Bílá paní

Bílá paní existuje, místo, aby strašila po nocích, tak koná dobro. Dokonce to umí i s hasákem, který si zapomene odložit, když se vrací zpět do svého obrazu. Bílou paní si zahrála Irena Kačírková. Ta v titulní roli přímo zazářila. Nejpovedenější protikomunisická satira a další trezorovka, neboť i zcela tupý kumunista se dovtípil, že jde o kritiku systému a milý film doputoval k ostatním skvostům naší kinematografie, které měli upadnout v zapomění. Scénář napsal Zdeněk Podskalský s Karlem Michalem, ten je mimo jiné i autorem povídky o bílé paní. (06.10.2009)

Co ty lidi všechno neukradnou? Po druhé světové válce (a obzvláště po roce 1948) naše kinematografie otočila o 180 stupňů, do filmů se začala vkrádat propaganda komunistického režimu a některé byly točeny pouze za účelem politického a ideologického zviditelňování jednotlivých osob, myšlenek, ideálů a vůbec celého totalitního aparátu. I přesto se v 50. a 60. letech dá najít několik klenotů, které vyčnívají nad ostatními nadčasovým humorem, zahalenou nadsázkou (zde zcela obnaženou) a ironií, kterou občas komunisté ihned nepostřehli a tyto filmy mohly (a stále můžou) bavit miliony diváků. Jedním z nich je Bílá paní od Zdeňka Podskalského, která je ukázkovou satirou. Tohleto platim já, protože inteligenty, ty my taky potřebujem! (22.06.2014)

Bílá paní je čistokrevná satira, ostrá jak bič a řemeslně dokonale zvládnutá, rozhodně vůbec nejlepší Podskalského film. Nepochybně tomu velmi napomohla skvěle napsaná předloha a účast těch nejlepších tehdejších herců, kteří navíc hráli jak o život. Není divu, jen málo co mohlo v době natáčení tak jednoznačně rezonovat s obecnými pocity většiny obyvatel. Přitom stačilo zdánlivě nesmírně málo, vždyť socialistický režim byl absurdní a nechtěně komický tak nějak sám od sebe, stačilo použít mnohokrát omílané fráze v jiných souvislostech, aby jejich prázdnota zazářila ve vší nahotě... Celkový dojem: 85% (10.11.2011)

Celkem uvolněná groteskní Bílá paní plná budovatelských hesel, proslovů a všemožných soudruhů a ústavů jim náležejících. Zatímco Kačírková s jejím mrkáním působila mile lišácky, Hrušínský s Kopeckým jako zástupci MNV předvedli poměrně ucházející, nepříliš přesvědčivý výkon. Za zmínku jinak stojí poměrně pěkně provedené "v(y)stupování" Bílé paní do/z obrazu. (23.10.2016)

Rozříkáme si to soudružsky a půjdeme od toho. Takže z hlediska marxismu-leninismu je to průměrný film, je to dokonce podprůměrný film, je to imperialistická podvratná ideologie. Techniku to oni mají, to ano, ale jinak na nás nemůžou. Jenže je to třeba zhodnotit v širších souvislostech – zahrané je to skvěle, jak by také ne když tam hraje poválečná kvalita a Podskalského režie je stejně jako scénář profesionální, dialogy vycházející z socialistického realismu jsou trefné bezchybné, celá satirická skládanka, nebojme soudruzi si to přiznat, je takřka geniální tragikomický pohled na totalitní systém. Já to vidím po našem: neměli bychom se tříštit na detailech, takže dávám nekompromisních sto procent. Kupředu, zdravíme zlepšovatele, ale někteří bezpartijní hodnotící na csfd by potřebovali usměrnit ve všeobecném zájmu - nedali plný počet! Kdo nejde s námi jde proti nám! Ještě, že uvědomělí občané proti takovému nesprávnému hodnocení protestují na Letné, aby malým avengerům v plamenném projevu na tribunách spočítali pupínky a ukázali, kde je skutečná správná pravda, jak správně na csfd hodnotit filmy, jak správně žít. Děkujeme. Kupředu, zpátky ani krok! Nakonec v praze se jim to hodnotí, ale mimo prahu už lidé nemají všechny informace o filmech a proto mohou některé snímky hodnotit zkresleně. Jedno je jisté nová totalita nebude mít rudou barvu, o to plíživější a záludnější může být její nástup. Jejky, co to, právě mi přes dvorek přeběhl medvěd. Produkce: Filmové studio Barrandov (20.07.2019)