Elitní jednotka

Kapitán Nascimento je veliteľom elitnej vojenskej polície sídliacej v Riu. Za pár mesiacov chce svoju jednotku opustiť. Chce sa totiž naplno venovať rodine. Jeho poslednou úlohou je nájsť za seba nástupcu. Na výber má z dvoch adeptov. Neto a Matias. Obaja slušní, čestní policajti veriaci v spravodlivosť. Každý z nich však má osobitný prístup a postoj k práci. Následné okolnosti okolo vojny s drogovými kartelmi a príchodom pápeža jeho voľbu len skomplikujú. Koho Nascimento nakoniec vyberie? Jeden z mála filmov o polícii, ktorý pôsobí reálne. Nežijem síce v Brazílii, aby som to mohol posúdiť, ale aspoň niektoré scény neboli prehnané a nereálne tak ako v snímku Patrola. Ten bol vďaka hereckému obsadeniu, kamere a reklame akurát tak, lepšie, do pozlátka zabalenou krabičkou. Jednu hviezdu ale uberiem. A to kvôli záveru. (02.12.2013)

O třídu slabší než Město bohů, ale stále je to drama, které má obrovskou sílu. Nejhorší na všem je, že jsme nuceni sledovat peklo na zemi očima toho vůbec nejkrutějšího policisty, jehož jednání se nám v průběhu děje čím dál více hnusí, ale zároveň čím dál více chápeme, že jinak to prostě nejde. Ať už jde o mučení a střílení dealerů, nebo ten neskutečně tvrdý vojenský výcvik, jenž se v jednu chvíli opravdu těžko sleduje. Každopádně José Padilha dosáhl svého a představil nám společnost tak bezútěšně spustošenou a zkorumpovanou z obou stran zákona, že na něco takového jen tak nezapomenu.. (28.08.2012)

Tolik jsem se vždycky chtěl podívat do jižní Ameriky, ale čím víc filmů z této oblasti vidím, tím mám větší strach tam jet. Největší drogové kartely, úplatky, obchodování s lidmi a podobně, je zde na denním pořádku. A samotná policie je proti tomu bezbranná a radši se připojí na stranu zla. Druhá polovina filmu mě absolutně srazila do kolen. (26.12.2010)

Co dva roky se mé cesty protnou s nějakým brazilským filmem. Co dva roky je to navíc s filmem, na který se dá jen těžko zapomenout. Letos to vyšlo na Tropa de Elite. Snímek, který zašel autentičností a intenzitou žážitku možná až příliš daleko. Typ filmu jakého bychom se v západní produkci prostě nedočkali. Každá z částí je o něčem jiném a trochu jinak. Pravomoci zneužívající speciální jednotky, zkorumpovaná policie, bezvýchodná sociální situace ve slumech, politika, systém, společnost či výcvik jednotek. Vše vás po celou stopáž ždíme až na dřeň, čemuž vydatně napomáhá dokumentární styl à la Greengrass. Přes všechny silné stránky filmu, především pak v jeho druhé polovině, je na něm to nejlepší (či nejhorší, jak se to vezme) přerod Matiase. Z toho mrazí v zádech. Ze záporů jsou tu pouze čistě osobní věci. Ať již to, že Matiasovi brýle působí v elitní jednotce poněkud nevěrohodně, tak i nepřítomnost zahalení obličeje jejich příslušníků (EDIT po čase: po vidění dokumentů Favela Rising a Bus 174 beru tyto mé naivní výtky zpět). Jde o silný film. Dokonce výjimečný. Ovšem v žádném smyslu slova "pěkný". Dobro? Zlo? Ale jděte, to jsou dávno přežité pojmy. Žádné naděje, žádné iluze, žádné dobré pocity; čistá deprese. To je to co ve vás Tropa de Elite zanechá. Na hodně, hodně dlouhou dobu. (08.01.2008)

Elite Squad chce šokovat i ohromovat, ale chybí lepší výrazové prostředky, emoce a režijní virtuozita tvůrců Města Bohů - kterému se to na první pohled tak moc podobá svojí těkavou kamerou, syrovým tónem a sekanými střihy. Bohužel, příběh je o ničem a postavy si vás nezískají ani za mák. Po hodině už vlastně jenom čekáte, kdy se tam v nařvaném a eklektickém mišmaši všichni vystřílí aby byl klid. (03.03.2022)