tento bizarní snímek nějak charakterizovat, nevím, jestli bych ho doporučil svým známým, ale vím jedno. U jedné projekce nezůstane. Zatím zde nechávám 4 hvězdy, přece jenom jsem se místy nudil. A během úvodní sekvence jsem si připadal, jako bych hrál CoD 4 - Modern Warfare. A ten zběsilý střih ten pocit ještě umocnil. P. S. Zlatíčko Alison Lohman byla i na malé ploše dostatečně okouzlující… :-) ()

akisha 

všechny recenze uživatele

Butler se nejspíš našel v rolích naštvaných taťků a ve filmech průměrné kvality. Paradoxně mě celá válečná část nechávala chladnou a víc mě bavily řídké pohledy do trhlé "Společnosti". On už vůbec ten příběh mi přijde neskutečně přitažený za vlasy, ačkoliv už jsem viděla větší blbosti, to je taky pravda. I drama složka mě neoslovila, na to mi film přišel až moc sterilní a schémata v něm stokrát viděná. Na konci mě příjemně překvapil M.C.Hall a jeho taneční vystoupení. Zábavný film co rychle vyšumí, zamýšlené poselství tak docela podat nezvládne, ale celkem obstojně ho aspoň nakousne. ()

Reklama

JFL 

všechny recenze uživatele

Pravidlo stanovené fanoušky hlásá, že „videoherní filmy jsou na pytel“, ale současně existuje také hrstka uznávaných adaptací (Mortal Kombat, anime Street Fighteři a Fatal Fury). To neříká vůbec nic o filmech samotných, ale naopak odhaluje velmi mnoho o fanech. Zakládají si na vymezení se vůči masovým konzumentům, ale přitom patří k nejvíce konzervativním segmentům trhu. Hollywood už definitivně pochopil, že pochlebovat jim znamená tučné výdělky. Pokud jde o videoherní filmy, chtějí fanoušci, aby se věrně držely předlohy a hlavně nevymýšlely cokoli netradičního – jak ukazuje absurdní uznání brakově pitomého "Mortal Kombatu", ale odstřelení nápaditých ("Silent Hill"), hravých ("DOA", " Super Mario Bros.") či subverzivních a sebereflexivních ("Street Fighter") adaptací. Není tedy žádným překvapením, že se na vrcholné dílo dua Neveldyne/Taylor snáší apriorní kritika. Nejedná se o vykrádačku „Běžícího muže“, ale naopak o jeho tvůrčí aktualizaci pro dobu hyperrealistických videoher a sociálních sítí, která pod zdánlivě prostinkým a chaotickým povrchem skrývá sofistikovanou variaci na kyberpunkovou ideu o spojení těla a technologie, které posune člověka na nový (ne lepší, ani horší) vývojový stupeň. Příznačně se zde spojuje pohled hráče, který je ve virtuálním prostoru hvězdou, ale v realitě nicka, s hlediskem fyzicky zdatného člověka, který je mistrem na bojišti, přičemž až jejich symbióza zajistí naprosté vítězství. Formální zpracování přináší geniální filmové ekvivalenty zážitků z virtuálního prostoru internetu a především hraní FPS arénovek typu "Unreal Tournament" či "Quake 3", kde smrt protivníka hráč vnímá pouze jako frag, ale nepozastavuje se nad aktem samotným – tomu odpovídá frenetický pohyb kamery a rychlý střih, jimiž se pozornost v okamžiku zásahu ihned přesouvá jinam, k dalším potencionálním cílům. Takže jen směle vstříc „nadintepretacím týkajícím se otisku videoherní kultury na plátno (...) a úvahám o anarchii nebo punku“, protože právě ty jsou základ tvorby Neveldina/Taylora, která samozřejmě není pro každého a obzvláště filmovým fanouškům adresuje jeden s gustem vystřižený fuck-off za druhým (zde mimo jiné opět grandiózními cameo rolemi, které tentokrát jdou proti statutu svých představitelů - Milo Ventimiglia jako zhovadilý úchylák, Lloyd Kaufman coby vypatlaná figurka bez vlastní vůle či kaskadérská hvězda Zoë Bell, jež nemá nejmenší šanci se předvést a jen plní funkci kannonenfutteru). --- více v recenzi na Aktuálně.cz. ()

Arachneuss 

všechny recenze uživatele

Ač to z místního hodnocení vyplývá, tak Gamer není špatný film. Naopak, je to počátek nové éry kinematografie, kde prim hraje naplno obraz a vyprávění děje se posouvá na druhou kolej. Bohužel, lidská povaha nemá ráda změny a tak raději vše co je nové ze strachu odsuzuje. Což je opravdu velká škoda, neboť tenhle Counter Strike Live je v mnoha ohledech intenzivnější jak většina akčních filmů poslední dekády. Duo Neveldine-Taylor skrze něj posouvá hranice současného filmu do úplně nové dimenze, kde lidé se naplno stávají součástí médií, ne pouze konzumenty. Nejste zrovna největší fešák? Nevadí! Hra "Společnost" vám umožní stát se kýmkoliv! Nebo máte rádi počítačové hry, ale žádná vás naplno nevtáhne do atmosféry bojiště? Pak zkuste "Slayers" a ovládejte skutečné lidi ve skutečném boji, kde výbuchy, krev a smrt jsou na denním pořádku. Celé univerzum Gamera je propracované do posledního detailu, ať už se jedná o spojení "hráč a jeho loutka", tolik nenáviděný ping či lidskou touhu stát se tím, co v šedé realitě nikdy neokusí. Gamer se totiž nesmí brát jako produkt kinematografie, ale jako čistá first person střílečka, mísící do sebe intenzivní atmosféru "Crysis", peckovou akčnost "Counter-Striku" a charisma postav ála "Call of Duty", kde ovladač drží někdo jiný a přesto si sledování bezmezně užijete. Film s lepším vizuálem za tento rok nenajdete. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Překvapení. Neveldine s Taylorem sice točí pořád stejně, ale konečně zasadili svůj rozběsněný audiovizuální styl do světa, kam patří. Že jsem si původně myslel, že do prdele, beru nazpět, jelikož tahle ujetá estetika si s herním dějem tyká velmi obstojně a z mého pohledu promíjí více, než čeho jsem napočítal v obou dílech Cranku. Pravda, ‚Society game‘ dává průchod jejich fetišistickým úchylkám (nelze se nepozastavit nad tím, jak by v jejich pojetí vypadalo nějaké porno), ale ‚Slayers‘ táhnou do kladných bodů. K čemuž přispívá i Butlerovo neoddiskutovatelné charisma a Hallova ujetá slizkost. Zamyšlení závěrem. Tvůrci na jednu stranu točí v nadsazeném stylu, který si žádá divácký mozek v režimu ‚stand by‘, ale zároveň jim tam vyskakuje kritika systému i společenských postojů k hrám, trestu smrti, atp. Takže až pánové přestanou příště moralizovat, možná to budou mít i za 4*. 3 a ½. ()

Galerie (35)

Zajímavosti (8)

  • Natáčalo sa prevažne v Albuquerque, v Novom Mexiku. (Greenpeacak)

Související novinky

Neveldine/Taylor – přesun do televize

Neveldine/Taylor – přesun do televize

03.11.2009

Aneb „from Heroes to Zeroes“. To, koneckonců, vystihuje i jejich krátkou kariéru. Scenáristicko-režijní duo zaujalo prvním Zastav a nepřežiješ. Dvojka už diváky tak nenadchla a Gamera mnozí považují… (více)

Reklama

Reklama